Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Prezidentův postoj představuje zásadní obrat, protože ještě během uplynulého víkendu připouštěl možnost dialogu. Nyní však tvrdí, že na jednání je již příliš pozdě, neboť íránská vojenská infrastruktura je po úderech amerických a izraelských sil v troskách. Podle šéfa Bílého domu je tamní protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo eliminováno a politické špičky země jsou v naprosté paralýze.

Dosavadní diplomatická cesta, která zahrnovala i nedávná jednání v Ženevě, se zdá být definitivně uzavřena. Trump otevřeně přiznává, že v tuto chvíli nelze odhadnout, jak dlouho budou vojenské operace na íránském území pokračovat. Konflikt, který vstoupil do svého čtvrtého dne, mezitím vyvolal značné napětí v celém regionu a vynutil si omezení americké diplomatické přítomnosti v několika sousedních zemích.

Zatímco probíhají nálety na Írán, izraelská armáda stupňuje svou ofenzivu v jižním Libanonu. Cílem pozemních operací je obsazení strategických pozic a likvidace hnutí Hizballáh, které je klíčovým spojencem Teheránu. Rozšiřování bojů na několik front způsobuje chaos nejen v mezinárodní dopravě, ale citelně zasahuje i globální energetický sektor.

Klíčovou událostí uplynulých hodin je oficiální potvrzení Mezinárodní agentury pro atomovou energii o poškození íránské jaderné infrastruktury. Inspektoři potvrdili zásah závodu na obohacování paliva, což byl jeden z primárních cílů společné operace USA a Izraele. Tento krok má zasadit rozhodující ránu íránským ambicím v oblasti jaderného výzkumu.

Íránská odplata se projevuje útoky drony, které ohrožují i sousední státy, jako jsou Spojené arabské emiráty. V ropné zóně Fudžajra vypukl požár po dopadu trosek sestřeleného íránského stroje. Přesto regionální spojenci USA deklarují, že mají dostatečné kapacity na to, aby íránskou agresi dlouhodobě odráželi.

V rovině politické Trump šokoval prohlášením, že se hodlá osobně podílet na výběru příštího íránského vůdce. Situaci přirovnal k převratu ve Venezuele a zdůraznil, že Washington musí mít přímý vliv na obsazení postu po zabitém ajatolláhu Alím Chameneím. Možnost, že by moc převzal Chameneího syn Modžtaba, označil prezident za naprosto nepřijatelnou.

Záměrem Spojených států je dosáhnout v Teheránu změny režimu, která by zajistila dlouhodobý mír a harmonii. Tato rétorika však naráží na opatrnější vyjádření zbytku Trumpovy administrativy. Ministr obrany Pete Hegseth doposud tvrdil, že cílem je pouze likvidace vojenských kapacit, nikoliv svržení vlády. Sám Trump navíc s dávkou cynismu poznamenal, že většina lidí, o kterých se jako o nástupcích uvažovalo, již nežije.

Mezinárodní společenství s obavami sleduje také snahy zapojit do konfliktu kurdské bojovníky. Odborníci varují, že takový krok by mohl vést k roztříštění Íránu i Iráku a vyvolat nekontrolovanou řetězovou reakci napříč celým Blízkým východem. Proti tomuto plánu panuje ve Washingtonu silná opozice kvůli riziku zatažení Turecka do přímého střetu.

Podle dostupných informací však již probíhají kontakty s kurdskou opozicí, které byla přislíbena letecká podpora v případě invaze ze severního Iráku. Některé kurdské jednotky v provincii Sulajmáníja jsou údajně v pohotovosti. Tento vývoj staví americkou administrativu do rozporu s oficiálním vedením iráckého Kurdistánu, které odmítá být nástupištěm pro vojenskou eskalaci.

Prezident iráckého Kurdistánu Nechirvan Barzani jasně deklaroval, že region musí zůstat faktorem stability a nesmí se stát součástí žádného konfliktu ohrožujícího bezpečí občanů. Důraz na jednotu a národní odpovědnost je tak v přímém protikladu k vizím některých amerických představitelů, kteří by rádi viděli Kurdy v čele útoku na íránské území.