Ukrajina sestřelila od začátku války téměř půl milionu ruských raket a dronů

V reakci na intenzivní útoky ukrajinská hlava státu upozornila, že řada ruských podniků vyrábějících klíčové součástky pro drony a rakety dosud nečelí mezinárodním sankcím. Moskva v současnosti soustředí značné finanční i výrobní kapacity na produkci balistických střel. Z tohoto důvodu zaznívají výzvy k výraznému zpřísnění a důslednějšímu vymáhání globálních postihů zaměřených na ruský vojensko-průmyslový komplex.

Během víkendu cílily vzdušné údery na celou řadu regionů. Na severní město Sumy dopadly naváděné bomby, zatímco Odeskou, Záporožskou a Dněpropetrovskou oblast zasáhla vlna nočních bezpilotních letounů. V Kyjevské oblasti pak sobotní útok na logistické centrum v Brovarech připravil o život jednoho člověka a několik dalších zranil.

Intenzivní ostřelování pokračovalo také v Charkově, kde drony zasáhly několik městských částí. Jeden z bezpilotních prostředků dopadl přímo na střechu vícepatrové obytné budovy. V jiné části města utrpěli tři obyvatelé včetně dvou dětí silný šok. Ruská armáda při těchto akcích nasadila mimo jiné levné loitering munice typu Molnija z překližky a plastu, které mají dosah několik desítek kilometrů.

Kromě Charkova zaznamenala zásahy také Mykolajivská oblast, kde útok dronu na čerpací stanici zranil tři civilisty, mezi nimiž bylo i malé dítě. Tyto lokální útoky probíhaly současně s rozsáhlým celonárodním bombardováním, při němž bylo použito 35 raket a 185 útočných bezpilotních letounů. Hlavním terčem balistických střel se stalo přímo hlavní město Kyjev.

Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala nad metropolí zničit pouze jedinou z osmadvaceti balistických střel, což bylo zapříčiněno kritickým nedostatkem obranných rakety pro systémy Patriot. Vlnu explozí v Kyjevě zaplatilo životem devět lidí a více než tři desítky utrpěly zranění. Úder zničil či poškodil desítky domů, zdravotnickou kliniku, nákupní centra i depozitář se dvěma desítkami sanitek.

Vysocí ukrajinští představitelé v souvislosti s těmito událostmi opakovaně zdůrazňují, že vyčerpané zásoby západních zachycovacích raket přímo vybízejí protivníka k dalším rozsáhlým úderům. Zahraniční partneři jsou proto vyzýváni k urychleným dodávkám protibalistických systémů, které by dokázaly zabránit dalším ztrátám na životech.

Stávající krizi ilustrují i celkové statistiky od počátku plnohodnotné invaze v únoru 2022. Ukrajinské síly protivzdušné obrany podle webu Kyiv Post za tu dobu zničily přes 445 tisíc ruských vzdušných cílů, včetně střel s plochou dráhou letu, balistických raket a desítek tisíc útočných i průzkumných dronů. Ukrajinské letectvo navíc provedlo desítky tisíc bojových vzletů.

Přes tyto dlouhodobé úspěchy přinesly poslední týdny výrazné zhoršení situace. Během července vyslalo Rusko rekordních 377 raket a celková úspěšnost ukrajinského zachytávání klesla přibližně na polovinu. Nejhorší bilance byla zaznamenána právě u balistických střel, kde se z důvodu absence pokročilých obranných systémů podařilo zlikvidovat pouze necelých třicet procent příchozích hrozeb.

Naproti tomu úspěšnost proti pomalejším střelám s plochou dráhou letu zůstala na relativně vysoké úrovni a dosáhla téměř sedmdesáti procent. Znatelně úspěšná je obrana také proti útočným dronům, kde se daří dlouhodobě eliminovat naprostou většinu zachycených strojů, přestože jejich celkový počet v letních měsících oproti jarním měsícům mírně poklesl.

Analytici upozorňují, že i přes vysoké ztráty vzdušných prostředků si Ruská federace udržuje schopnost vysokého tempa raketových úderů. Využívá k tomu nejen vlastní navýšené kapacity domácího obranného průmyslu, ale také významné dodávky munice ze Severní Koreje.