Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon

Jeden z nejpřelomovějších vynálezů v dějinách – telefon – si nechal v únoru roku 1876 patentovat skotský vědec Alexander Graham Bell. Ten nejprve s tímto přístrojem příliš neprorazil, ze strany veřejnosti o něj nebyl zájem. A proto ho Bell sám intenzivně propagoval i na cestách po Evropě. Tak ho mohl zaznamenat i pražský továrník Bedřich Frey mladší.

Rodák z pražských Vysočan pocházel z rodiny významného průmyslníka. Bedřich Frey starší původně působil jako lékárník, měl svoji lékárnu na Staroměstském náměstí, později otevřel první cukrovar ve Vysočanech. Nějaký čas zastával i funkci vysočanského starosty. Jeho prosperující podnik postupem času převzal jeho syn, Bedřich Frey mladší. Ten zdokonaloval výrobu, pozornost věnoval vývoji co nejmodernějších technologických postupů. Technologické novinky, to byla ostatně jeho velká vášeň. Síly spojil například s plzeňským továrníkem Hugo Jelínkem, který ve své době patřil ke špičkám cukrovarnického oboru. Spolu dokonce přišli s přelomovou metodou výroby cukru, pro níž se ujalo pojmenování Frey-Jelínkova saturace. Brzy ji začaly využívat i další cukrovary.

V květnu roku 1881 se Bedřich Frey mladší rozhodl pořídit si další technologickou novinku, která by mu pomohla při rozvoji podniku. A tak si 21. května toho roku nechal zavézt telefon mezi svým bytem a kanceláří v cukrovaru. Byl tak vůbec prvním člověkem, který si v Čechách telefon pořídil. Přístroj u nás byl skutečně takřka neznámý. O telefonu se objevila na našem území první zpráva v roce 1877 na stránkách časopisu Světozor, tehdy populárního obrazového periodika. První veřejná telefonická linka začala v Čechách fungovat v dubnu roku 1881, tedy jen o měsíc dříve, než si ji zavedl továrník Frey. První telefonické spojení fungovalo na Teplicku, a to mezi dolem v Ledvicích a vlakovým nádražím v Duchcově. Mezi další osobnosti, které si brzy pořídily telefon, patřil kupříkladu Vojtěch Náprstek. Ten rovněž podporoval rozvoj techniky a výdobytky moderní doby aktivně používal.

O rok později, v srpnu roku 1882, byla uvedena do provozu telefonní ústředna v Praze. Sídlo měla v dodnes stojícím domě U Richterů na Starém Městě. Zpočátku tato ústředna propojovala jedenáct uživatelů telefonu, postupem času jich přibývalo. A tak na konci téhož roku vznikl první telefonní seznam s již několika desítkami telefonními čísel, brzy jich fungovalo přes sto. Pražský telefonní seznam z roku 1918 měl již přes osm tisíc čísel!

Trvalo ovšem ještě velice dlouhou dobu, než telefonní linky propojily většinu populace. Roku 1911 stály v ulicích Prahy první veřejné telefonní budky. Telefonování ovšem tehdy bylo stále velice náročnou technologickou záležitostí a většina obyvatel dávala při komunikaci přednost dopisům či telegramům. Telefonování totiž vycházelo dost draho. Rozmach telefonních linek nastal v době před druhou světovou válkou a udržel se i v poválečné době. Počátkem nového tisíciletí přišla další velká inovace. Začaly se ve velkém prodávat další novinky, a to mobilní telefony, které klasické telefony postupem času nahradily.