Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.
Většina lidí se do enklávy snažila dostat přeplaváním mořských úseků z přilehlých marockých měst, případně překonáním opevněných hraničních zábran. Španělské bezpečnostní složky sice v součinnosti s armádou situaci postupně stabilizovaly a převážnou většinu příchozích vrátily zpět na marockou stranu, samotný incident však znovu otevřel otázku bezpečnosti a geopolitické zranitelnosti tohoto specifického území.
Spolu se sousední Melillou představuje Ceuta jedinou pozemní hranici mezi Evropskou unií a africkým kontinentem. Pod španělskou správou leží toto území již od konce šestnáctého století a jeho obyvatelstvo tvoří pestrá směs křesťanských a muslimských obyvatel, kteří zde dlouhodobě žijí v relativní harmonii. Maroko však španělskou svrchovanost nad oběma enklávami oficiálně neuznává a často o nich hovoří jako o okupovaných územích.
Pro lidi z celé Afriky hledající v Evropě únik před chudobou či branou ke stálému azylu představují obě enklávy klíčové cesty. Právě proto jsou hranice Ceuty i Melilly mimořádně silně opevněny. Přestože jsou mnozí zachycení migranti okamžitě vraceni zpět, část z nich končí v ubytovacích centrech, kde čeká na vyřízení žádostí o azyl, což z obou měst dělá trvalé ohnisko migračního tlaku.
Historie obou španělských držav pamatuje již řadu tragických incidentů. V roce 2022 přišly při pokusu o masivní překonání plotu v Melille dospělé i mladistvé oběti, přičemž podobné neštěstí potkalo Ceutu i v roce 2014, kdy se desítky lidí pokusily překonat hraniční vlnolamy. Ačkoliv počty příchozích přes severoafrické enklávy obvykle bývají nižší než na Kanárské či Balárské ostrovy, současný výkyv zcela vybočil ze všech dosavadních statistik.
Otázka, jak je možné, že hranici v krátkém čase překonalo tak obrovské množství lidí, zatím zůstává bez oficiálního vyjádření z marocké strany. Analytici i pozorovatelé se však přiklánějí k názoru, že za náhlým uvolněním hraničních kontrol stojí geopolitická hra a geopolitická rivalita mezi Marokem a sousedním Alžírskem.
Diplomatické napětí mezi Madridem a Rabatem má své historické kořeny. Podobná masová vlna zasáhla Ceutu v květnu 2021, kdy Maroko záměrně polevilo v hraničních kontrolách v reakci na to, že Španělsko umožnilo léčení vůdce hnutí Polisario, které bojuje za nezávislost Západní Sahary. Krizové vztahy se tehdy podařilo urovnat až ve chvíli, kdy Španělsko změnilo svůj neutrální postoj a podpořilo marocký autonomní plán pro toto sporné území.
Současný kolaps kontrol však neprodleně navázal na nedávnou oficiální návštěvu španělského premiéra Pedra Sáncheze v Alžíru. Byla to první cesta španělského předsedy vlády do Alžírska po čtyřech letech, což signalizovalo výrazné Oteplení vztahů s tímto marockým rivalem. Právě Alžírsko totiž dlouhodobě podporuje hnutí Polisario a kroky Madridu směrem k Alžíru vyvolaly v Maroku značnou nelibost.
Odborníci na migraci upozorňují, že takový počet lidí se na hranicích neobjeví přes noc bez vědomí či tiché tolerance místních úřadů. Maroko tak podle všeho použilo uvolnění hraničního režimu jako páku k demonstraci vlastní síly a vlivu, přičemž dobře vědělo, že nekontrolovaný příliv běženců vyvolá na evropském kontinentu silné politické otřesy a vzájemné rozepře mezi členskými státy.
Španělský premiér Sánchez označil narušení hranic za přímé porušení územní celistvosti země a na místo okamžitě povolal armádní posily. Důvodem nečekaného náporu však podle něj byla také činnost pašeráckých gangů, které mezi migranty rozšířily zkreslené informace o nedávném verdiktu španělského Nejvyššího soudu týkajícím se navracení osob zachycených na moři.
Záběry zmatku a utrpení na hranicích vyvolaly vlnu reakcí po celé Evropě a vyostřily vnitřní spory o společnou migrační politiku. Zatímco pravicoví politici z některých unijních zemí obvinili Španělsko z příliš měkkého přístupu k nelegální migraci, Francie reagovala zpřísněním kontrol na svých hranicích se Španělskem a italská vláda dokonce vyzvala k pozastavení členství Španělska v schengenském prostoru.
Související
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
Metnar řešil situaci ve španělské Ceutě. Česko vyzvalo ke změnám v ochraně hranic EU
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině
před 1 hodinou
Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště
před 2 hodinami
Letadlová loď USS Abraham Lincoln se po devíti měsících u Íránu vrací na základnu
před 3 hodinami
Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let
před 3 hodinami
Hanba, křičeli lidé na Okamuru u Českého rozhlasu. Pískalo se i na Pavla a Schillerovou
před 4 hodinami
Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?
před 4 hodinami
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
před 5 hodinami
Panamský průplav kvůli extrémnímu suchu omezuje počet lodí, které mohou proplout
před 6 hodinami
Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších úderů od začátku války
před 7 hodinami
Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje vojenskou podporu Rusku ve válce proti Ukrajině
před 7 hodinami
Rodí se nejsilnější El Niño v moderní historii. Svět čekají teploty, jaké ještě nezažil
před 9 hodinami
Počasí se na víkend uklidní, vyplývá z předpovědi
včera
Kontroly kvůli kratomu a dalším látkám. Ve většině případů došlo k porušení zákona
včera
Princezně Dianě bude věnována nová kniha. Napsal ji její bratr
včera
Dalšího Oscara se pro Česko pokusí získat dokument, rozhodli akademici
včera
Havlová se bude podílet na pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva
včera
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
včera
Předčasné smrti Hayden Panettiere lituje i Kličko. S herečkou má dceru
včera
Trump se chce opět setkat se severokorejským diktátorem Kimem
včera
Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. V Česku se to dosud nestalo
V Potštátě na Přerovsku v Olomouckém kraji spadla větrná elektrárna. V Česku jde podle dostupných informací o první takový případ v historii. Příčina pádu není momentálně známá a bude předmětem vyšetřování. Další zdejší větrníky budou podrobeny kontrole.
Zdroj: Jan Hrabě