Libanonský lídr se tvrdě pustil do Íránu. Teherán obvinil ze zneužívání

Prezident v této souvislosti adresoval tvrdá slova přímo íránským elitním Islámským revolučním gardám s prohlášením, že Libanon nepatří jim, nýbrž samotným Libanoncům. Aoun striktně odmítl nedávné prohlášení gard, které v rámci americko-íránských rozhovorů požadovaly stažení Izraele z libanonského území, a označil takové jednání za nepřijatelné kupčení s osudem své vlasti. Současná eskalace přitom staví malou blízkovýchodní zemi do centra jednoho z nejvážnějších regionálních střetů, ve kterém libanonský lid platí vysokou daň za cizí zájmy.

Slova hlavy státu přicházejí v době, kdy dohodnuté příměří mezi Libanonem a Izraelem čelí vážnému ohrožení. Středeční dohoda, která byla výsledkem náročných diplomatických vyjednávání, měla přinést zlom a otevřít cestu ke spravedlivému a trvalému míru. Její platnost je však podmíněna úplným zastavením palby ze strany Hizballáhu a kompletním stažením všech jeho operativců z jižních oblastí země, což jsou podmínky, které samotné militantní hnutí odmítá akceptovat.

Hizballáh, který nebyl přímým účastníkem těchto mezinárodních rozhovorů, ujednání o příměří okamžitě zavrhl s argumentem, že dohoda nijak negarantuje odchod izraelských jednotek z jihu Libanonu. Nový generální tajemník hnutí Naím Kásim označil výsledky diplomatického úsilí za kapitulaci, která podle něj vyvolala nesouhlas u širokých vrstev libanonské veřejnosti. Proti tomuto tvrzení se však prezident Aoun ostře ohradil a veřejně prohlásil, že Kásim ani jeho organizace rozhodně nereprezentují zájmy celého Libanonu.

Vůdce země zdůraznil, že hovořil s občany napříč všemi náboženskými komunitami, včetně šíitů, a všichni mu potvrdili, že mají neustálých konfliktů dost. Lidé si podle něj nezaslouží, aby byly jejich domovy každých pět až deset let srovnány se zemí, a proto od něj očekávají rázná diplomatická řešení. Libanon pod Aounovým vedením deklaroval záměr Hizballáh odzbrojit, což je však vzhledem k obrovskému politickému a vojenskému vlivu této organizace, budované od osmdesátých let, extrémně náročný a dosud nesplněný úkol.

Prezident během televizního vystoupení ukázal fotografie civilních obětí, aby ilustroval tragické dopady bojů na tamní obyvatelstvo, u nichž dochází k vyhlazování celých rodin. Konflikt, který se naplno rozhořel před třemi měsíci, si vyžádal životy více než 3 500 lidí a vyhnal z domovů pětinu libanonské populace. K eskalaci došlo poté, co Hizballáh zahájil raketové útoky na izraelská města v reakci na předchozí americko-izraelský úder v Íránu, při němž zahynul nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.

Izraelská armáda během uplynulých měsíců pronikla hluboko na libanonské území, obsadila rozsáhlé oblasti na jihu a vytvořila zde nárazníkové pásmo, přičemž v bojích padlo také 28 izraelských vojáků. Navzdory uzavřenému příměří izraelské nálety na cíle Hizballáhu pokračovaly i v pátek a vyžádaly si další čtyři lidské životy. Joseph Aoun v této souvislosti upozornil Izrael, že čistě vojenská řešení nikdy nepřinesou obyvatelům na severu židovského státu skutečnou bezpečnost a klid.

Libanonský prezident vyzval izraelskou veřejnost i politické vedení, aby dali přednost vyjednávání a ukončili stav nepřátelství, který mezi oběma sousedními zeměmi oficiálně trvá již od vzniku Izraele v roce 1948. Aoun zároveň nevyloučil případné historicky první setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, podmínil ho však předchozím dosažením pevné mírové dohody. Podle bývalého vojenského velitele vedou Netanjahu i Hizballáh marnou válku, která k toužebným výsledkům nepovede.

Určitou naději na posun v patové situaci přineslo páteční vyjádření předsedy libanonského parlamentu Nabíha Berriho, který je blízkým spojencem Hizballáhu. Berri jménem svého politického hnutí Amal oznámil, že by souhlasil se stažením ozbrojených složek Hizballáhu z oblastí ležících jižně od řeky Litání. Tento krok je však podmíněn tím, že Izrael souběžně stáhne své vojenské jednotky ze všech okupovaných pozic na libanonském území.

Berri sice podrobil kritice stávající rámec příměří zprostředkovaný Spojenými státy, nicméně vyjádřil ochotu přistoupit k úplnému a bezpodmínečnému zastavení bojů na zemi, na moři i ve vzduchu. Právě stažení bojovníků Hizballáhu za řeku Litání je klíčovým bodem amerického diplomatického dokumentu, ze kterého vychází dohoda mezi vládami v Bejrútu a Tel Avivu. Dosavadní rozkazy izraelského premiéra přitom armádě ukládaly operace na sousedním území naopak zintenzivnit.

Paralelně s děním na bojišti se vyvíjejí i politické postoje ve Washingtonu, kde americký prezident Donald Trump vyjádřil ochotu osobně se setkat s novým íránským nejvyšším vůdcem, pokud by to vedlo k ukončení válečného stavu. Signály o možném pokroku v jednáních jsou však zatím rozporuplné, neboť Trump hovoří o brzkém dosažení dohody, zatímco íránské ministerstvo zahraničí jakýkoliv zásadní posun v rozhovorech popírá.