Americké ministerstvo spravedlnosti oficiálně obvinilo čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a dalších šest osob. Žaloba se týká incidentu z února roku 1996, kdy kubánská armáda sestřelila dva neozbrojené civilní letouny provozované exilovou organizací Brothers to the Rescue. Při tomto útoku zahynuli čtyři lidé, z nichž tři byli občany Spojených států. Floridský prokurátor Jason A. Reding Quiñones k případu uvedl, že uplynutí dlouhé doby nemůže smazat spáchanou vraždu. K tomuto právnímu kroku dochází v momentě, kdy Washington stupňuje tlak na kubánskou republiku s cílem dosáhnout změny tamního politického systému.
Raúl Castro patřil spolu se svým bratrem Fidelem k hlavním postavám kubánské revoluce, která v padesátých letech svrhla autoritářský Batistův režim. Od samotného počátku nového uspořádání v roce 1959 zastával funkci ministra obrany a stal se hlavní tváří kubánských ozbrojených sil, které mimo jiné v roce 1961 odrazily Američany podporovanou invazi v Zálivu sviní.
Později převzal po svém bratrovi také prezidentský úřad, který vykonával mezi lety 2008 a 2019, a až do roku 2021 stál v čele Komunistické strany Kuby. Ačkoliv se z pohledu svých příznivců stal symbolem odporu proti americkému tlaku, lidskoprávní organizace připomínají, že jeho režim tvrdě potlačoval jakýkoliv domácí disent a demokratickou opozici.
Samotné obvinění se opírá o události z období takzvaného zvláštního období v devadesátých letech, kdy Kuba po rozpadu Sovětského svazu čelila hluboké hospodářské a energetické krizi. Tehdy tisíce kubánských uprchlíků riskovaly život na moři při pokusu dosáhnout břehů Floridy a exilové skupiny monitorovaly situaci z letadel.
Podle historických záznamů však tyto stroje opakovaně narušovaly kubánský vzdušný prostor a shazovaly nad ostrovem protivládní letáky. Americké úřady o těchto aktivitách věděly a obávaly se vojenské reakce Havany, k níž nakonec v roce 1996 v podobě sestřelení letadel skutečně došlo. Podle obžaloby nese Castro jako tehdejší ministr obrany za smrt posádky přímou trestní odpovědnost.
Načasování nynějšího kroku americké justice úzce souvisí se současnou kritickou situací na Kubě, která se opět ocitla bez dodávek pohonných hmot. Ostrovní stát přišel o svého hlavního energetického garanta poté, co v lednu skončil venezuelský prezident Nicolás Maduro.
Nová venezuelská hlava státu Delcy Rodríguezová byla pod hrozbou tvrdých amerických cel nucena dodávky ropy na Kubu zastavit, k čemuž se připojilo i Mexiko a další země v regionu. Kubánská vláda musela nedávno přiznat, že jí nezbyly vůbec žádné zásoby nafty ani benzínu, což jen zhoršilo humanitární krizi a kritický nedostatek potravin a léků, na který již dříve upozorňovala Amnesty International.
Celý právní proces proti bývalému kubánskému vůdci má silný politický podtext, který rezonuje zejména mezi kubánsko-americkou komunitou na Floridě. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že pro mnoho lidí jde o historický moment, na který čekali dlouhých pětašedesát let.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který sám z této exilové komunity pochází, otevřeně označil současnou kubánskou vládu za zkorumpovanou a vyzval k politické změně pod vedením nynějšího prezidenta Miguela Díaze-Canela. Současně se hovoří o možnosti změny režimu, což naznačuje i nedávná bezprecedentní schůzka šéfa CIA Johna Ratcliffa s představiteli kubánské administrativy.
Související
Napětí na Blízkém východě roste: Írán po nočních útocích zvažuje konec mírových jednání
USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache
USA (Spojené státy americké) , Raúl Castro
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Malou propustili z nemocnice. Zítra už by měla opět šéfovat poslancům ANO
před 1 hodinou
Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách
před 2 hodinami
Policie objasnila vraždu novorozence na Sokolovsku. Matce hrozí až doživotí
před 2 hodinami
Zemřela Zdena Mašínová
před 3 hodinami
Útěk z vězení nevyšel. Zločinec si pobyt na Pankráci zřejmě prodlouží
před 4 hodinami
Deštivé počasí pokračuje. Meteorologové prozradili, kde má napršet nejvíc
před 5 hodinami
Napětí na Blízkém východě roste: Írán po nočních útocích zvažuje konec mírových jednání
před 6 hodinami
Parlamentní volby v Izraeli se blíží. Netanjahu potvrdil kandidaturu, jistotu výhry ale nemá
před 6 hodinami
Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí
před 8 hodinami
Ukrajinské střely Flamingo pronikly hluboko do ruského vnitrozemí, zasáhly továrnu na drony
před 9 hodinami
Trump: Teheránu trvalo vyjednávání o dohodě příliš dlouho, bude za to muset zaplatit
před 9 hodinami
Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje
před 10 hodinami
USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache
před 11 hodinami
Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan
před 12 hodinami
Trump a Netanjahu věřili, že porážka Íránu Blízký východ změní. Vše je ale úplně jinak
před 13 hodinami
Policie pokročila s vyšetřováním střelby v Poleradech. Taxikáři hrozí až 10 let
před 14 hodinami
Počasí se ochladí. Dorazí i vytrvalejší deště
včera
Nová proruská bulharská vláda zastaví veškeré dodávky zbraní na Ukrajinu
včera
Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál
včera
EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě
Evropská unie plánuje v rámci nového balíčku sankcí zakázat vstup na své území všem ruským vojákům, kteří od začátku války sloužili v tamních ozbrojených silách. Návrh jednadvacátého souboru opatření od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Zdroj: Libor Novák