Francie zavádí digitální revoluci: Zakáže sociální sítě pro mladé, mobily ve školách a americké aplikace na úřadech

Prezident Macron označil výsledek hlasování za zásadní krok pro ochranu dětí a dospívajících. Ve svém vyjádření zdůraznil, že emoce mladých lidí nesmí být předmětem manipulace ze strany amerických platforem nebo čínských algoritmů. Legislativa nyní putuje do Senátu a úřady plánují, že by nová pravidla pro zakládání účtů měla vstoupit v platnost již se začátkem školního roku 2026.

Součástí schváleného balíčku je také plošný zákaz mobilních telefonů na středních školách. Bývalý premiér Gabriel Attal, který vede Macronovu stranu v Národním shromáždění, doufá v rychlé schválení horní komorou tak, aby omezení platila od 1. září. Sociální sítě by pak měly čas do konce roku na deaktivaci stávajících účtů, které věkový limit nesplňují.

Francouzský úřad pro ochranu veřejného zdraví ANSES nedávno varoval, že platformy jako TikTok, Snapchat či Instagram mají škodlivý vliv na psychiku adolescentů, zejména u dívek. Mezi hlavní rizika patří kyberšikana a vystavení násilnému obsahu. Zákon však obsahuje výjimky pro vzdělávací platformy a online encyklopedie, aby nebyl omezen přístup k informacím.

Klíčovou výzvou pro uvedení zákona do praxe zůstává vytvoření efektivního systému pro ověřování věku, na kterém se v současnosti pracuje na celoevropské úrovni. Bez funkčního technického řešení by zákaz mohl zůstat pouze na papíře. Kritici z řad radikální levice označují opatření za formu „digitálního paternalismu“ a příliš zjednodušenou reakci na komplexní problémy technologie.

K debatě se přidaly i organizace na ochranu dětí, které zákonodárce vyzvaly, aby raději hnali k odpovědnosti samotné platformy, místo aby dětem přístup zakazovali. Také bývalá premiérka Élisabeth Borne vyjádřila určité pochybnosti. Podle ní je situace komplikovaná a stát by se měl nejprve ujistit, že se daří řádně vymáhat již existující zákazy telefonů na nižších stupních škol.

Francie však v digitální oblasti nezůstává pouze u regulace mládeže, ale podniká kroky i k zajištění vlastní technologické suverenity. Vláda se rozhodla zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Google Meet nebo Microsoft Teams. Cílem je převést vládní agendu na domácí technologickou platformu Visio.

Tento krok odráží rostoucí citlivost Evropy na hlubokou závislost na službách ze Silicon Valley. Rozhodnutí úřadu premiéra vyžaduje, aby státní zaměstnanci využívali software vyvinutý francouzským meziresortním digitálním úřadem Dinum. Systém běží na infrastruktuře poskytované francouzskou společností Outscale, což má zajistit bezpečnost dat.

Ministr pro státní reformu David Amiel potvrdil, že Francie cílí na úplné přijetí domácí platformy pro videohovory do roku 2027. Nejde o první opatření tohoto druhu; již v minulém roce dostali úředníci nařízeno opustit aplikace WhatsApp a Telegram a přejít na zabezpečený komunikační nástroj Tchap, určený výhradně pro státní správu.

Nástroj Visio již nyní využívá přibližně 40 000 zaměstnanců, včetně většiny ministerstev a významných vědeckých institucí. Úřad Dinum má však ambiciózní cíl dosáhnout čtvrt milionu uživatelů. V nadcházejících měsících se dokonce zvažuje technické blokování přístupu k jiným nástrojům v rámci státní internetové sítě, aby se přechod urychlil.

Snaha o omezení vlivu technologických gigantů přichází v době, kdy Francie řeší i další kontroverze spojené s umělou inteligencí. Úřady vyšetřují případy hlubokých falzifikátů (deepfakes), kdy byly fotografie žen a dívek na sociálních sítích digitálně upravovány do nahé podoby pomocí nástrojů AI. To jen posiluje volání po přísnější regulaci digitálního prostoru.