Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

Muž ze špionážní dvojice se jmenoval Julius Rosenberg. Pocházel z prosté a poměrně chudé židovské rodiny, která do Ameriky přišla z území Polska. Rodiče Harry a Sophie Rosenbergovi byli ve své víře velice ortodoxní a chtěli mít z jednoho ze svých synů rabína. Volba padla právě na Julia. Jenomže ten se tímto směrem vydat rozhodně nechtěl. Když mu bylo šestnáct let, navzdory přání rodičů opustil církevní školu a vydal se studovat obor elektrotechniky. Již během těchto studií se začal ztotožňovat s radikálními levicovými názory a stýkal se s komunisty. A v té době se také seznámil se svou budoucí manželkou (a spolušpionkou) Ethel.

Mladí manželé se usadili v Brooklynu. Za druhé světové války sice pomáhali antifašistům v Evropě, jejich krajně levicové smýšlení ovšem nabývalo na intenzitě. Roku 1942 se oba stali členy komunistické strany. Ve stejném roce již Julius Rosenberg figuroval jako tajný špion pro Sovětský svaz. Aby nebudil žádné podezření, musel formálně vystoupit z komunistické strany. Protože tehdy pracoval v laboratořích americké armády a zároveň probíhala tzv. studená válka, bylo jasné, jaké informace má sovětům podat: o vývoji amerického vojenského průmyslu a výrobě jaderné zbraně. A jelikož jeden z jeho příbuzných, švagr David Greenglass byl zapojen do projektu Manhattan, získával z něj potřebné informace o vývoji jaderné bomby v Americe. Ty Rosenberg předával do Moskvy. 

Někdy v polovině 40. let 20. století se kolem Rosenberga začala utahovat smyčka, agenti FBI totiž postupně nacházeli sovětské špiony ve Spojených státech amerických. Během studené války se jednalo opravdu o skandál a bezpečnostní hrozbu. Kolem manželů Rosenbergových pomalu docházelo k zatýkání osob zapojených do špionáže. Rosenbergovi se do hledáčku policie dostali naplno v roce 1949, kdy ze Sovětského svazu přišla zpráva o úspěšném testu jejich jaderné zbraně. Zanedlouho poté se agentům FBI podařilo odhalit, že někdo musel z Ameriky vynést tajné informace o projektu Manhattan. Trvalo necelý rok, než se celý případ vyšetřil a manželé Rosenbergovi byli zatčeni. Policii poskytl zásadní informace právě zmíněný David Greenglass, bratr Ethel. 

Julius Rosenberg strávil ve vazbě více než půl roku, policie na něj i jeho manželku dlouho neměla dostatek důkazů. Také proto mu do vězeňské cely nasadila informátora, který z něj dostal přesně to, co bylo potřeba k zahájení soudního procesu. Ten začal přesně před 75 lety, dne 6. března roku 1951. Proces byl pozorně sledován veřejností, a tak se muselo dávat pozor, aby nedošlo k sebemenším procesním chybám. Ještě v témže měsíci, dne 21. března 1951, vynesl soud rozsudek. Manželé Julius a Ethel Rosenbergovi byli za špionáž pro nepřátelské mocnosti a ohrožení národní bezpečnosti odsouzeni k trestu smrti. Ten měl být vykonán na začátku roku 1953, to se ovšem objevily hlasy na podporu manželů i žádající přezkoumání případu. Proti vykonání trestu smrti se postavili i někteří agenti FBI, kteří rozhodně nebyli přesvědčeni o nevině manželů, ale stále věřili, že začnou mluvit a řeknou jména dalších špionů. To se ale nestalo. K popravě manželů Rosenbergových na elektrickém křesle došlo dne 19. června roku 1953 večer.

Julius Rosenberg Ethel Rosenbergová špionáž USA (Spojené státy americké) Sovětský svaz historie

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Ilustrační fotografie.

Vlaky mezi Kolínem a Kutnou Horou zrychlí a přestanou ovlivňovat provoz na koridoru

Správa železnic podepsala smlouvu na rekonstrukci úseku mezi Kolínem a Kutnou Horou. Provedou ji společnosti STRABAG Rail, Elektrizace železnic Praha, EUROVIA CZ, EUROVIA Železniční stavby a GJW Praha, které podaly nejvýhodnější nabídku ve výši 1,656 miliardy korun. To je o více než pětinu nižší cena, než byl cenový strop. Vlaky mezi dvěma významnými centry středních Čech výrazně zrychlí, díky nové propojce se už nebudou blokovat se spoji na koridoru. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. 

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Občanští demokraté představili kandidáty pro podzimní volby

Občanská demokratická strana dnes, do řádného termínu registračních úřadů, podala všechny nominace do podzimních senátních voleb. ODS navrhuje 14 kandidátek a kandidátů, nad rámec toho v zájmu udržení silné pozice ve třech obvodech kandidují osobnosti v koalici s jiným navrhovatelem a v dalších sedmi volebních obvodech mají kandidáti podporu občanských demokratů.

před 2 hodinami

Letní počasí

Morava hlásí poprvé přes 40 stupňů. Nejtepleji ale bylo v Plzni

Pondělní historické maximum pro Moravu a Slezsko vydrželo jen den. V úterý bylo ve Strážnici ještě o stupeň tepleji, hodnota dosáhla 40,9 °C. V Plzni dokonce úterní maximální teplota vystoupala nad 41 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Karel Havlíček

Nový systém podpory pro české firmy. Havlíček spustil CzechBusiness

České firmy mohou od srpna počítat s jednodušší, přehlednější a efektivnější podporou svého podnikání. Vzniká nová státní agentura CzechBusiness, která propojuje dosavadní kompetence agentur CzechTrade a CzechInvest. Firmám nabídne jednoho partnera pro rozvoj od inovací až po zahraniční expanzi, informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Suchý zip se uplatnil například u dětských bot.

Suchý zip měl svůj den. Jaká je jeho historie?

Na druhý srpnový den připadal Mezinárodní den suchého zipu. Toto spínadlo se bezpochyby řadí mezi přelomové vynálezy a dnes má všestranné využití: v odívání, průmyslu nebo třeba ve zdravotnictví. Jak suchý zip vznikl? Kdo a kdy ho vynalezl?

včera

České zdravotnictví má být připravené na budoucnost. I díky spolupráci s WHO

Ministerstvo zdravotnictví schválilo nový dvouletý plán spolupráce s Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu na období 2026–2027. Plán navazuje na dlouhodobou strategii spolupráce do roku 2030 a jeho cílem je podpořit budování odolného a kvalitního zdravotnictví připraveného na výzvy budoucnosti prostřednictvím reformy veřejného zdraví, posílení prevence, digitální transformace a inovací.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy