ISW: Rusko veřejnosti lže. Za minimální posun na frontě platí enormními lidskými ztrátami

Statistiky z bojových linií podle Institutu pro studium války (ISW) ukazují, že útočící síly platí za minimální posuny vpřed enormními lidskými ztrátami. Podle hlášení ukrajinského generálního štábu dosáhl počet ruských obětí za červenec rekordních hodnot, což Kreml všemi prostředky se snahou o kognitivní válku popírá a zkresluje.

Oficiální místa v Moskvě se snaží veřejnosti namluvit, že fronta se hroutí a ukrajinská obrana selhává, avšak realita na zemi tomu neodpovídá. I podle samotných ruských nároků na postup jde o pohyb řádově v jednotkách kilometrů za den, což má k rychlému zhroucení ukrajinských linií velmi daleko.

Kromě pozemních operací pokračují také masivní vzdušné útoky na ukrajinské zázemí, přičemž ruská armáda intenzivně využívá nedostatku systémů protivzdušné obrany Patriot. V noci na 1. srpna provedla Moskva další rozsáhlý úder pomocí desítek raket a bezpilotních letounů, které cílily především na Kyjevskou oblast a další regiony.

Zásahy v ukrajinském hlavním městě si vyžádaly desítky mrtvých a zraněných civilistů a poškodily obytné budovy, školy i diplomatické zastoupení. Ruské velení při těchto nájezdech stále častěji kombinuje klasické střely s upravenými zbraněmi, aby nahradilo výpadek ve výrobě konvenčních balistických střel.

Analýzy naznačují, že Rusko v červenci odpálilo rekordní množství raket, čímž částečně sahá do svých strategických rezerv. Aby Kreml kompenzoval tento výpadek, spoléhá se stále více na modernizované systémy S-400 či střely Zirkon, jejichž zásoby jsou v porovnání s běžnou municí o něco robustnější.

Na technologické frontě se mezitím objevují nové hrozby spojené s alternativní satelitní komunikací. Podle odborníků dokončuje Moskva rozmístění vlastní konstelace satelitů Rassvet, která má ruským silám zajistit stabilní spojení pro navádění dronů a bezpilotních prostředků v hlubokém tylu.

Tento vývoj zvyšuje tlak na ukrajinskou stranu, která se snaží diplomatickou cestou zajistit rozšíření přístupu k západním sítím, aby mohla efektivněji narušovat ruskou logistiku. Kyjev v této souvislosti usiluje o možnost zasahovat cíle daleko za hranicemi, včetně odpalovacích zařízení nepřátelských raket.

Zatímco na zemi probíhají tvrdé střety v Doněcké a Charkovské oblasti, ukrajinské jednotky pokračují ve vlastní strategii úderů na rafinérie, sklady pohonných hmot a vojenskou infrastrukturu uvnitř Ruska. V srpnu úspěšně zasáhly významný rafinérský komplex v Baškortostánu či radarové stanice.

Intenzivní boje neustávají ani na jižní frontě v Záporožské a Chersonské oblasti, kde obě strany využívají drony a dělostřelectvo k vzájemnému oslabování pozic. Ukrajinské námořní síly navíc pokračují v úspěšných akcích v černomořském regionu proti logistickým lodím a vojenským cílům.

Celkový vývoj na bojišti tak i nadále potvrzuje, že navzdory obrovskému tlaku a materiální převaze nedokáže ruská armáda zlomit ukrajinskou obranu. Konflikt se nadále nese v duchu vyčerpávajícího opotřebovávání obou stran bez vyhlídek na rychlý vojenský obrat.