Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán

Zprostředkovatelem v jednáních je Pákistán, jehož mluvčí pro zahraniční vojenské záležitosti Esmail Baghaei potvrdil, že Islámábád předal íránský návrh Spojeným státům. Z pákistánské metropole však přicházejí rozporuplné reakce, přičemž některé tamní zdroje vyjadřují pesimismus kvůli neustálému posouvání vyjednávacích pozic obou stran a varují před nedostatkem času.

Podle regionálních představitelů Írán nabízí ústupky v podobě dlouhodobého pozastavení svého jaderného programu, předání vysoce obohaceného uranu Rusku a postupného otevření Hormuzského průlivu. Polooficiální íránská tisková agentura Tasním s odkazem na zdroj blízký vyjednávacímu týmu uvedla, že USA na oplátku souhlasily s dočasným zrušením sankcí na íránský export ropy během vyjednávání, což však nebylo nezávisle potvrzeno.

Představitelé Islámských revolučních gard současně pohrozili zavedením povolení pro internetové kabely vedoucí přes Hormuzský průliv a další činitelé naznačili, že vodní cesta zůstane pod íránskou správou včetně zavedení poplatků za lodní dopravu, což Washington odmítá akceptovat. Mluvčí Baghaei deklaroval připravenost na všechny scénáře a zdůraznil, že Teherán ví, jak adekvátně reagovat i na sebemenší chybu protistrany. Navzdory tomu Donald Trump na tiskové konferenci v Bílém domě označil vývoj za velmi pozitivní a vyjádřil naději, že se situaci podaří vyřešit bez masivního bombardování.

Ačkoli byly americko-izraelské nálety dočasně pozastaveny a íránská odveta zmírněna, z Íránu nadále startují drony směřující na země Perského zálivu, které hostí americké vojenské základny. Jeden z těchto útoků způsobil požár v jaderné elektrárně ve Spojených arabských emirátech, zatímco Saúdská Arábie ohlásila zachycení tří bezpilotních letounů. Analytici hodnotí konflikt jako patovou situaci, kdy obě strany čelí silnému tlaku na ukončení války, ale chybí jim dostatečné pobídky k bolestivým ústupkům. Donald Trump, kterého v listopadu čekají klíčové volby do Kongresu, jednal o situaci i s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu, avšak bez konkrétního výsledku.

Bílý dům má obavy, že Trumpův zahraničněpolitický hazard v Íránu a s ním spojené vysoké ceny pohonných hmot mohou poškodit šance Republikánské strany ve volbách, neboť americké voliče momentálně trápí spíše životní náklady než zahraniční konflikty. Írán se potýká s hlubokou ekonomickou krizí, vysokou inflací a hrozbou zničení své ropné infrastruktury, což vyvolává obavy režimu z lidových nepokojů. Monitorovací skupina HRANA zdokumentovala v Íránu od začátku války do začátku května nejméně 4 023 zatčení za špionáž, ohrožení národní bezpečnosti či sdílení obsahu s cizími médii. Lidskoprávní organizace také upozorňují na nárůst poprav, kdy bylo oběšeno 26 politických vězňů a šest mužů obviněných ze špionáže pro Izrael.

Podle údajů organizace HRANA si americko-izraelské útoky v Íránu vyžádaly nejméně 3 636 obětí, z nichž 1 701 tvořili civilisté. Paralelně s děním kolem Íránu pokračují boje v Libanonu, kde Izrael provedl nové nálety na jihu země a hnutí Hizballáh oznámilo další útoky na izraelské síly. Tyto střety pokračují navzdory tomu, že po třetím kole rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy vstoupilo v platnost prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o dalších 45 dní.