Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Tento postoj se odráží i u evropských lídrů. Francouzský prezident Emmanuel Macron opakovaně prohlásil, že dveře jsou stále otevřené, a španělský premiér Pedro Sánchez potvrdil, že Španělsko by britské členství rozhodně podpořilo. Finský prezident Alexander Stubb výslovně označil Spojené království za kandidáta na členství s tím, že hlas Británie v Evropě chybí. V květnu pak Evropská strana zelených oficiálně vyzvala Spojené království k návratu do EU.

Na britské straně průzkum ukázal, že voliči napříč politickým spektrem vnímají odchod z Evropské unie negativně. Podle britských respondentů měl brexit špatný dopad na jejich hlavní priority, mezi které patří životní náklady (66 %), ekonomika (65 %), příležitosti pro mladé lidi (57 %), nelegální imigrace (56 %) a obchod (56 %). Dokonce i většina voličů, kteří v roce 2016 hlasovali pro odchod (58 %), uvedla, že brexit situaci kolem nelegální migrace ještě zhoršil. Na otázku po hlavních přínosech odchodu z unie byla s velkým náskokem nejčastější odpověď „nevím“, následovaná možností „žádný z výše uvedených“.

Tento negativní verdikt se promítá do silné touhy po užších vazbách s evropským blokem, které si přeje 75 % britských dotázaných. V oblasti obchodu a hospodářských vztahů se pro větší sblížení vyjádřilo 66 % lidí. Výrazným zjištěním je, že velká většina respondentů (63 %), včetně 57 % dřívějších zastánců brexitu, by nyní výměnou za užší obchodní vazby akceptovala volný pohyb osob. Pouze 18 % dotázaných tento princip odmítá. Dokonce i mezi voliči, jejichž hlavní obavou je migrace, by jich 44 % podpořilo volný pohyb osob jako součást bližších hospodářských vztahů.

Ředitel ECFR Mark Leonard uvedl, že data ukazují otevřenost unie vůči návratu Británie a zásadní posun v britském veřejném mínění od roku 2016. Podle něj si Britové uvědomují, že jejich naděje na lepší život mimo unii zůstaly nenaplněné. Zpráva rozdělila britské voliče do tří hlavních táborů, a to na optimisty (28 %), kteří vnímají evropské sblížení jako geopolitickou nutnost, realisty (35 %), již podporují užší vazby s Evropou, ale stále si cení vztahů s USA, a samotáře (27 %), kteří stále upřednostňují národní suverenitu.

Průzkum celkově ukázal, že britští voliči preferují jako bezpečnostního partnera Evropu před Spojenými státy. Jen 18 % dotázaných nyní považuje USA za spojence, zatímco 58 % dává přednost bližším obranným vztahům s Evropou. Většina britských voličů si nepřeje nakupovat více zbraní z USA a více než 60 % by upřednostnilo politiku nakupování evropských zbrojních produktů. Téměř dvě třetiny respondentů (63 %) navíc chtějí, aby se Spojené království podílelo na vývoji alternativního evropského jaderného odstrašení.