Raketa Satan je nejmocnější na světě, prohlásil Putin. Experti ho obratem usadili

Raketa RS-28 Sarmat je schopna nést až 16 nezávisle naváděných jaderných hlavic. Podle amerických neziskových organizací má dosah přes 10 000 kilometrů, ovšem ruský prezident tvrdí, že její dolet přesahuje hranici 35 000 kilometrů. Pro srovnání, americké rakety Minuteman III mají dolet přibližně 11 000 kilometrů a jsou standardně osazeny pouze jednou hlavicí, ačkoliv konstrukčně jich mohou nést více.

Velitel ruských strategických raketových sil Sergej Karakajev podal Putinovi hlášení o testu prostřednictvím videokonference. Raketa Sarmat je vyvíjena od roku 2011 jako nástupce sovětských střel SS-18, které byly páteří sovětského jaderného arzenálu od 70. let minulého století. Vývoj však provázely četné technické obtíže a neúspěšné zkoušky, které opakovaně posouvaly termín jejího nasazení.

Skeptické hlasy, včetně ruského opozičního kanálu Astra, upozorňují, že Vladimir Putin oznámil brzké nasazení této rakety již nejméně desetkrát od roku 2021. Původní plány počítaly s jejím zavedením do výzbroje už v roce 2018. Předchozí testy navíc často končily neúspěchem, jako například v září 2024, kdy satelitní snímky odhalily masivní kráter na kosmodromu Pleseck po explozi v odpalovacím silu.

Další hlášené selhání proběhlo v únoru 2023, jen několik dní před návštěvou amerického prezidenta Joea Bidena v Kyjevě. Video z listopadu 2025 zase zachytilo raketu, která se krátce po startu zřítila v Orenburské oblasti. Navzdory těmto incidentům Rusko nadále disponuje největším počtem jaderných hlavic na světě, kterých má podle mezinárodních organizací ve svém inventáři přes 5 500.

Načasování aktuálního testu není náhodné. Přichází jen několik dní po netradičně skromné přehlídce ke Dni vítězství na Rudém náměstí. Letošní oslavy 9. května byly nejkratší od roku 2008 a poprvé za téměř dvacet let se jich neúčastnila žádná těžká vojenská technika. Kreml tento krok zdůvodnil bezpečnostními obavami z ukrajinských dronových útoků, které v posledních měsících zasahují i cíle hluboko v ruském vnitrozemí.

Putin absenci zbraní na přehlídce vysvětlil tím, že ruské ozbrojené síly se musí plně soustředit na bojiště na Ukrajině. Místo defilé tanků byly na velkoplošných obrazovkách v Moskvě promítány záběry z frontové linie. Odborníci se domnívají, že test rakety Sarmat má sloužit jako náplast na mezinárodní rozpaky vyvolané touto oslabenou vojenskou přehlídkou a k posílení image Ruska jako globální mocnosti.

Zpravodajské služby rovněž zaznamenaly, že Kreml v poslední době dramaticky zvýšil osobní bezpečnost prezidenta Putina. Počet míst, která pravidelně navštěvuje, se snížil a jeho pohyb je přísněji monitorován. V kontrastu s těmito zprávami Kreml zveřejnil video, na kterém Putin osobně vyzvedává svou bývalou učitelku Veru Gurevičovou z hotelu a hostí ji na slavnostní večeři.

Analytici z Institutu pro studium války (ISW) zdůrazňují, že raketa Sarmat nepředstavuje unikátní novou hrozbu z hlediska principu jaderného odstrašování. Její hlavní význam je v současnosti propagandistický. Cílem podobných testů je především vyvolat strach u západního publika a donutit politické lídry k ústupkům vůči Rusku skrze takzvané „jaderné řinčení zbraněmi“.

Technologicky je Sarmat poháněn kapalným palivem, což vyžaduje jeho tankování krátce před startem. To je v moderním vojenství považováno za nevýhodu oproti střelám na pevná paliva, které jsou připraveny k okamžitému odpálení. Nicméně Rusko tento nedostatek kompenzuje obrovskou kapacitou nákladu a schopností měnit dráhu letu tak, aby se vyhnula systémům protiraketové obrany.

Kromě Sarmatu Rusko vyvíjí i další „superzbraně“, jako je hypersonická střela Zirkon nebo jaderné podvodní drony Poseidon. Některé z nich, jako například střela Kinžal, již byly nasazeny v konfliktu na Ukrajině. Testování těmito pokročilými zbraněmi má udržovat zdání technologické nadřazenosti, ačkoliv reálná efektivita mnoha těchto systémů zůstává v odborných kruzích předmětem diskusí.