Velká důlní tragédie před 65 lety. Zahynulo přes 100 horníků

Černouhelný důl Františka Josefa, později známý pod označením důl Dukla, byl v Dolní Suché v Havířově zprovozněn již v roce 1907. Dlouhou dobu fungoval bez problémů a vytěžilo se zde často i několik milionů tun uhlí ročně. Těžba zde probíhala přesně 100 let, na začátku roku 2007 byla ukončena jeho činnost.

Černým dnem v historii havířovského dolu Dukla byl 7. červenec roku 1961. Na ranní směně zde tehdy jeden z horníků omylem zapnul gumový pás, který pracoval naprázdno, přehřál se a během chvíle začal hořet. Oheň se rychle šířil, ovšem během střídání směn si ho zprvu nikdo nevšímal, protože na daném místě se zrovna nepracovalo. Až za pár hodin si několik horníků začalo stěžovat na zápach v chodbách pod zemí, vedení toto upozornění ale ignorovalo. Požár byl odhalen až v momentě, kdy bylo pozdě. Horníci nacházející se v blízkosti požáru se ocitli v pasti, z níž nebylo úniku a čekala je jistá smrt. Ačkoliv vedení ani záchranáři již nepočítali s tím, že by z chodeb dostali někoho z více než stovky horníků na povrch živého, přesto došlo k zahájení záchranných prací, kterých se ujalo více než tisíc osob! Tragický předpoklad se ale naplnil a během 24 hodin bylo nalezeno celkem 108 zemřelých horníků, kteří se udusili toxickými zplodinami. Nejmladší oběť nebyla ani plnoletá, nejstarší bylo šestapadesát let. 

O tragédii se veřejnost dozvěděla až dva dny po ní. Druhý den, tedy v sobotu 8. července 1961, se v Rudém právu sice objevila zpráva věnující se horníkům pracujícím na Karvinsku, ta ale hlásala propagandu poplatnou komunistickému režimu, totiž že „Ostravsko-karvinští havíři nebudou mezi sebou trpět příživníky“. Pod tímto titulkem jistý J. Řeřicha poukazoval na to, že někteří pomocní pracovníci mají velké množství neomluvených hodin v zaměstnání, čímž se nejenom chovají jako příživníci, ale také způsobují socialistickému státu škody, protože se nevytěží plánované množství uhlí v rámci pětiletky. V kontextu toho, že předchozího dne, než byla tato zpráva otištěna, došlo v Havířově k obrovské tragédii se 108 oběťmi, vyznívá upozorňování na nějaké materiální ztráty až nepatřičně. Jako by plnění pětiletky bylo důležitější než lidské životy…

V neděli 9. července 1961 už Rudé právo čtenáře informovalo o neštěstí v dole Dukla, hned na titulní straně stála oficiální zpráva Ústředního výboru KSČ, Vlády ČSSR a Ústřední rady odborů, která rovněž neskrývala propagandistický charakter. Mimo jiné se zde totiž psalo:

„Ústřední výbor KSČ, Vláda ČSSR a ÚRO se sklánějí spolu se vším pracujícím lidem Československa nad památkou soudruhů, kteří položili své životy v práci za lepší zítřek všeho lidu naší socialistické vlasti. (…) Celá naše strana, dělnická třída a všichni pracující naší vlasti v hlubokém dojetí se sklánějí nad památkou padlých hrdinů práce. Jsme přesvědčeni, že všichni pracující budou neochvějně pokračovat v jejich díle za vítězství společného velikého cíle všech dělníků a pracujících – za vítězství komunismu.“