Vědci neskrývají nadšení. AI vytvořila vakcínu chránící před celou plejádou virů

Očkovací látka byla zkonstruována tak, aby působila proti všem koronavirům, což zahrnuje veškeré varianty covidu i viry, které v současnosti napadají zvířata, ale mají potenciál přenést se na člověka. Výzkum se sice nachází v rané fázi, ale odborníci již na základě této metody vyvíjejí další vakcíny zaměřené na chřipku nebo ebolu.

Běžné očkovací látky se vyrábějí na základě konkrétního, aktuálně existujícího kmene viru. Protože se však viry neustále mění a mutují, dosavadní vakcíny rychle zastarávají, což vede k nutnosti jejich pravidelné aktualizace. Výzkumníci z Cambridge proto shromáždili známé genetické kódy z řady různých koronavirů zachycených monitorovacími programy a nechali je analyzovat umělou inteligencí.

Ta následně navrhla takzvaný superantigen, který dokáže imunitní systém vytrénovat k obraně proti celé rodině virů najednou, a to i v případě, že zmutují nebo přeskočí ze zvířat na lidi. Podle profesora Jonathana Heeneyho z Cambridgeské univerzity představuje tato technologie zásadní posun v tom, jak se lidstvo může chystat na případné epidemie.

První fáze klinických testů, které se zúčastnilo 39 osob, byla zaměřena především na ověření bezpečnosti nové látky. Navazující studie s přibližně dvěma stovkami dobrovolníků by měla přinést detailnější pohled na to, jak efektivně dokáže přípravek stimulovat lidskou imunitu.

Výsledky publikované v odborném časopise Journal of Infection sice prozatím ukázaly spíše skromný dopad na imunitní systém, přesto však vyvolaly v vědecké komunitě velké nadšení. Profesor Saul Faust z Univerzity v Southamptonu, který se na testování podílel, potvrdil, že tento přístup vykazuje obrovský potenciál zejména v situacích, kdy se struktura virů rychle mění.

Cambridgeský tým již v současnosti provádí testy na zvířatech s cílem vytvořit univerzální vakcínu proti sezonní chřipce, kterou by nebylo nutné každoročně upravovat, a také proti ptačí chřipce typu H5N1. Pozornost vědců se obrací rovněž k virovým hemoragickým horečkám včetně eboly, jejíž kmen způsobující aktuální epidemii v Demokratické republice Kongo zatím žádnou schválenou očkovací látku nemá.

Ředitel Oxford Vaccine Group Andy Pollard, který u samotného výzkumu nestál, označil data z testů na zvířatech za fascinující, zároveň však upozornil, že skutečným testem bude chování lidského imunitního systému, který je na rozdíl od laboratorních myší ovlivněn lety předchozích infekcí.

Podle odborníků se umělá inteligence stane revolučním nástrojem, který v budoucnu umožní předpovídat reakce imunitního systému a výrazně urychlí vývoj nových léků. Vědecká ředitelka Národního institutu pro výzkum zdraví a péče Marian Knightová označila úspěch této studie za klíčový skok vpřed v zajištění dlouhodobé virové ochrany. Pozitivní výsledky první fáze lidských testů ocenil také britský ministr pro vědu Patrick Vallance, podle kterého tento úspěch britské vědy ukazuje efektivní propojení výzkumných kapacit s moderními technologiemi pro globální přínos v oblasti zdraví.