První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval

Předposledního červencového dne roku 1971, tedy přesně před 55 lety, se podařilo prvnímu Čechovi v historii přeplavat Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií. Jmenoval se František Venclovský a průliv za svůj život překonal hned dvakrát.

Kanál La Manche je nejenom spojnicí mezi dvěma evropskými státy, Francií a Velkou Británií, ale zároveň se jedná o jeden z nejvyhledávanějších cílů vytrvalostních plavců a také dalších sportovců z celého světa, kteří se ho snaží překonat. A to již více než 250 let! Poprvé byl Lamanšský průliv zdolán před 241 lety, dne 7. ledna roku 1785, a to vzduchem. Nad kanálem se v horkovzdušném balonu proletěli dva muži: Francouz Jean-Pierre Blanchard, průkopník v sestrojování balonů, a Američan John Jeffries. Letadlem nad průlivem poprvé letěl na počátku minulého století, v červenci roku 1909, Francouz Louis Blériot.

Plavci se do Lamanšského průlivu poprvé pořádně ponořili někdy před 150 lety. Vzdálenost o celkem 36 kilometrech jako první plavec překonal Angličan Matthew Webb. To se psal rok 1875 a sportovci to trvalo 21 hodin a 45 minut. Plavec Webb vyrůstal ve vodě od útlého dětství a plavání se stalo jeho celoživotní vášní. Překonal několik rekordů a o přeplavání La Manche se pokoušel několikrát. První pokus mu nevyšel, protože moře bylo příliš rozbouřené. Na druhý pokus už byl úspěšný. To mu dodalo sebevědomí a začal vyhledávat další plavecké výzvy, což se mu ovšem stalo osudným. V červenci roku 1883 se utopil, když se pokoušel zdolat peřeje pod Niagarskými vodopády. Bylo mu tehdy pouhých 35 let.

Před rovnými sty lety, dne 6. srpna roku 1926, přeplavala Lamanšský průliv první žena. Jmenovala se Gertrude Ederleová a stejně jako výše uvedenému plavci se jí to povedlo až na druhý pokus. Američanka německého původu se plavání taktéž věnovala už od dětství a brzy začala i závodit. Zářila na letní olympiádě v roce 1924 a poté se vrhla na dálkové plavání. Před sto lety zdolala La Manche v rekordním čase: za 14 hodin a 39 minut. Od té doby jí už nikdo neřekl jinak než „Královna vln“. Když ukončila svou profesionální sportovní kariéru, vyučovala plavání na škole pro sluchově handicapované děti – sama totiž trpěla sluchovým postižením, následkem po onemocnění spalničkami. Na rozdíl od kolegy Webba se dožila vysokého věku, zemřela v listopadu roku 2003 ve věku 98 let.

Druhým úspěšným pokusem o přeplavání kanálu La Manche se zapsal do historie i František Venclovský, a to jako první Čech, který průliv přeplaval. Stalo se to přesně před 55 lety, 30. července roku 1971. S profesionálním plaváním na rozdíl od dvou výše zmíněných osob začal až v dospělosti. V mládí se věnoval boxu a jako boxer sklízel úspěchy, ale také si vážně poranil krční páteř a s tímto sportem musel skončit. Jako rehabilitaci po úrazu zvolil plavání a už u něj zůstal. Za svůj cíl si mimo jiné zvolil přeplavání Lamanšského průlivu a roku 1964 podal žádost o vycestování za tímto účelem československým úřadům. Ty ho do zahraničí pustily až po šesti letech neúnavného opakovaného žádání. Dne 6. září roku 1970 se tak mohl Venclovský poprvé pokusit La Manche přeplavat. Nepovedlo se mu to: nepřál mu zdravotní stav ani počasí. Za rok se do vod La Manche ponořil znovu a tentokrát už ho přeplaval, a to za 15 hodin a 26 minut. V Lamanšském průlivu pak za pár let, dne 30. srpna 1975, plaval ještě jednou a znovu ho překonal.

O několik let později, dne 3. srpna roku 1988, přeplavala La Manche i první Češka v historii – Ludmila Jelínková. Stejně jako Venclovský, i ona začala s dálkovým plaváním až v dospělosti. Do Anglie se vydala zkusit splnit tuto výzvu jen se svými nejbližšími přáteli a jela vlastním autem, netoužila po žádné senzaci. La Manche zdolala za 10 hodin a 28 minut.

I další česká sportovkyně se v souvislosti s kanálem La Manche zapsala do sportovní historie. Plavkyně Yvetta Hlaváčová je držitelkou rekordního času: průliv v roce 2006 přeplavala za 7 hodin a 25 minut. Tak se stala nerychlejší ženou světa, která přeplavala La Manche. Z mužů má takový rekord Němec Andreas Waschburger, kterému se povedlo Lamanšský průliv v roce 2003 zdolat za 6 hodin a 45 minut.

Související

Eurotunnel

Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce

Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.
Ilustrační fotografie.

Britové chtějí vracet migranty z člunů do Francie

Britská pobřežní stráž má podle nové strategie vlády čluny s migranty, kteří se při pokusu o přeplutí Lamanšského průlivu dostanou do britských vod, vracet zpět do Francie. Britská ministryně vnitra Priti Patelová to nařídila britským pohraničníkům, informovala dnes shodně některá britská média s odvoláním na vládní zdroje. Dosud britské hlídky migranty na člunech doprovázely na pobřeží Anglie.

Více souvisejících

Lamanšský průliv ,  Plavání ,  historie

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Srážka vlaků u Toleda

Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech

Španělsko zasáhla mimořádná tragédie v podobě vážné srážky dvou vysokorychlostních vlaků. K nehodě došlo ve středu dopoledne v katastru obci Urda v provincii Toledo. Při střetu osobního vlaku AVE společnosti Renfe a soupravy Iryo zahynulo nejméně 68 lidí, počet mrtvých ale nemusí být konečný. Záchranné složky a úřady na místě nadále prověřují rozsah celé události.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ulice Tel Avivu

Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu

Po izraelských parlamentních volbách je sečteno již 92 procent hlasů, přičemž průběžné výsledky nadále ukazují velmi těsný souboj mezi jednotlivými politickými tábory. Blok dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua si drží mírné vedení, avšak prozatím nemá jistotu většiny potřebné pro sestavení stabilní vlády.

před 7 hodinami

António Guterres

OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti

Organizace spojených národů upozornila, že systematické útoky Ruské federace na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou naplňovat znaky zločinů proti lidskosti. Dokument, který zveřejnila Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu, poukazuje na jasný úmysl ruských sil odříznout civilní obyvatelstvo od základních životních potřeb. Tyto kroky podle závěrů komise představují cílenou snahu vyvolat utrpení a podlomit obranyschopnost země.

Aktualizováno před 7 hodinami

Srážka vlaků u Toleda

U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných

Jižně od Madridu ve středním Španělsku došlo k vážné srážce dvou vysokorychlostních vlaků, která si vyžádala desítky lidských životů a stovky zraněných. Tragická nehoda se odehrála ve středu dopoledne krátce po deváté hodině místního času mezi obcemi Mora a Urda v provincii Toledo. Na frekventované železniční trase okamžitě zasahovaly desítky záchranářů, hasičů a příslušníků bezpečnostních složek.

před 8 hodinami

Flavio Bolsonaro

Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států

Krajně pravicový brazilský senátor Flávio Bolsonaro uprchl ze země do Spojených států amerických poté, co v neděli prohrál v prezidentských volbách s úřadujícím levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Jeho náhlý odchod vyvolal v zemi vlnu šoku a současný brazilský prezident jej označil za ostudný čin, který jasně svědčí o tom, že dotyčný se obává spravedlnosti.

před 10 hodinami

Představitelé státu si na Vítkově připomněli výročí vzniku Československa.

Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání

Česká republika si dnes připomíná 108. výročí vzniku samostatné Československé republiky, přičemž v Praze i v dalších městech probíhají tradiční pietní akce, slavnostní ceremoniály a dny otevřených dveří. Oslavy státního svátku zahrnují vedle vzpomínkových aktů také jmenování nových generálů a večerní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě.

před 12 hodinami

David Pražák

ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají

Poslanec David Pražák oznámil v úterý večer na svém profilu na sociální síti Facebook, že po jedenácti letech končí své členství v hnutí ANO. V dolní komoře Parlamentu České republiky hodlá nadále působit jako nezařazený poslanec. Svůj odchod z řad nejsilnější vládní strany spojil s poděkováním za dosavadní zkušenosti a zázemí, přičemž bližší důvody svého rozhodnutí ve svém veřejném vyjádření neuvedl.

před 13 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje

Sčítání hlasů po pondělních parlamentních volbách v Izraeli pokračuje, přičemž průběžné výsledky přinášejí neustálý vývoj v rozvržení sil v novém Knesetu. Podle oficiálních údajů Centrální volební komise bylo sečteno již přes 57 procent odevzdaných hlasovacích lístků. Volební účast v celé zemi byla celkově vysoká a rozhodující část výsledků se nadále upíná k těsným soubojům jednotlivých politických bloků.

před 14 hodinami

Aktualizováno včera

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

včera

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

včera

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

včera

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy