Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez obvinil Rubia ze lži a prohlásil, že ostrov nikdy pro Spojené státy žádnou hrozbu nepředstavoval. Na sociální síti X ostře odmítl také Rubiovo tvrzení, že Kuba patří mezi přední sponzory terorismu v celém regionu. Rodríguez obvinil šéfa americké diplomacie ze snahy podnítit vojenskou agresi a uvedl, že americká vláda na jeho zemi útočí bezohledně a systematicky.

Kuba se v současnosti potýká s vážnou palivovou krizí, kterou umocňuje efektivní ropná blokáda ze strany USA, zatímco Trumpova administrativa vyvíjí na tamní režim tlak s cílem donutit ho k dohodě. Obyvatelé ostrova kvůli tomu v posledních měsících zažívají rozsáhlé výpadky elektřiny a nedostatek potravin. Rubio v této souvislosti potvrdil, že Kuba přijala americkou nabídku na humanitární pomoc ve výši 100 milionů dolarů.

Prezident Donald Trump se opakovaně snaží vyvinout na Kubu tlak a otevřeně hovoří o svržení tamního komunistického režimu. Středeční obvinění bývalého kubánského vůdce někteří analytici přirovnávají k lednovému zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.

Na dotaz novinářů, jakým způsobem chtějí Spojené státy dostat Castra před soud, odmítl Rubio podrobnosti komentovat s tím, že nehodlá v médiích sdílet plány. Úřadující ministr spravedlnosti Todd Blanche, který obvinění v Miami oznámil, nicméně prohlásil, že USA očekávají, že se Castro dostaví buď dobrovolně, nebo jiným způsobem.

Rubio na platformě X rovněž oznámil, že ve Spojených státech byla zatčena Adys Lastres Morera, sestra jednoho z nejvýše postavených představitelů kubánského vojenského konglomerátu, který kontroluje většinu lukrativních odvětví tamní ekonomiky. Morera žila na Floridě, přičemž podle Rubia zároveň pomáhala tamnímu komunistickému režimu.

Byla zadržena imigračními úřady a zůstane ve vazbě až do deportačního řízení. Sám Donald Trump při setkání s novináři v Oválné pracovně označil Kubu za selhávající stát a dodal, že se jim jeho administrativa snaží pomoci na humanitární bázi. Zmínil také, že kubánští Američané se chtějí vrátit do své vlasti a pomoci jí k úspěchu, přičemž dodal, že jiní prezidenti situaci jen sledovali desítky let, ale zdá se, že on bude tím, kdo v této věci konečně zakročí.

Federální obžaloba Castra přitom může definitivně zhatit jakoukoliv šanci na diplomatickou dohodu a dovést Spojené státy a Kubu až k otevřenému vojenskému konfliktu. Zprávu o obvinění s nadšením přivítala kubánská exilová komunita v Miami, která se dlouhodobě staví proti jakýmkoliv ústupkům vůči Havaně a požaduje úplný konec současného režimu.

Bývalý americký diplomat Ricardo Zúñiga, který v minulosti vedl tajná vyjednávání s Havanou, však varoval, že krok ministerstva spravedlnosti může mít zcela opačný účinek, protože Washington tímto krokem fakticky uzavřel veškeré komunikační kanály.

Mnozí protikomunističtí exulanti i někteří američtí politici, jako je kubánsko-americká kongresmanka Maria Elvira Salazarová, jsou přesvědčeni, že kubánská revoluce se hroutí a dodatečný tlak ze strany USA pouze urychlí její nevyhnutelný pád. Pro zastánce režimu na ostrově je však nepředstavitelné, že by se čtyřiadevadesátiletý Castro zodpovídal před soudem v Miami, neboť pro ně stále představuje živoucí ztělesnění revoluce. Americký prezident Donald Trump sice nevyloučil možnost dohody, která by odvrátila útok na ostrov, a poukázal na zoufalou situaci Kubánců bez elektřiny a jídla, avšak jeho ministr zahraničí Marco Rubio trvá na tom, že nejvyšší kubánské vedení musí odejít.

Současná ropná blokáda ze strany Trumpovy administrativy a sankce uvalené na zahraniční firmy dovážející na ostrov potraviny uvrhly Kubu na samotnou hranici humanitární katastrofy, což vyvolalo ojedinělé protivládní protesty. Mimořádná návštěva ředitele CIA Johna Ratcliffa v Havaně a vyhlášení nových ekonomických sankcí posloužily jako varování, že čas pro ústupky se krátí. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel sice americká opatření odmítl s tím, že žádný z kubánských představitelů nemá v jurisdikci USA majetek, avšak obvinění Castra jako tehdejšího ministra obrany posunulo napětí mezi oběma státy na nejvyšší úroveň za poslední desetiletí.

Právní kroky vůči Castrovi navíc vytvářejí základy pro možnou americkou vojenskou operaci s cílem jeho vydání, podobně jako tomu bylo v případě kubánského spojence a bývalého venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Na rozdíl od Venezuely, kde se armáda po zásahu USA rychle podřídila americkým požadavkům, se však na Kubě očekává mnohem agresivnější odpor. Oficiální představitelé v Havaně trvají na svém právu bránit suverenitu země a Díaz-Canel již varoval, že jakoukoliv invazní armádu čeká na ostrově krveprolití.

Kubánská armáda proto v současnosti provádí rozsáhlé manévry a vláda vyzývá civilní obyvatelstvo, aby se připravilo na bezprostřední útok. Jakýkoliv vojenský zásah proti Castrovi by pravděpodobně vedl k plnohodnotné válce, přestože je Kuba po materiální stránce výrazně slabší. Raúl Castro sice oficiálně žije v ústraní, ale v zemi si udržuje obrovský vliv, stále se objevuje v uniformě armádního generála a současný prezident Díaz-Canel s ním konzultuje veškerá zásadní rozhodnutí. Podle diplomatických analytiků tak zacílení na tuto klíčovou postavu nenechává kubánské administrativě žádný prostor pro manévrování ani diplomatický ústup.