Rusko těží z války proti Íránu. Poptávka po ropě roste, USA udělily Indii výjimku

Spojené státy v reakci na narušení energetického trhu udělily Indii třicetidenní výjimku na nákup ruské ropy, která kvůli konfliktu uvázla na moři. Před vypuknutím války přitom Washington Indii za nákupy od Ruska ostře kritizoval a uvalil na ni sankční cla. Podle amerického ministra financí Scotta Bessenta jde o záměrně krátkodobé opatření, které Rusku nepřinese zásadní finanční prospěch, zatímco Moskva zdůrazňuje, že partneři jako Čína a Indie se řídí svými národními zájmy.

Situace v regionu zůstává kritická, což dokládají i varovné sirény, které se v pátek odpoledne rozněly v Dubaji. Obyvatelé byli vyzváni, aby okamžitě vyhledali úkryt kvůli hrozbě raketového útoku. Nestabilita zasáhla i civilní letectví; repatriační let společnosti Air France, který startoval ze Spojených arabských emirátů, se musel vrátit zpět kvůli raketové palbě v oblasti. Francouzský ministr dopravy Philippe Tabarot uvedl, že evakuace budou pokračovat, ale situace se mění každou hodinou.

Britská policie v pátek oznámila zatčení deseti mužů, z nichž čtyři jsou podezřelí ze špionáže pro Írán. Skupina složená z Íránců a osob s dvojím občanstvím měla v Londýně sledovat židovskou komunitu. Podle velitelky protiteroristického oddělení Helen Flanaganové jsou tato zatčení výsledkem dlouhodobého vyšetřování zaměřeného na potírání nepřátelských aktivit cizích zpravodajských služeb na britském území.

Asijské trhy v pátek po bouřlivém týdnu uzavřely převážně beze změn, ačkoliv přetrvávají obavy z přerušení dodávek energií. Ekonomiky jako Japonsko, Jižní Korea a Tchaj-wan jsou na dovozu z Blízkého východu životně závislé. Analytici varují, že současné uklidnění může být klamné, neboť nejistota kolem konfliktu přetrvává a hrozí další eskalace, která by mohla vyhnat ceny ropy až ke 150 dolarům za barel.

Teherán se v pátek za úsvitu stal terčem intenzivního bombardování. Videozáznamy a fotografie ověřené CNN ukazují sloupce dýmu stoupající z centra města, přičemž jeden z úderů zničil i nechvalně známé sídlo mravnostní policie. Izraelská armáda potvrdila, že provedla rozsáhlou vlnu náletů na velitelská centra a sklady dronů také v libanonském Bejrútu, kde evakuační příkazy vyvolaly chaos a útěk tisíců civilistů do bezpečnějších částí města.

Prezident Donald Trump prohlásil, že se hodlá osobně podílet na výběru příštího íránského vůdce po zabitém ajatolláhu Alí Chameneím. Analytici však upozorňují, že íránská politická struktura je velmi odolná a Trumpovo srovnání s Venezuelou je zavádějící. Moc v zemi dočasně převzala tříčlenná rada, zatímco Shromáždění znalců vybírá nástupce. Jedním z favoritů je syn zesnulého vůdce Modžtaba Chameneí, kterého však Trump již předem označil za nepřijatelného.

Íránská strana se přitom podle svých představitelů připravuje na dlouhou válku a nehodlá se vzdát. Od začátku konfliktu 28. února vypálil Teherán podle amerického velení přes 500 balistických raket a 2 000 dronů. Ačkoliv izraelské útoky zasáhly řadu podzemních skladů a odpalovacích zařízení, Írán si údajně zachovává schopnost masivní produkce levných dronů Šáhed, jejichž výroba stojí zlomek ceny ve srovnání s americkými obrannými raketami Patriot.

Válka si vybírá krutou daň na civilním obyvatelstvu. V íránském městě Mínáb mělo být zasaženo školní zařízení, což si podle íránských médií vyžádalo životy 168 dětí a jejich učitelů. OSN označila incident za šokující a vyzvala k vyšetřování. Zatímco Izrael odpovědnost za tento útok odmítá, Spojené státy, které mají v regionu dvě skupiny letadlových lodí, oznámily, že celou událost prověří.

První britský evakuační let z Ománu již přistál na londýnském letišti Stansted. Cestující popisovali dramatické zážitky z oblastí pod raketovou palbou. Podle premiéra Keira Starmera se do Spojeného království vrátilo již přes 4 000 lidí. Podobné evakuační operace organizují i Spojené státy a další evropské země, ačkoliv odlety z letišť v Rijádu či Abú Zabí provázejí mnohahodinová zpoždění a logistické komplikace.