USA stojí válka v Íránu téměř miliardu dolarů denně. Jak dlouho může Teherán vzdorovat?

Admirál Brad Cooper, velitel Centrálního velitelství USA, uvedl, že Írán do středy 4. března odpálil více než 500 balistických raket a přes 2 000 dronů. Teherán zároveň obvinil z toho, že při těchto útocích bezohledně cílil na civilní obyvatelstvo. Odborníci na zbraně přiznávají, že přesný počet balistických střel a bezpilotních letounů, kterými Írán disponuje, zůstává neznámý.

Na začátku válečného konfliktu v sobotu odhadovala izraelská armáda íránský arzenál na přibližně 2 500 balistických raket. Tyto zásoby se však od té doby pravděpodobně výrazně zmenšily. Důvodem je nejen samotné vypouštění střel na cíle v regionu, ale také společné americko-izraelské údery, které zničily a zasypaly řadu skladů munice.

Satelitní snímky naznačují útoky na raketové základny v Kermánšáhu, Karadži, Chorramábádu a severním Tabrízu. Na záběrech jsou vidět zřícené vjezdy do tunelů vedoucích k podzemním skladovacím zařízením. Podle expertů se díky technologickému pokroku daří s velkým nasazením likvidovat i mobilní odpalovací zařízení, což bylo ještě před pěti lety velmi obtížné.

Stále však není jasné, kolik raket se Íránu podařilo před začátkem války ze známých základen odvézt a rozmístit po zemi. Izraelská armáda varovala, že navzdory probíhajícím úderům si Írán stále udržuje značnou kapacitu pro odpalování střel proti Izraeli. Teherán je navíc schopen rychle navýšit produkci dronů, přičemž uniklé dokumenty naznačují kapacitu až 5 000 kusů měsíčně.

Výroba jednoho dronu typu Šáhed stojí Írán jen několik tisíc dolarů, zatímco jedna americká zachycovací raketa systému Patriot vyjde až na 3 miliony dolarů. Analýzy naznačují, že Írán své drony a rakety krátkého doletu využil k poškození komunikačních a radarových systémů u nejméně sedmi amerických vojenských základen na Blízkém východě, aby narušil koordinaci sil USA.

Podle profesora Fawaze Gergese z London School of Economics se íránské vedení připravuje na dlouhou válku a snaží se hrát o čas. Hlavním cílem režimu je odolnost a schopnost absorbovat rány a pokračovat v boji. Náklady konfliktu však dopadají především na íránské civilisty, kteří jsou proti útokům v hustě obydlených městech prakticky bezbranní.

Značné vedlejší škody vyvolávají mezinárodní pobouření. Podle íránských zdrojů byla hned první den konfliktu zasažena základní škola v jižním městě Mínáb. Státní média zveřejnila záběry z hromadných pohřbů 168 dětí a jejich učitelů, kteří při útoku zahynuli. Organizace spojených národů označila incident za naprosto šokující, přičemž Izrael podíl na tomto útoku odmítl a Spojené státy přislíbily událost vyšetřit.