Rusko a Bělorusko v pondělí uskutečnily společné vojenské cvičení zaměřené na nácvik nasazení taktických jaderných zbraní. Podle prohlášení běloruského ministerstva obrany bylo cílem manévrů prověřit připravenost armády k odpalování těchto zbraní z mobilních nebo neplánovaných stanovišť. Běloruský resort obrany zároveň uvedl, že se jednalo o předem plánovanou akci, která nebyla namířena proti žádné konkrétní třetí straně. Ruské ministerstvo obrany tyto společné manévry bezprostředně nepotvrdilo.
Vojenské cvičení se uskutečnilo pouhý den poté, co Ukrajina provedla svůj dosud největší dronový útok na Moskvu a její okolí. Podle různých zdrojů si tyto údery vyžádaly nejméně tři lidské životy. Kyjev navíc oznámil, že se mu při této operaci podařilo zasáhnout největší moskevskou ropnou rafinérii, dále ropný sklad ve městě Solněčnogorsk a také továrnu na mikroelektroniku.
Ruský prezident Vladimir Putin v průběhu posledních čtyř let opakovaně vyslal skryté hrozby jadernými údery. Kreml navíc v roce 2024 upravil svou vojenskou doktrínu, která nově umožňuje použití jaderných zbraní jako první v případě, že bude ohrožena územní celistvost Ruské federace.
Kyjev tento krok důrazně odsoudil s tím, že Kreml tímto způsobem fakticky legitimizuje šíření jaderných zbraní po celém světě, jelikož mění Bělorusko v jaderné nástupiště v těsné blízkosti hranic NATO. Ukrajinské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení dodalo, že takové jednání musí čelit jednoznačnému a rozhodnému odsouzení ze strany všech států respektujících režim nešíření jaderných zbraní.
Koncem loňského roku Rusko rozmístilo v Bělorusku svůj hypersonický balistický raketový systém Orešnik, který je schopen nést jaderné hlavice. Stalo se tak poté, co běloruský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že jeho zemi ohrožují sousední členské státy Severoatlantické aliance. Svou rétoriku Lukašenko dále vyostřil minulý týden, kdy oznámil částečnou mobilizaci běloruských ozbrojených sil.
Související
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
před 1 hodinou
Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila
před 2 hodinami
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 3 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 4 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Nepálská vláda požaduje finanční odškodnění za katastrofální záplavy, které zasáhly zemi po částečném zřícení tajícího ledovce. Ničivá živelná pohroma si podle dosavadních údajů vyžádala přes 1 300 potvrzených obětí na životech a více než 5 500 lidí zůstává nezvěstných. Nepálský ministr zahraničí Šišír Chánál v této souvislosti vyzval největší světové ekonomiky, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za dopady klimatické krize. Podle něj je nezbytné, aby globální společenství pomohlo zemi, která k celosvětovým emisím skleníkových plynů přispívá pouze minimálně.
Zdroj: Libor Novák