Trumpova administrativa chce údaje lidí, kteří na sociálních sítích kritizují ICE

Podle vládních úředníků a zaměstnanců technologických firem již společnosti Google, Meta a Reddit některým z těchto žádostí vyhověly. Úřad se zaměřuje především na profily, které upozorňují na lokace agentů ICE v terénu nebo ostře kritizují činnost agentury. Zatímco v minulosti se tyto obsílky používaly jen zřídka a primárně k vyšetřování závažných trestných činů, jako je obchodování s dětmi, nyní se jejich využití dramaticky rozšířilo na oblast politického projevu a aktivismu.

Na rozdíl od domovních prohlídek nebo zatykačů, které musí schválit soudce, vydává administrativní obsílky přímo ministerstvo. To mu umožňuje vyhnout se nezávislému soudnímu přezkumu v první fázi procesu. Právníci z Amerického svazu pro občanské svobody (ACLU) varují, že vláda si takto bere mnohem větší svobody než dříve a její postup postrádá dostatečnou odpovědnost. Podle nich je nyní vyvíjen tlak přímo na jednotlivce, aby se sami bránili u soudu, pokud chtějí svou anonymitu zachovat.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti svou pravomoc hájí s tím, že má široké administrativní kompetence. Právníci úřadu u soudů argumentují, že získávání těchto informací je nezbytné pro zajištění bezpečnosti agentů v terénu. Kritici však namítají, že jde o cílenou snahu Trumpovy administrativy potlačit disent a identifikovat Američany, kteří demonstrují proti imigrační politice. Představitelé pro ochranu hranic již dříve avizovali snahy o vytvoření databází lidí, kteří brání úředníkům ve výkonu práce.

Technologické společnosti uvádějí, že každou žádost pečlivě přezkoumávají, aby ochránily soukromí uživatelů a zároveň splnily zákonné povinnosti. Google například informuje uživatele o obdržené obsílce, pokud mu to zákon výslovně nezakazuje. Většina platforem poskytuje lidem lhůtu 10 až 14 dnů, aby se proti požadavku vlády mohli bránit soudní cestou. V několika případech, kdy ACLU podala návrh na zrušení obsílky, ministerstvo svou žádost stáhlo dříve, než mohl soudce vynést verdikt.

Příkladem tohoto postupu je kauza účtů „Montco Community Watch“ v Pensylvánii, které informovaly o aktivitách ICE v okolí Filadelfie. Když ministerstvo v září požádalo společnost Meta o identifikační údaje správců těchto účtů, ACLU podala odpor. Vládní právnička Sarah Balkissoon tehdy uvedla, že úřad má moc vyšetřovat hrozby pro své důstojníky. Přesto byla obsílka dva dny po soudním slyšení stažena, což ministerstvu umožnilo vyhnout se precedenčnímu rozsudku, který by mohl jeho pravomoci do budoucna omezit.

Statistiky ukazují, že počet vládních žádostí o data uživatelů celosvětově stoupá, přičemž Spojené státy patří k zemím s nejvyšším počtem těchto požadavků. Přestože některé firmy v minulosti s úřady bojovaly – jako například Twitter v roce 2017 – současný masivní nárůst počtu obsílek představuje pro ochranu svobody slova a anonymity na internetu novou a zásadní výzvu.