Zelenskyj poslal Putinovi dopis. Vyzval ho k osobnímu setkání

Zelenskyj ve svém vyjádření otevřeně uznal, že se priority Spojených států v poslední době posunuly směrem k válce v Íránu. Podle ukrajinské hlavy státu by bylo chybou pouze pasivně čekat, až Trumpova administrativa znovu obrátí svou plnou pozornost k řešení konfliktu na Ukrajině. Kyjev se tímto krokem snaží využít klíčový moment, kdy ukrajinská armáda získala na bojišti určitou výhodu díky vylepšeným schopnostem provádět údery dlouhého dosahu, což komplikuje ruský postup na frontě.

Ruská strana v reakci na ukrajinskou aktivitu zintenzivnila vzdušné útoky s cílem využít nedostatků ukrajinské obrany proti balistickým raketám. Vladimir Putin během setkání se šéfy mezinárodních tiskových agentur přiznal, že nedávné údery ukrajinských dronů zasáhly cíle hluboko v ruském vnitrozemí a narušily průběh ekonomického fóra v Petrohradu. Ruský prezident potvrdil, že některé bezpilotní letouny protivzdušnou obranou propadly, a slíbil, že Moskva své obranné systémy v reakci na tyto škody posílí.

Útoky dronů zasáhly petrohradský ropný terminál a nedalekou námořní základnu jen několik hodin před zahájením investičního fóra. Vladimir Putin v této souvislosti prohlásil, že Rusko je otevřené kompromisu, který by odpovídal dohodám z jeho dřívějšího summitu s Donaldem Trumpem v Anchorage na Aljašce. Podle šéfa Kremlu musí Ukrajina tyto podmínky akceptovat, aby bylo možné konflikt, který nyní trvá již pátým rokem, úspěšně ukončit.

Americký prezident Donald Trump záměr uspořádat osobní schůzku podpořil a označil případné setkání obou lídrů za skvělý krok. Zároveň však bez bližších podrobností zdůraznil, že obě strany konfliktu budou muset přistoupit na kompromisy, které sám dříve navrhl. Mezitím americká Sněmovna reprezentantů navzdory odporu republikánského vedení schválila legislativu na podporu Ukrajiny a zavedení sankcí, která má zajistit miliardu dolarů na bezpečnostní pomoc a dalších osm miliard ve formě půjček.

Zelenskyj ve svém dopise navrhl, aby se vzájemné rozhovory uskutečnily na půdě neutrálního třetího státu, přičemž výslovně vyloučil Kyjev i Moskvu. Jako možné hostitele vyjednávání zmínil Švýcarsko, Turecko nebo arabské země s tím, že klíčové otázky vždy řeší samotní lídři, a proto je nutné stanovit pevné datum schůzky. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval prohlášením, že Putin je o zprávě informován, ale ještě neměl možnost se s ní detailně seznámit, a zopakoval, že Zelenskyj může v případě zájmu o rozhovory dorazit přímo do Moskvy.

Ukrajinský prezident v textu varoval před plány Moskvy na prodloužení války do let 2027 a 2028, což podle ukrajinských zpravodajských služeb dokazuje rostoucí ruské spoléhání na balistické rakety namísto neúspěšných pozemních operací. Zelenskyj rovněž obvinil Rusko ze snahy hlouběji zatáhnout do konfliktu Bělorusko a destabilizovat situaci kolem Podněstří. Podle něj Moskva stále citelněji nese ekonomické i lidské náklady války, což se projevuje nedostatkem paliv, inflací a nutností další mobilizace.

Ukrajina podle dopisu disponuje videozáznamy, které potvrzují, že Rusko jen za měsíc květen ztratilo více než 30 tisíc zabitých nebo těžce zraněných vojáků. Zelenskyj přiznal, že i přes příznivý poměr ztrát v neprospěch agresora trpí bolestivými ztrátami také ukrajinská strana. Jako první krok k ukončení bojů proto navrhl kompletní výměnu všech zajatců, návrat deportovaných civilistů i dětí a vyjádřil připravenost zavést po celou dobu trvání diplomatických rozhovorů plošné příměří.

V závěru dopisu Zelenskyj adresoval Putinovi slova o tom, že naděje Kremlu na unavenost mezinárodního společenství z podpory Kyjeva se nenaplnily. Naopak podle něj ve světě roste únava ze samotného Ruska a jeho agresivní politiky. Dopis končí jasným apelem na ruského vůdce, že má v rukou možnost svou válku okamžitě zastavit, přičemž definitivní rozhodnutí o dalším postupu nyní závisí na ochotě obou stran zasednout k jednacímu stolu.