Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

Většina lidí se do enklávy snažila dostat přeplaváním mořských úseků z přilehlých marockých měst, případně překonáním opevněných hraničních zábran. Španělské bezpečnostní složky sice v součinnosti s armádou situaci postupně stabilizovaly a převážnou většinu příchozích vrátily zpět na marockou stranu, samotný incident však znovu otevřel otázku bezpečnosti a geopolitické zranitelnosti tohoto specifického území.

Spolu se sousední Melillou představuje Ceuta jedinou pozemní hranici mezi Evropskou unií a africkým kontinentem. Pod španělskou správou leží toto území již od konce šestnáctého století a jeho obyvatelstvo tvoří pestrá směs křesťanských a muslimských obyvatel, kteří zde dlouhodobě žijí v relativní harmonii. Maroko však španělskou svrchovanost nad oběma enklávami oficiálně neuznává a často o nich hovoří jako o okupovaných územích.

Pro lidi z celé Afriky hledající v Evropě únik před chudobou či branou ke stálému azylu představují obě enklávy klíčové cesty. Právě proto jsou hranice Ceuty i Melilly mimořádně silně opevněny. Přestože jsou mnozí zachycení migranti okamžitě vraceni zpět, část z nich končí v ubytovacích centrech, kde čeká na vyřízení žádostí o azyl, což z obou měst dělá trvalé ohnisko migračního tlaku.

Historie obou španělských držav pamatuje již řadu tragických incidentů. V roce 2022 přišly při pokusu o masivní překonání plotu v Melille dospělé i mladistvé oběti, přičemž podobné neštěstí potkalo Ceutu i v roce 2014, kdy se desítky lidí pokusily překonat hraniční vlnolamy. Ačkoliv počty příchozích přes severoafrické enklávy obvykle bývají nižší než na Kanárské či Balárské ostrovy, současný výkyv zcela vybočil ze všech dosavadních statistik.

Otázka, jak je možné, že hranici v krátkém čase překonalo tak obrovské množství lidí, zatím zůstává bez oficiálního vyjádření z marocké strany. Analytici i pozorovatelé se však přiklánějí k názoru, že za náhlým uvolněním hraničních kontrol stojí geopolitická hra a geopolitická rivalita mezi Marokem a sousedním Alžírskem.

Diplomatické napětí mezi Madridem a Rabatem má své historické kořeny. Podobná masová vlna zasáhla Ceutu v květnu 2021, kdy Maroko záměrně polevilo v hraničních kontrolách v reakci na to, že Španělsko umožnilo léčení vůdce hnutí Polisario, které bojuje za nezávislost Západní Sahary. Krizové vztahy se tehdy podařilo urovnat až ve chvíli, kdy Španělsko změnilo svůj neutrální postoj a podpořilo marocký autonomní plán pro toto sporné území.

Současný kolaps kontrol však neprodleně navázal na nedávnou oficiální návštěvu španělského premiéra Pedra Sáncheze v Alžíru. Byla to první cesta španělského předsedy vlády do Alžírska po čtyřech letech, což signalizovalo výrazné Oteplení vztahů s tímto marockým rivalem. Právě Alžírsko totiž dlouhodobě podporuje hnutí Polisario a kroky Madridu směrem k Alžíru vyvolaly v Maroku značnou nelibost.

Odborníci na migraci upozorňují, že takový počet lidí se na hranicích neobjeví přes noc bez vědomí či tiché tolerance místních úřadů. Maroko tak podle všeho použilo uvolnění hraničního režimu jako páku k demonstraci vlastní síly a vlivu, přičemž dobře vědělo, že nekontrolovaný příliv běženců vyvolá na evropském kontinentu silné politické otřesy a vzájemné rozepře mezi členskými státy.

Španělský premiér Sánchez označil narušení hranic za přímé porušení územní celistvosti země a na místo okamžitě povolal armádní posily. Důvodem nečekaného náporu však podle něj byla také činnost pašeráckých gangů, které mezi migranty rozšířily zkreslené informace o nedávném verdiktu španělského Nejvyššího soudu týkajícím se navracení osob zachycených na moři.

Záběry zmatku a utrpení na hranicích vyvolaly vlnu reakcí po celé Evropě a vyostřily vnitřní spory o společnou migrační politiku. Zatímco pravicoví politici z některých unijních zemí obvinili Španělsko z příliš měkkého přístupu k nelegální migraci, Francie reagovala zpřísněním kontrol na svých hranicích se Španělskem a italská vláda dokonce vyzvala k pozastavení členství Španělska v schengenském prostoru.

Související

Více souvisejících

Španělsko uprchlíci

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Biotechnologická společnost Moderna

Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině

Společnosti Merck a Moderna zaznamenaly zásadní úspěch ve třetí fázi klinického testování své experimentální personalizované vakcíny proti rakovině. Podle výsledků zveřejněných  v časopisu Nature přípravek v kombinaci s imunoterapií Keytruda výrazně prodlužuje dobu, po kterou pacienti žijí bez návratu melanomu, a zároveň snižuje riziko vzniku vzdálených metastáz. Reakce trhu na sebe nenechala dlouho čekat a akcie obou farmaceutických firem prudce posílily.

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště

Ukrajina připravovala operaci s krycím názvem M&Ms, během které měla na moskevská letiště v průběhu jediné noci zaútočit až tisícovka autonomních bezpilotních letounů řízených umělou inteligencí. Cílem utajovaného plánu bylo zahltit ruskou protivzdušnou obranu, vyřadit z provozu klíčové dopravní uzly a donutit Kremelské vedení k návratu k jednacímu stolu. Přípravy však byly pozastaveny po červencovém odchodu ministra obrany Mychajla Fedorova.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let

Rostoucí státní dluh Spojených států amerických dosáhl hranice 40 trilionů dolarů (v českém přepočtu bilionů), což vyvolává obavy o budoucí stabilitu tamní i globální ekonomiky. Na překročení této hranice mělo vliv zvyšování veřejných výdajů za vlád Donalda Trumpa i Joea Bidena, pokles příjmů z daní způsobený jejich dřívějším snížením a rozpočtové reakce na finanční krizi v roce 2008 či pandemii covidu-19.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?

Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Panamský průplav

Panamský průplav kvůli extrémnímu suchu omezuje počet lodí, které mohou proplout

Provozovatelé Panamského průplavu přistupují ke snížení počtu lodí, které mohou tímto strategickým průplavem denně projet. Důvodem pro tato nová omezení je výrazné sucho vyvolané klimatickým jevem El Niño. Tato klíčová námořní cesta, která propojujeme Atlantský a Tichý oceán, se potýká s nízkou hladinou vody ve dvou umělých jezerech, jež zásobují celý systém.

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších úderů od začátku války

Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších vzdušných úderů od začátku války. Ruský kombinovaný útok balistickými raketami, střelami s plochou dráhou letu a bezpilotními letouny si v ukrajinské metropoli a jejím okolí vyžádal nejméně 16 mrtvých a desítky zraněných. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička zasáhlo noční bombardování obytné domy, školu i dětské zdravotnické zařízení. 

před 7 hodinami

Severní Korea (KLDR)

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje vojenskou podporu Rusku ve válce proti Ukrajině

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje svou vojenskou podporu Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Podle vysokého představitele ukrajinské vojenské rozvědky generálmajora Vadyna Skibického čítá nový kontingent severokorejských sil v Rusku 8 500 vojáků, mezi nimiž je také speciální jednotka 400 operátorů dronů. Ti disponují zkušenostmi z předchozích nasazení a jejich bezpilotní letouny mají sloužit k průzkumu i přímým útokům na cíle uvnitř ukrajinského území.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Rodí se nejsilnější El Niño v moderní historii. Svět čekají teploty, jaké ještě nezažil

Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stať nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.

před 9 hodinami

Léto

Počasí se na víkend uklidní, vyplývá z předpovědi

Zatímco dnes se ještě očekávají další bouřky, víkendové počasí už přinese změnu. Mělo by být výrazně klidnější, srážek ubyde. Předpověď slibuje i příjemné letní teploty, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Princezna Diana (foto: Gegodeju)

Princezně Dianě bude věnována nová kniha. Napsal ji její bratr

Již 29 let uplyne na konci srpna od tragického úmrtí britské princezny Diany při dopravní nehodě ve francouzské Paříži. Navzdory tomu stále prahnou novináři po informacích o události, která otřásla celým světem. Bratr zesnulé Diany se nyní rozhodl prolomit mlčení.

včera

filmové ceny oscar

Dalšího Oscara se pro Česko pokusí získat dokument, rozhodli akademici

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) oznámila českého kandidáta na cenu 99. ročníku americké Academy of Motion Picture Arts and Sciences (AMPAS) v kategorii mezinárodní celovečerní film. Akademici ČFTA v hlasování vybrali do oscarového klání celovečerní dokument Pepy Lubojacki Kdyby se holubi proměnili ve zlato. 

včera

Dagmar Havlová s bustou exprezidenta Václava Havla. (17.11.2021)

Havlová se bude podílet na pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva

Pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva spoluorganizují Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 a Nadace Charty 77. Obě organizace se v úzké součinnosti s Parlamentním shromážděním Rady Evropy ujímají kompletního organizačního i produkčního zajištění letošního 14. ročníku, a to právě v roce, kdy si veřejnost připomíná nedožité 90. narozeniny Václava Havla.

včera

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

včera

včera

včera

Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. V Česku se to dosud nestalo

V Potštátě na Přerovsku v Olomouckém kraji spadla větrná elektrárna. V Česku jde podle dostupných informací o první takový případ v historii. Příčina pádu není momentálně známá a bude předmětem vyšetřování. Další zdejší větrníky budou podrobeny kontrole. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy