Trump znepokojil svět. Kvůli válce s Íránem varuje před návratem Velké hospodářské krize

Postupné vyčerpávání strategických rezerv Spojených států i komerčních zásob v Oklahomě naznačuje, že čas hraje proti washingtonské administrativě. Analytici podle CNN upozorňují, že ačkoliv trhy zatím nepropadají okamžité panice, reálné zásoby ropy se zmenšují. Prezident Trump se tak dostává do nelehké situace, kdy bude muset učinit zásadní politická i ekonomická rozhodnutí.

Jedním z klíčových faktorů, který zabránil okamžitému kolapsu trhů, bylo krátké třítýdenní otevření Hormuzského průlivu. Během tohoto okna se podařilo uvolnit zhruba dvě stě milionů barelů blokované ropy, což trhu poskytlo potřebný čas. Druhým významným stabilizačním prvkem se stala Čína, která před vypuknutím konfliktu naakumulovala obrovské zásoby dosahující až jedné miliardy barelů a z nichž nyní čerpá.

Spojené státy sice zůstávají největším světovým producentem ropy, avšak narážejí na zásadní strukturální problém týkající se typu těžené suroviny. Americká produkce se zaměřuje na takzvanou lehkou sladkou ropu, jež je ideální pro výrobu benzínu, ale méně vhodná pro jiné produkty. Pro výrobu asfaltu či nafty je nezbytná těžká kyselá ropa, jejíž dodávky ze Středního východu, Venezuely i Ruska jsou v současnosti zablokovány či omezeny.

Globální poptávka zároveň nutí americké rafinérie vyvážet obrovské množství paliv do Asie a Evropy, což snižuje množství dostupné energie pro domácí trh. Situaci dále komplikuje skutečnost, že Hormuzský průliv je opět neprůchodný a zásoby ropy uvnitř Perského zálivu jsou výrazně nižší než na začátku léto. Do hry navíc vstoupila blokáda v Rudém moři, kde povstalci napadají alternativní přepravní trasy.

Současná krize se tak přesouvá od pouhé nedostatečnosti surové ropy k hlubokému problému s rafinačními kapacitami. V důsledku vojenských úderů došlo k poškození desítek rafinérií na Blízkém východě, zatímco ruské zpracovatelské závody čelí útokům a Čína omezuje svůj vývoz. Americké rafinérie navíc pracují na hranici možností v období vln veder, jež technologicky komplikují destilační procesy.

Dlouhodobou pojistkou pro případ nouze měly být americké strategické ropné rezervy zřízené po ropné krizi v sedmdesátých letech. Tato infrastruktura uschovaná v podzemních kavernách je však již zastaralá a potýká se s technickými limity. Fyzikální vlastnosti těžby neumožňují vyčerpat veškerý objem a reálně využitelné množství ropy může být výrazně nižší, než uvádějí oficiální čísla.

Zásadnějším ukazatelem pro ropný průmysl než státní rezervy jsou však komerční zásoby v klíčovém uzlu Cushing v Oklahomě. Právě zde se setkávají americké potrubní sítě a tvoří se ceny pro celou zemi. Hladina ropy v tomto uzlu se nebezpečně přibližuje kritické hranici, pod níž již tlakové systémy nedokážou surovinu efektivně pumpovat dál.

I přes tyto dramatické okolnosti na trhu nedošlo k nekontrolovatelnému cenovému výbuchu, jaký byl k vidění v minulosti. Ceny ropy sice kolísají, ale nedosáhly historických maxim z let 2008 nebo 2022. Důvodem je výrazný pokles celosvětové poptávky a skutečnost, že trhy do značné míry spoléhají na schopnost americké administrativy dosáhnout brzké dohody a průliv znovu zprovoznit.

Finanční trhy vsázejí na to, že prezident Trump má silnou ekonomickou i politickou motivaci konflikt co nejrychleji ukončit. Zákulisní jednání však narážejí na požadavky Íránu, který se snaží zavést poplatky za průjezd lodí mezinárodními vodami. Tato otázka se stává hlavním jablkem sváru, neboť Washington takové poplatky odmítá akceptovat jako nelegální.

Jedním z možných východisek z patové situace by mohlo být ústupkové přijetí íránských požadavků na mýtné, což by sice mírně zvýšilo ceny ropy, ale umožnilo plynulý obrat zboží. Dlouhodobě by pak současný tlak mohl vést ke stavbě nových ropovodů obcházejících rizikové oblasti, čímž by se v budoucnu snížil strategický význam Hormuzského průlivu pro globální ekonomiku.

Snížení závislosti na jediné námořní cestě by sice bylo pro světový trh přínosem, avšak v krátkodobém horizontu představuje situace pro USA složitý úkol. Zda se podaří předejít rozsáhlé hospodářské krizi, závisí na ochotě obou stran kompromisně ustoupit a zajistit stabilní dodávky energií dříve, než se dostupné zásoby definitivně vyčerpají.