Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii

Většina obyvatel Spojených států se domnívá, že prezident Donald Trump se dostatečně nevěnuje nejzásadnějším problémům, které zemi v současnosti trápí. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury SSRS pro stanici CNN vyjádřilo nespokojenost s prezidentovými prioritami rekordních 73 procent respondentů, zatímco pouze 27 procent dotázaných má za to, že se hlava státu soustředí na správné záležitosti. Tento stav odráží rostoucí skepsi veřejnosti ohledně vojenského angažmá v Íránu i přetrvávající obavy ze stagnující ekonomiky.

Celkové hodnocení Trumpova působení v úřadu kleslo na 34 procent, čímž vyrovnalo dosavadní historické minimum z konce jeho prvního prezidentského období po událostech ze 6. ledna 2021. Polovina americké populace nyní vyjadřuje s jeho krokem silný nesouhlas, což je nejvyšší hodnota za obě jeho funkční období, zatímco rozhodnou podporu mu deklaruje pouhých 15 procent lidí. Slábnoucí loajalitu naznačují i čísla uvnitř Republikánské strany, kde jeho popularita spadla na 78 procent a nadšení z jeho druhého mandátu sdílí už jen necelá pětina straníků.

Největší vlna kritiky se na prezidenta valí v souvislosti s jeho zahraniční a hospodářskou politikou, kde jeho kroky schvaluje jen minimální část veřejnosti. Zvládání situace kolem íránského konfliktu podporuje pouze 28 procent Američanů, u boje s inflací je to čtvrtina a v případě rostoucích cen pohonných hmot podpora padá na 21 procent. Významné výhrady vůči těmto klíčovým tématům přitom začínají zaznívat i z řad jeho skalních příznivců.

Vojenský střet na Blízkém východě vyvolává mezi obyvateli čím dál větší pesimismus a většina z nich očekává, že se bude jednat o dlouhodobou záležitost. Pouze čtvrtina dotázaných je přesvědčena, že má prezident jasný plán pro řešení této krize, což představuje znatelný pokles oproti počátku konfliktu. Zároveň stoupá podíl lidí, kteří Trumpa nepovažují za efektivního světového lídra, a jen necelá čtvrtina Američanů, zejména z mladší generace, se domnívá, že oběti a finanční náklady spojené s válkou jsou ospravedlnitelné.

Dopady konfliktu i špatné ekonomické situace pociťují Američané velmi citelně ve svých peněženkách. Téměř tři čtvrtiny populace uvádějí, že jim zdražování benzínu způsobuje finanční potíže, přičemž většina nevěří, že by vláda měla připravenou strategii ke zklidnění trhu s palivy. Přes sedmdesát procent lidí navíc kritizuje prezidenta za nedostatečnou snahu o snížení cen základního zboží. Nespokojenost zasahuje i do oblasti bezpečnosti a zdravotnictví, kde nedávné tragické incidenty imigračních orgánů i změny v regulaci veřejného zdraví vyvolávají v obyvatelstvu pocit ohrožení.

Prezidentovi se dlouhodobě nedaří přesvědčit veřejnost, že rozumí každodenní realitě běžných obyvatel, přičemž dvě třetiny dotázaných se domnívají, že dává přednost osobním zájmům před prospěchem země. Tato nedůvěra se výrazně projevuje v odmítavém postoji k nákladným stavebním projektům v hlavním městě. Více než polovina Američanů vyjadřuje rozhořčení nad rozsáhlými rekonstrukcemi ve Washingtonu, mezi něž patří budování nového plesového sálu v Bílém domě či úpravy Národního parku.

Předmětem ostré kritiky zůstávají také prezidentovy soukromé finanční aktivity a možné střety zájmů. Zatímco na počátku druhého funkčního období téměř polovina obyvatel doufala, že se Trump dokáže odstřihnout od rodinného podnikání, dnes je o úspěšném zvládnutí této výzvy přesvědčena jen necelá čtvrtina lidí. Nadpoloviční většina považuje za negativní, že prezident během svého působení v úřadu inkasoval více než dvě miliardy dolarů z kryptoměn, investic a autorských poplatků.

Převážná většina Američanů zastává názor, že hlava státu zašla příliš daleko jak v prosazování vlastních podnikatelských záměrů, tak při stavebních úpravách vládních rezidencí a památníků. Podobně odmítavě se veřejnost staví i k jeho zásahům do chodu významných kulturních institucí, jakými jsou Kennedyho centrum nebo Smithsonův institut. Podle většinové opozice tyto kroky překračují kompetence a reprezentativní roli prezidentského úřadu.

Zdrženlivost vůči těmto prestižním projektům a finančním aktivitám navíc prorůstá i mezi samotné republikánské voliče. Pozitivní vztah k nákladným prestižním stavbám ve Washingtonu vyjadřuje menšina stranických příznivců, přičemž velká část z nich je k těmto iniciativám zcela lhostejná. Podobný nezájem či dokonce skepsi dávají republikáni najevo i v otázce prezidentových vysokých soukromých příjmů, což podtrhuje celkové opadnutí entuziasmu uvnitř jeho vlastní voličské základny.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Letní počasí

Počasí v novém týdnu. Vrátí se tropy, víkend už bude zase chladnější

V Česku začíná poslední ryze prázdninový týden, který bude zajímavý i ohledně počasí. Na naše území se opět dostane teplý vzduch z jihu, takže nejvyšší teploty dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se však ochladí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Ovoce, ilustrační fotografie.

U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce

Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.

včera

včera

včera

včera

včera

Mona Lisa

Skandál v Louvru. Před 115 lety byla ukradena Mona Lisa

Přesně před 115 lety, 21. srpna roku 1911, došlo ve slavném pařížském muzeu Louvre ke skandální krádeži. Odcizeno totiž bylo jedno z nejvzácnějších děl: Mona Lisa. Obraz renesančního mistra Leonarda da Vinci byl dlouho nezvěstný, než se znovu vrátil do galerie.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

22. srpna 2026 21:57

22. srpna 2026 21:09

Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským

První trenérská změna v nové sezóně tuzemské fotbalové nejvyšší soutěži se uskutečnila v Plzni. Po nevýrazných výkonech z úvodních ligových kol a především po prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy na hřišti Crvene Zvezdy Bělehrad došla trpělivost tamnímu vedení, které odvolalo kouče Martina Hyského. Ten byl právě od začátku nového ročníku 2026/27 pod neustálým tlakem a bylo tak jen otázkou času, kdy k odvolání dojde. 

Zdroj: David Holub

Další zprávy