Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

Aktuální skok v cenách je nejvýraznější od března 2022, kdy trhy reagovaly na ruskou invazi na Ukrajinu. Během pátečního dopoledne se však růst ještě zrychlil a cena ropy Brent vystoupala až na 87,66 dolaru za barel, což představuje týdenní nárůst o více než 20 %. Pokud se tento trend udrží, půjde o největší týdenní zisk od května 2020, tedy od počátku pandemie covid-19.

Trh znervózňuje především kritický nedostatek surovin po íránských útocích na regionální rafinerie a námořní dopravu. Podle Společného námořního informačního centra (JMIC) se provoz v Hormuzském průlivu téměř zastavil. Zatímco běžně touto strategickou cestou propluje kolem 138 plavidel denně, za posledních 24 hodin byly zaznamenány pouze dva komerční průjezdy nákladních lodí, nikoliv tankerů.

Většina plavidel v Perském zálivu nyní zůstává na kotvách nebo v přístavech, protože bezpečnostní hodnocení oblasti zůstává na stupni „kritický“. To v námořní terminologii znamená, že další útok je téměř jistý. Kromě ropy začínají opětovně stoupat také ceny evropského plynu; britský kontrakt na příští měsíc vzrostl o 2 % na 134 pencí za term, zatímco kontinentální plyn zdražil o 2,8 % na 52 eur za megawatthodinu.

Situaci dále vyostřilo varování katarského ministra energetiky Saada al-Kaabího. Ten pro Financial Times uvedl, že válka na Blízkém východě by mohla „položit světové ekonomiky“. Předpovídá, že pokud budou boje pokračovat, všichni vývozci energií v Perském zálivu zastaví produkci během několika týdnů, což by mohlo vyhnat cenu ropy až na 150 dolarů za barel.

Al-Kaabí rovněž upozornil, že i kdyby válka skončila okamžitě, Kataru by trvalo týdny až měsíce, než by obnovil normální cyklus dodávek. Důvodem je íránský útok dronem na největší katarský závod na zkapalněný zemní plyn. Ministr očekává, že v nejbližších dnech budou všichni regionální exportéři nuceni vyhlásit stav „vyšší moci“ (force majeure), aby se vyhnuli právní odpovědnosti za nedodané suroviny.