Ukrajina požádala EU, aby vyloučila muže v branném věku z programů dočasné ochrany

Tento požadavek se objevil v rámci diskusí o prodloužení ochranného statusu pro uprchlíky před ruskou invazí, jehož platnost by nově měla trvat až do března roku 2028. Podle kyperského náměstka pro migraci Nicholase Ioannidese sice státy unie pokračování pomoci plošně podporují, debata o zavedení restrikcí pro muže ve věku od 23 do 60 let však členské země výrazně rozděluje.

Téma možného omezení ochrany pro ukrajinské muže podléhající mobilizaci vyvolává citlivé reakce zejména v zemích, které jich hostí největší počty, jako jsou Polsko, Německo, Rakousko, Česká republika a pobaltské státy.

Představitelé Evropské unie nicméně zdůrazňují, že žádné konečné rozhodnutí zatím nepadlo a dosavadní rozhovory se zaměřovaly spíše na budoucí žadatele než na lidi, kteří již dočasnou ochranu v unijních zemích čerpají. Oficiální návrh popisující budoucí podobu celého režimu by měla Evropská komise předložit v následujících týdnech, přičemž jakékoli úpravy budou vyžadovat schválení jednotlivých členských států.

Názory na zavedení přísnějších pravidel se napříč sedmadvacítkou liší. Zatímco Německo, Švédsko a Polsko se kloní k podpoře omezení pro muže v branném věku, Estonsko a Lucembursko prosazují zachování současného systému bez zásadních změn. Nejdále v návrzích zašlo Rakousko, které požaduje, aby automatické poskytování dočasné ochrany pro muže v rozmezí 23 až 60 let skončilo již v březnu roku 2027.

Mechanismus dočasné ochrany, který unie aktivovala krátce po začátku ruské invaze na počátku roku 2022, dosud umožnil milionům vysídlených Ukrajinců legálně žít, pracovat a využívat sociální služby v Evropské unii bez nutnosti procházet standardním azylovým řízením.