USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti

Od letošního dubna bylo v Demokratické republice Kongo zaznamenáno 482 podezření na infekci a přibližně 116 úmrtí. Nákaza se již stihla přenést také do sousední Ugandy, kde se objevily dva případy a jedno úmrtí, přičemž hrozí její další šíření do Jižního Súdánu. Podle odborníků z institutu Scripps Research mohla epidemie v regionu nepozorovaně probíhat již několik měsíců. Světová zdravotnická organizace proto okamžitě vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu, přičemž zvládnutí situace může trvat dlouhou dobu.

Demokratická republika Kongo disponuje jedním z nejzranitelnějších zdravotnických systémů na světě a dříve patřila k největším příjemcům americké pomoci. Zásadní komplikace přineslo náhlé zrušení Americké agentury pro mezinárodní rozvoj, k němuž došlo bez předchozího varování. Finanční podpora pro Kongo se kvůli tomu drasticky propadla z původních 1,4 miliardy dolarů v roce 2024 na pouhých 21 milionů vyčleněných v letošním roce. Podobný pokles postihl také Ugandu, což zcela narušilo základní fungování místního zdravotnictví.

Odborníci upozorňují, že investice do globálního zdraví jsou minimální v porovnání s tím, co přinesou zpět. Předcházet epidemiím a podchytit je hned v zárodku je mnohem levnější a snazší než následně reagovat na nekontrolované šíření. Jelikož Spojené státy první možnost škrtly, bude zvládání budoucích krizí stále složitější. Washington navíc oznámil odchod ze Světové zdravotnické organizace a ukončil financování ve výši 130 milionů dolarů. Tento krok vedl k masivnímu propouštění personálu, což oslabilo kapacity pro mezinárodní dohled nad šířením nemocí.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí dříve fungovalo jako klíčový partner pro krizové situace v jednotlivých zemích. Za současné americké administrativy však byly týmy pro boj s ebolou pozastaveny a zásoby zdravotnického materiálu výrazně omezeny. To je problematické zejména u viru, který se přenáší dotykem a kde je podpůrná péče jedinou dostupnou možností léčby. Kvůli nuceným odchodům a propouštění navíc v klíčových amerických zdravotnických úřadech chybí řada vedoucích představitelů, včetně samotného ředitele Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí.

Uzavřením specializované laboratoře v Marylandu, která spadá pod Národní instituty zdraví, skončil také výzkum monoklonálních protilátek a potenciálních vakcín proti kmeni Bundibugyo. Laboratoř byla přitom navržena přesně pro tyto scénáře, avšak její zaměstnanci dostali výpověď a výzkumné práce byly bez náhrady zastaveny. Zástupci amerických úřadů se na tiskových konferencích odmítají k uzavření tohoto pracoviště vyjadřovat a pouze obecně deklarují schopnost testovat vzorky prostřednictvím zbývající laboratorní sítě.

Zrušení Americké agentury pro mezinárodní rozvoj mělo přímý dopad na stovky terénních zdravotníků, kteří v Kongu a Ugandě aktivně vyhledávali ohniska nákazy a monitorovali výskyt chorob. Právě tito pracovníci v komunitách obvykle zachycují epidemie v raném stádiu, protože pacienti málokdy přicházejí na kliniky s hotovým podezřením na ebolu. Tento zavedený systém sledování nákazy byl však náhle ukončen. Namísto něj se americká vláda snaží prosadit nové bilaterální dohody, což podle kritiků staví partnerské země do pozice rukojmích.

Spojené státy dříve pomáhaly zajistit, aby se lokální hrozby nerozrostly v globální katastrofy, ale nyní z této role ustupují. Místo aktivní pomoci v ohnisku nákazy zavedl Washington zákazy vstupu pro cizince, kteří v poslední době dotčený region navštívili. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí před těmito kroky varovalo a označilo je za neúčinné opatření poháněné strachem. Nejrychlejší cestou k ochraně celého světa je totiž podle epidemiologů agresivní podpora kontroly epidemie přímo v místě jejího vzniku, nikoli izolace postižených zemí.