Jak zvládnout horké počasí, nastavit klimatizaci a co si obléci? Lékaři vydali návod na tropická vedra

Extrémní horké počasí představuje zátěž pro každého, avšak nejvíce ohrožuje seniory nad 65 let, děti do 4 let, těhotné, kojící či velmi drobné ženy, chronicky nemocné s chorobami srdce, vysokým krevním tlakem či nadváhou a osoby užívající některé léky, například na depresi či nespavost. Tyto rizikové skupiny by měl někdo v průběhu dne pravidelně kontrolovat, byť jen telefonicky. Starší lidé, chroničtí pacienti a malé děti by navíc při teplotách nad 30 stupňů Celsia měli omezit pobyt venku na ranní a podvečerní hodiny.

Při výběru oblečení je vhodné volit lehké, volné oděvy světlých barev s převahou přírodních materiálů, které snižují pocení. Nezbytnou ochranu před úžehem poskytuje pokrývka hlavy, případně slunečník. Nekryté části těla je třeba chránit krémy s faktorem SPF 15 a vyšším a oči slunečními brýlemi.

V oblasti hydratace se doporučuje vypít minimálně 2 až 3 litry tekutin denně, přičemž při fyzické aktivitě je nutné přidat 2 až 4 sklenice každou hodinu. Nejvhodnější je střídat čistou vodu s minerálkami, případně s chlazeným slabým černým či bylinkovým čajem. Sladké nápoje nejsou vhodné, neboť obsažený cukr organismus mění na teplo, což pocit horka ještě zvyšuje. Děti a seniory je třeba do pití aktivně nutit, protože často postrádají pocit žízně.

Strava by v horkých dnech měla být lehká a snadno stravitelná, rozdělená do menších a častějších porcí. Ideální jsou studené polévky, zeleninové saláty, ovoce, jogurty a lehké pomazánky bez majonézy. Tučná jídla bohatá na bílkoviny naopak zvyšují produkci tělesného tepla. Je rovněž nutné vyhýbat se snadno se kazícím potravinám, jako jsou měkké salámy či majonézové saláty, čímž se předejde zažívacím potížím a infekcím.

Při využívání klimatizace v místnostech či v automobilech je klíčové nastavit teplotu maximálně o 5 až 7 stupňů Celsia níže, než je venkovní teplota. Výraznější rozdíly způsobují teplotní šok, který oslabuje organismus a vede k bolestem v krku, angínám či onemocněním močových cest. Pokud v místnosti pociťujete chlad, je přechlazená. Při odchodu z klimatizovaného prostoru se doporučuje krátká aklimatizace v neklimatizovaném prostředí, například na chodbě. Vzhledem k suchému vzduchu v klimatizovaných prostorech je také nutné zvýšit příjem tekutin.

Lidský organismus reaguje na horko zvýšeným pocením, dehydratací, horším soustředěním a houstnutím krve, což zatěžuje krevní oběh a u starších osob zvyšuje riziko infarktu nebo mrtvice. Nebezpečí horka se výrazně násobí v kombinaci s vysokou vlhkostí vzduchu, která brání ochlazování těla. Zatímco v suchém vzduchu dokáže tělo přežít i padesátistupňové teploty, ve stoprocentně vlhkém prostředí stačí k vážnému přehřátí pouhých 31 stupňů Celsia.

Při selhání tělesné regulace dochází k úpalu, který se projevuje suchou, červenou a horkou pokožkou bez pocení, vysokou horečkou, rychlým pulsem, bolestí hlavy, závratěmi, zmateností či zvracením. Pokud teplota postiženého překročí 40 stupňů Celsia, je nutné ho přemístit do stínu, aktivně ochlazovat mokrými ručníky či ventilátorem až do poklesu teploty na 38,5 stupně Celsia a okamžitě přivolat lékařskou pomoc.

Postiženému se v tomto stavu nesmí podávat nápoje. Pokud je teplota na počátku nižší a příznaky u nerizikového člověka do hodiny odezní, stačí dotyčného sledovat a podat mu tekutiny. Ztráta vody a iontů může vyvolat také bolestivé křeče v břiše a končetinách. V takovém případě je nutné přerušit aktivitu, zůstat ve stínu, popíjet iontové nápoje nebo ovocné šťávy a svaly jemně promasírovat. Pokud křeče do hodiny neustoupí, je třeba vyhledat lékaře.

Vyčerpání z přehřátí se může rozvinout i několik dní po pobytu v horku v důsledku nedostatečného doplňování tekutin a solí. Na rozdíl od úpalu se projevuje silným pocením, bledostí, únavou, slabostí, rychlým, ale slabým pulsem a studenou, vlhkou kůží. Tělesná teplota může přitom zůstat normální. Pomoc spočívá v postupném ochlazování a podávání tekutin po doušcích, pokud ovšem postižený netrpí nevolností. Lékařská pomoc je nezbytná, pokud symptomy trvají déle než hodinu, jsou velmi závažné, nebo pokud se jedná o těhotnou ženu či pacienta se srdcem a vysokým krevním tlakem.