Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Nejvíce zasaženými oblastmi zůstávají lokality ležící v blízkosti frontové linie a státních hranic s Ruskem. Města jako Charkov, Kramatorsk či Záporoží čelí pravidelným náletům útočných dronů s prodlouženým doletem. Jen ve zmíněném Záporoží zaznamenala místní samospráva během dvaceti čtyř dnů celkem padesát čtyři úderů směřovaných přímo na instalace čerpacích stanic. Tyto útoky si přímo na místě vyžádaly lidské životy i desítky těžce zraněných z řad civilistů a záchranářů.
Intenzita úderů se však nezaměřuje výhradně na pohraničí, ale zasahuje i širší zázemí včetně okolí hlavního města Kyjeva. Nálety bezpilotních letounů navíc doprovázejí masivní vlny balistických raket. Ty v posledních dnech způsobily rozsáhlé škody v obytných čtvrtích metropole, kde zničily obytné domy a vyžádaly si oběti na životech, což z června učinilo nejtragičtější měsíc pro civilní obyvatelstvo od roku 2022.
Systematickým ničením čerpacích stanic se ruské síly snaží zasáhnout klíčovou infrastrukturu, která na Ukrajině plní zásadní roli. Vzhledem k plně přerušené civilní letecké dopravě je celá země závislá na rozsáhlé silniční síti. Benzínky představují nevyhnutelné záchytné body pro evakuované obyvatele, logistické řetězce, zásobení i pro přesuny záchranných složek napříč celým územím.
Kromě poskytování pohonných hmot plní čerpací stanice na Ukrajině ještě druhou, neméně významnou funkci. Během opakovaných plošných výpadků elektrické energie se díky nepřetržitě běžícím záložním generátorům staly pro občany bezpečnými útočišti. Lidé se na nich v zimních měsících ohřívali, nabíjeli mobilní telefony, získávali teplou vodu nebo připravovali stravu pro děti.
Podle zástupců ukrajinského naftového a plynárenského svazu je hlavním cílem této kampaně vyvolání plošné paniky a zastrašení obyvatelstva. Právě ztráta kontroly a vznik chaosu mezi lidmi při běžných denních činnostech bývá nejnebezpečnějším průvodním jevem podobných útoků na infrastrukturu, která z vojenského hlediska nedisponuje žádným přímým strategickým významem.
Ukrajinští představitelé i bezpečnostní analytici zároveň upozorňují, že současné ruské operace představují přímou odvetu za ukrajinské dálkové údery. Kyjev v minulých měsících úspěšně zasáhl řadu ruských rafinérií, což v některých částech Ruské federace vedlo ke vzniku front u benzínek a lokálním výpadkům v zásobování. Moskva se tak snaží vlastní veřejnosti demonstrativně ukázat zkázu na ukrajinské straně.
Přestože ruské jednotky záběry ze zničených čerpacích stanic s oblibou zveřejňují na sociálních sítích, reakce obyvatelstva na Ukrajině se liší. Řada řidičů a kurýrů na místě potvrzuje přetrvávající riziko, zároveň však dál pokračuje v práci i každodenním provozu s tím, že paralyzovat život v zemi neustálým strachem odmítá.
Související
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
před 2 hodinami
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
před 3 hodinami
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
před 4 hodinami
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
před 5 hodinami
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
před 7 hodinami
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
před 8 hodinami
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
před 9 hodinami
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
před 10 hodinami
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
včera
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
včera
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
včera
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
včera
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
včera
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
včera
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
včera
Zemřel divadelní režisér František Laurin, otec známé herečky
včera
Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii
včera
Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize
včera
Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka
včera
Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup
Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.
Zdroj: Libor Novák