Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Krize na španělsko-marocké hranici se vyostřila na konci července, kdy došlo k faktickému kolapsu hraničních kontrol. Španělským bezpečnostním složkám se však podařilo situaci během osmačtyřiceti hodin plně stabilizovat. Většina lidí byla navrácena zpět na marockou stranu hranice, úřady však současně potvrdily, že si dramatické události a pokusy o překonání mořských úseků vyžádaly téměř sedm desítek obětí na životech.

Sánchez v dopise adresovaném předsedkyni Evropské komisi Ursule von der Leyenové zdůraznil, že Madrid zabránil jakémukoliv nekontrolovanému pohybu osob dále směrem do vnitrozemí kontinentální Evropy. Zároveň poukázal na fakt, že sama Ceuta není součástí schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. Přestože většina unijních partnerů vyjádřila Španělsku solidarita, reakce některých vlád byla podle něj vedená politickými zájmy a ignorancí.

Ostrý diplomacie vyvolala především reakce z Říma. Italská premiérka Giorgia Meloniová označila situaci za závažnou hrozbu pro národní bezpečnost a rozhodla se dočasně pozastavit schengenskou dohodu ve vztahu ke Španělsku. Španělská diplomacie na tento krok reagovala předvoláním italského velvyslance a výzvou k dodržování evropské vzájemnosti namísto populistických gest.

K italskému postupu se přidaly i další evropské státy. Finsko a Dánsko podpořily zpřísnění kontrol a naznačily možnost zavedení vlastních opatření na hranicích. Do diskuse se zapojil také premiér Andrej Babiš, který otevřeně vyzval k dočasnému pozastavení členství Španělska v schengenském prostoru. Francie a Portugalsko reakčně posílily své policejní hlídky v příhraničních oblastech.

Představitelé Evropské unie i některých dalších členských zemí zvolili zdrženlivější rétoriku. Předsedkyně Evropské komise sice označila záběry z Ceuty za nepřijatelné, unijní komisař Magnus Brunner však potvrdil, že se ani jeden z migrantů nedostal na evropskou pevninu. Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil podporu španělskému úsilí o ochranu hranic a vyzval Maroko k okamžitému přebírání svých občanů.

Incident neunikl ani pozornosti Spojených států amerických. Americké ministerstvo zahraničí označilo události za přímý důsledek dosavadní španělské migrační politiky. Americký prezident Donald Trump přirovnal masivní překračování hranic ke katastrofě a nekontrolované invazi, přičemž kritizoval přístup španělské vlády k řešení nelegální migrace.

Španělská vláda naopak svůj postup rozhodně obhajuje. Do ohrožených enkláv Ceuta a Melilla vyslala armádní posily, další policejní jednotky, těžkou techniku i potápěče. Premiér Sánchez vysvětlil, že náhlou vlnu způsobil dezinterpretační výklad nedávného rozsudku španělského Nejvyššího soudu převaděčskými mafiemi. Soud v červnu rozhodl, že zachycené osoby nelze vracet bez řádného administrativního řízení.

Španělské území v Severní Africe představuje spolu se sousední Melillou jedinou pozemní hranici mezi Evropskou unií a africkým kontinentem. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti a sociálnímu napětí v Maroku se tyto enklávy stávají opakovaným cílem tisíců lidí, kteří se snaží hranici překonat po souši nebo přeplaváním mořských úseků. Podobná rozsáhlá krize zasáhla oblast už v roce 2021.

Současný střet odhaluje hluboké rozpory v evropské migrační politice. Zatímco Madrid nedávno schválil legalizaci pobytu pro stovky tisíc nedokumentovaných pracovníků ve snaze začlenit je do ekonomiky, řada evropských vlád požaduje výrazně tvrdší kurz. Události v Ceutě tak opět naplno rozhořely debatu o funkčnosti hranic i hranicích solidarity uvnitř Evropské unie.