Přeneseme válku daleko za hranice blízkovýchodního regionu, varoval Írán USA

Viceprezident JD Vance sice potvrdil zájem Teheránu o nalezení diplomatického řešení, současně však íránské představitele důrazně varoval před existencí americké varianty B. Ta v případě krachu diplomatických rozhovorů počítá s okamžitým obnovením přímých vojenských akcí. Íránské revoluční gardy kontrovaly prohlášením, že proti americko-sionistickému nepříteli dosud nenasadily veškeré své dostupné kapacity. Pokud se bude agrese vůči zemi opakovat, slibují zasadit zdrcující údery na zcela nečekaných místech a uvrhnout protivníka do naprosté zkázy.

Podle íránského ministerstva zahraničí nemá Washington v současné situaci jinou možnost než začít plně respektovat práva Íránu. Teherán se opírá o svou strategickou kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem, kde kvůli konfliktu dlouhodobě kolabuje mezinárodní námořní doprava. Jisté uvolnění přineslo až středeční ráno, kdy se z gridlocku v průlivu podařilo úspěšně odplout alespoň třem velkým tankerům, které na palubě vezou zhruba osm milionů barelů surové ropy.

Vojenský konflikt, který trvá již osmdesát dva dní, zásadním způsobem proměnil vnitřní politické a mocenské uspořádání v samotném Íránu. Podle vojenského analytika Michaela Clarka byla dosavadní klerikální autokracie, kde hlavní slovo měli náboženští vůdci podporovaní gardami, fakticky nahrazena čistokrevnou vojenskou chuntou. Oficiální státní armáda byla odsunuta na vedlejší kolej a absolutní kontrolu nad chodem celé země převzalo právě radikální vedení Islámských revolučních gard.

Zahraniční think-tank Institute for the Study of War v této souvislosti upozornil, že velení revolučních gard kompletně převzalo také veškerá diplomatická vyjednávání se Spojenými státy. Civilní politici, mezi které patří předseda parlamentu nebo ministr zahraničí, již nemají konečnou pravomoc k uzavření jakékoli finální mírové dohody. Relativně umírněný íránský prezident Masúd Pezeškiján byl v nové mocenské struktuře téměř úplně izolován, i když jeho ministerstvo zahraničí formální roli v rozhovorech stále navenek hraje.

Situaci v íránském vedení komplikuje také skutečnost, že nově jmenovaný nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí se od svého nástupu do úřadu vůbec neobjevil na veřejnosti. Podle dostupných informací je vážně zraněn, což dává gardám ještě volnější ruku k radikálním krokům. Obavy z jejich hybridního působení navíc rostou i v Evropě. Britská Metropolitní policie aktuálně vyšetřuje přímé vazby mezi nedávnými žhářskými útoky v Londýně a organizacemi napojenými na teheránský režim.

V reakci na celkovou eskalaci napětí v oblasti Perského zálivu zahájila Francie společně s Velkou Británií intenzivní přípravy na operace zaměřené na odminování strategických vod v Hormuzském průlivu. Bezpečnostní rizika potvrzuje i pokračující hladovka vězněné britské občanky v íránském žaláři, která se tímto způsobem připojila ke svému manželovi. Atmosféra v regionu zůstává extrémně napjatá a americké velení musí čelit také ostré mezinárodní kritice za své dřívější vojenské operace.

Americký admirál Brad Cooper, který odpovídá za vojenské operace v Íránu, musel v médiích čelit tvrdým dotazům ohledně tragického bombardování školy ve městě Mínáb na začátku války. Cooper striktně odmítl, že by americké síly záměrně cílily na civilní objekty, ačkoli reportéři stanice Sky News přinesli z místa raketového úderu svědectví o více než 150 mrtvých. Podle očitých svědků se na místě odehrály naprosto hororové scény a pozůstalí vnímají současný postoj Spojených států jako zbabělý.

Paralelně s krizí v Íránu dál eskaluje násilí v sousedním Libanonu, kde izraelské válečné letouny provedly masivní noční nálety na město Džibšít a okolí mezinárodní školy v obci Habbúš. Libanonské ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že při těchto útocích na jihu země zahynulo nejméně devatenáct lidí. K obnovení intenzivního bombardování ze strany Izraele došlo pouhé dva dny poté, co bylo Spojenými státy pracně vyjednané příměří mezi oběma stranami oficiálně prodlouženo o dalších 45 dní.

Donald Trump přesto veřejně prohlašuje, že se mu podaří celou válku ukončit ve velmi krátkém čase. Jeho optimismus však naráží na neústupnost obou hlavních stran konfliktu, neboť mírové rozhovory v posledních osmačtyřiceti hodinách opět zcela uvízly na mrtvém bodě. Poslední formální kolo vyjednávání pod záštitou USA se uskutečnilo v únoru a od té doby se diplomatický pokrok kvůli neustálému vyměňování ostrých verbálních hrozeb mezi Washingtonem a Teheránem prakticky zastavil.