WHO: Ebola se v tichosti šířila měsíce. Vakcína bude nejdříve za půl roku

Podle odhadů zdravotnických představitelů se virus začal šířit již před několika měsíci, k čemuž výrazně přispěla událost s hromadným šířením, pravděpodobně pohřeb na začátku května. Detekci nákazy v provincii Ituri navíc zásadně komplikuje špatná bezpečnostní situace a ozbrojený konflikt, který v posledních měsících vyhnal z domovů přes sto tisíc lidí. Pokud zdravotníci z oblasti utíkají, nemohou tamní zařízení zajišťovat potřebnou péči ani sledování výskytu nemocí. Diagnózu navíc zpožďuje fakt, že ebola má v počátečním stadiu stejné příznaky jako malárie či tyfus, které jsou v tomto regionu běžné.

Šéf organizace se vyjádřil také ke kritice ze strany amerického ministra zahraničí Marca Rubia, podle něhož byl stav nouze vyhlášen opožděně. Podle šéfa organizace toto tvrzení pramení z nepochopení mezinárodních zdravotnických předpisů a rozdělení odpovědnosti, neboť mezinárodní instituce nenahrazují práci samotného státu, ale pouze ji podporují. Tato rétorika přichází v době, kdy Trumpova administrativa dříve v tomto roce oficiálně stáhla Spojené státy z řad členů organizace.

Vedoucí výzkumného programu Vasee Moorthy upřesnil, že nejslibnější vyvíjená vakcína sice využívá stejný základ jako očkovací látky proti kmenu Zair, v současnosti však nejsou k dispozici žádné dávky pro klinické testování. Alternativní vakcína postavená na platformě Oxfordské univerzity by mohla být pro testy připravena během dvou až tří měsíců, panuje kolem ní však velká nejistota, protože stále chybí data o její účinnosti z testů na zvířatech.

Ačkoliv byla epidemie africkými úřady zveřejněna v pátek a stav globální nouze byl vyhlášen v neděli, riziko šíření je aktuálně hodnoceno jako vysoké na národní a regionální úrovni, zatímco na globální úrovni zůstává nízké. Matematické modely z Imperial College London přitom naznačují, že v zasažené oblasti může být ve skutečnosti už více než tisíc případů. Snahy o doručení testů a materiálu do provincie Ituri navíc selhávají kvůli logistickým problémům a neustálému rušení letů, přičemž absolutní prioritou pro záchranné týmy zůstává identifikace všech existujících řetězců přenosu.