Předposledního červencového dne roku 1971, tedy přesně před 55 lety, se podařilo prvnímu Čechovi v historii přeplavat Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií. Jmenoval se František Venclovský a průliv za svůj život překonal hned dvakrát.
Kanál La Manche je nejenom spojnicí mezi dvěma evropskými státy, Francií a Velkou Británií, ale zároveň se jedná o jeden z nejvyhledávanějších cílů vytrvalostních plavců a také dalších sportovců z celého světa, kteří se ho snaží překonat. A to již více než 250 let! Poprvé byl Lamanšský průliv zdolán před 241 lety, dne 7. ledna roku 1785, a to vzduchem. Nad kanálem se v horkovzdušném balonu proletěli dva muži: Francouz Jean-Pierre Blanchard, průkopník v sestrojování balonů, a Američan John Jeffries. Letadlem nad průlivem poprvé letěl na počátku minulého století, v červenci roku 1909, Francouz Louis Blériot.
Plavci se do Lamanšského průlivu poprvé pořádně ponořili někdy před 150 lety. Vzdálenost o celkem 36 kilometrech jako první plavec překonal Angličan Matthew Webb. To se psal rok 1875 a sportovci to trvalo 21 hodin a 45 minut. Plavec Webb vyrůstal ve vodě od útlého dětství a plavání se stalo jeho celoživotní vášní. Překonal několik rekordů a o přeplavání La Manche se pokoušel několikrát. První pokus mu nevyšel, protože moře bylo příliš rozbouřené. Na druhý pokus už byl úspěšný. To mu dodalo sebevědomí a začal vyhledávat další plavecké výzvy, což se mu ovšem stalo osudným. V červenci roku 1883 se utopil, když se pokoušel zdolat peřeje pod Niagarskými vodopády. Bylo mu tehdy pouhých 35 let.
Před rovnými sty lety, dne 6. srpna roku 1926, přeplavala Lamanšský průliv první žena. Jmenovala se Gertrude Ederleová a stejně jako výše uvedenému plavci se jí to povedlo až na druhý pokus. Američanka německého původu se plavání taktéž věnovala už od dětství a brzy začala i závodit. Zářila na letní olympiádě v roce 1924 a poté se vrhla na dálkové plavání. Před sto lety zdolala La Manche v rekordním čase: za 14 hodin a 39 minut. Od té doby jí už nikdo neřekl jinak než „Královna vln“. Když ukončila svou profesionální sportovní kariéru, vyučovala plavání na škole pro sluchově handicapované děti – sama totiž trpěla sluchovým postižením, následkem po onemocnění spalničkami. Na rozdíl od kolegy Webba se dožila vysokého věku, zemřela v listopadu roku 2003 ve věku 98 let.
Druhým úspěšným pokusem o přeplavání kanálu La Manche se zapsal do historie i František Venclovský, a to jako první Čech, který průliv přeplaval. Stalo se to přesně před 55 lety, 30. července roku 1971. S profesionálním plaváním na rozdíl od dvou výše zmíněných osob začal až v dospělosti. V mládí se věnoval boxu a jako boxer sklízel úspěchy, ale také si vážně poranil krční páteř a s tímto sportem musel skončit. Jako rehabilitaci po úrazu zvolil plavání a už u něj zůstal. Za svůj cíl si mimo jiné zvolil přeplavání Lamanšského průlivu a roku 1964 podal žádost o vycestování za tímto účelem československým úřadům. Ty ho do zahraničí pustily až po šesti letech neúnavného opakovaného žádání. Dne 6. září roku 1970 se tak mohl Venclovský poprvé pokusit La Manche přeplavat. Nepovedlo se mu to: nepřál mu zdravotní stav ani počasí. Za rok se do vod La Manche ponořil znovu a tentokrát už ho přeplaval, a to za 15 hodin a 26 minut. V Lamanšském průlivu pak za pár let, dne 30. srpna 1975, plaval ještě jednou a znovu ho překonal.
O několik let později, dne 3. srpna roku 1988, přeplavala La Manche i první Češka v historii – Ludmila Jelínková. Stejně jako Venclovský, i ona začala s dálkovým plaváním až v dospělosti. Do Anglie se vydala zkusit splnit tuto výzvu jen se svými nejbližšími přáteli a jela vlastním autem, netoužila po žádné senzaci. La Manche zdolala za 10 hodin a 28 minut.
I další česká sportovkyně se v souvislosti s kanálem La Manche zapsala do sportovní historie. Plavkyně Yvetta Hlaváčová je držitelkou rekordního času: průliv v roce 2006 přeplavala za 7 hodin a 25 minut. Tak se stala nerychlejší ženou světa, která přeplavala La Manche. Z mužů má takový rekord Němec Andreas Waschburger, kterému se povedlo Lamanšský průliv v roce 2003 zdolat za 6 hodin a 45 minut.
Související
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
Britové chtějí vracet migranty z člunů do Francie
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
před 55 minutami
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
před 1 hodinou
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
před 1 hodinou
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
před 3 hodinami
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
před 4 hodinami
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
před 5 hodinami
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
před 7 hodinami
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno před 7 hodinami
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
před 8 hodinami
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
před 10 hodinami
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
před 12 hodinami
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
před 13 hodinami
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
před 14 hodinami
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno včera
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
včera
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
včera
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
včera
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
včera
Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas
včera
Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?
Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku.
Zdroj: Libor Novák