Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

Většina lidí se do enklávy snažila dostat přeplaváním mořských úseků z přilehlých marockých měst, případně překonáním opevněných hraničních zábran. Španělské bezpečnostní složky sice v součinnosti s armádou situaci postupně stabilizovaly a převážnou většinu příchozích vrátily zpět na marockou stranu, samotný incident však znovu otevřel otázku bezpečnosti a geopolitické zranitelnosti tohoto specifického území.

Spolu se sousední Melillou představuje Ceuta jedinou pozemní hranici mezi Evropskou unií a africkým kontinentem. Pod španělskou správou leží toto území již od konce šestnáctého století a jeho obyvatelstvo tvoří pestrá směs křesťanských a muslimských obyvatel, kteří zde dlouhodobě žijí v relativní harmonii. Maroko však španělskou svrchovanost nad oběma enklávami oficiálně neuznává a často o nich hovoří jako o okupovaných územích.

Pro lidi z celé Afriky hledající v Evropě únik před chudobou či branou ke stálému azylu představují obě enklávy klíčové cesty. Právě proto jsou hranice Ceuty i Melilly mimořádně silně opevněny. Přestože jsou mnozí zachycení migranti okamžitě vraceni zpět, část z nich končí v ubytovacích centrech, kde čeká na vyřízení žádostí o azyl, což z obou měst dělá trvalé ohnisko migračního tlaku.

Historie obou španělských držav pamatuje již řadu tragických incidentů. V roce 2022 přišly při pokusu o masivní překonání plotu v Melille dospělé i mladistvé oběti, přičemž podobné neštěstí potkalo Ceutu i v roce 2014, kdy se desítky lidí pokusily překonat hraniční vlnolamy. Ačkoliv počty příchozích přes severoafrické enklávy obvykle bývají nižší než na Kanárské či Balárské ostrovy, současný výkyv zcela vybočil ze všech dosavadních statistik.

Otázka, jak je možné, že hranici v krátkém čase překonalo tak obrovské množství lidí, zatím zůstává bez oficiálního vyjádření z marocké strany. Analytici i pozorovatelé se však přiklánějí k názoru, že za náhlým uvolněním hraničních kontrol stojí geopolitická hra a geopolitická rivalita mezi Marokem a sousedním Alžírskem.

Diplomatické napětí mezi Madridem a Rabatem má své historické kořeny. Podobná masová vlna zasáhla Ceutu v květnu 2021, kdy Maroko záměrně polevilo v hraničních kontrolách v reakci na to, že Španělsko umožnilo léčení vůdce hnutí Polisario, které bojuje za nezávislost Západní Sahary. Krizové vztahy se tehdy podařilo urovnat až ve chvíli, kdy Španělsko změnilo svůj neutrální postoj a podpořilo marocký autonomní plán pro toto sporné území.

Současný kolaps kontrol však neprodleně navázal na nedávnou oficiální návštěvu španělského premiéra Pedra Sáncheze v Alžíru. Byla to první cesta španělského předsedy vlády do Alžírska po čtyřech letech, což signalizovalo výrazné Oteplení vztahů s tímto marockým rivalem. Právě Alžírsko totiž dlouhodobě podporuje hnutí Polisario a kroky Madridu směrem k Alžíru vyvolaly v Maroku značnou nelibost.

Odborníci na migraci upozorňují, že takový počet lidí se na hranicích neobjeví přes noc bez vědomí či tiché tolerance místních úřadů. Maroko tak podle všeho použilo uvolnění hraničního režimu jako páku k demonstraci vlastní síly a vlivu, přičemž dobře vědělo, že nekontrolovaný příliv běženců vyvolá na evropském kontinentu silné politické otřesy a vzájemné rozepře mezi členskými státy.

Španělský premiér Sánchez označil narušení hranic za přímé porušení územní celistvosti země a na místo okamžitě povolal armádní posily. Důvodem nečekaného náporu však podle něj byla také činnost pašeráckých gangů, které mezi migranty rozšířily zkreslené informace o nedávném verdiktu španělského Nejvyššího soudu týkajícím se navracení osob zachycených na moři.

Záběry zmatku a utrpení na hranicích vyvolaly vlnu reakcí po celé Evropě a vyostřily vnitřní spory o společnou migrační politiku. Zatímco pravicoví politici z některých unijních zemí obvinili Španělsko z příliš měkkého přístupu k nelegální migraci, Francie reagovala zpřísněním kontrol na svých hranicích se Španělskem a italská vláda dokonce vyzvala k pozastavení členství Španělska v schengenském prostoru.

Související

Více souvisejících

Španělsko uprchlíci

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 36 minutami

Kateřina Siniaková

Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open

Český ženský tenis zaznamenává během letošní sezóny další výrazný úspěch v rámci grandslamových turnajů. Přestože tentokrát se v singlovém turnaji žádné Češce nedařilo tolik jako ve Wimbledonu, když žádná nepostoupila mezi nejlepší čtyři, natož do finále. V deblové části turnaje ale z českého pohledu neustále září jméno Kateřiny Siniakové. Poté, co ve finále se svou americkou parťačkou Taylor Townsendovou porazila ryzí americkou dvojici Robin Montgomeryová, Ashlyn Kruegerová ve třech setech 5:7, 6:0 a 6:2, tak zkompletovala po spolupráci s Barborou Krejčíkovou se svou nynější parťačkou další kariérní grandslam a k tomu navíc dospěla (nepočítáme-li jeden grandslamový triumf ve smíšené dvouhře) ke 12. deblovému grandslamovému vítězství.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy

Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.

před 5 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

před 5 hodinami

Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

před 6 hodinami

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

před 6 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

před 8 hodinami

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.

před 10 hodinami

Ulf Kristersson

Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová

Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.

před 11 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že Kongres je připraven spolupracovat s prezidentem Donaldem Trumpem na vyplacení příspěvku ve výši pěti tisíc dolarů pro dospělé Američany. Podmínkou pro realizaci tohoto návrhu je udržení republikánské většiny v obou komorách Kongresu po nadcházejících průběžných volbách. Johnson však odmítl poskytnout přímou záruku, že k faktickému schválení a vyplácení financí skutečně dojde. Zdůraznil pouze, že zákonodárci budou s prezidentem úzce spolupracovat na nalezení možného konsenzu.

před 11 hodinami

Petr Pavel

Na příští summit NATO pojede Pavel, oznámil Babiš

V dlouhotrvajícím sporu mezi nejvyššími ústavními činiteli ohledně kompetencí v zahraniční politice nastal výrazný posun. Příští summit Severoatlantické aliance, který se uskuteční v albánské Tiraně, navštíví jako hlava české delegace prezident Petr Pavel. Pro Českou televizi to potvrdil premiér Andrej Babiš s tím, že se vláda již nechce s prezidentem o reprezentaci státu na této vrcholné akci přít. Babiš zdůraznil, že si kabinet pro příště podobné kontroverze odpustí a situaci již nemá v úmyslu dále hrotit.

před 13 hodinami

Počasí bude během příštího víkendu bez deště, ale typicky podzimní

Meteorologové očekávají během příštího víkendu proměnlivou oblačnost s mírnými teplotami. Česko tak čekají meteorologicky poměrně stabilní dva dny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy