Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby

Peking nakoupil od začátku invaze ruská fosilní paliva za více než 316,5 miliardy eur, čímž výrazně předstihl ostatní země. Čínské firmy zároveň bleskově zaplnily prázdná místa na ruském trhu po odchodu západních korporací, což vedlo k tomu, že provincie Chej-lung-ťiang, kam spadá i Suej-fen-che, zaznamenala v loňském roce nárůst exportu do Ruska o 22 procent. Podle Alexandra Gabueva, ředitele Carnegie Russia Eurasia Center, je tato závislost sice oboustranná, ale asymetrická, protože Čína v současnosti odebírá téměř 30 procent ruského exportu, zatímco opačným směrem proudí pouhá 3 procenta čínského vývozu.

V některých odvětvích však Rusko hraje v čínských hospodářských plánech klíčovou roli, což platí zejména pro automobilový průmysl, který v Číně bojuje s nadvýrobou a slabou domácí poptávkou. Podíl čínských značek na ruském trhu vzrostl mezi lety 2021 a 2024 ze 7 procent na téměř 60 procent. V roce 2024 prodala Čína do Ruska přes milion vozidel, čímž se Rusko stalo jejím největším exportním trhem, byť ho později na první pozici vystřídalo Mexiko. Významný objem obchodu tvoří také reexport aut zahraničních značek vyrobených v Číně. Přes uvalené sankce se tak v Rusku prostřednictvím nezávislých čínských prodejců ročně prodají desítky tisíc vozů značek jako BMW, Honda nebo Volkswagen.

Podnikatelé v Suej-fen-che potvrzují, že válka na Ukrajině se stala pro jejich byznys obrovskou příležitostí. Mnohé firmy kompletně přeorientovaly svou činnost ze stagnujícího domácího trhu na export do Ruska, kde poptávka prudce vzrostla. Zatímco dříve prodávaly v Číně jen desítky vozů ročně, nyní vyvážejí tisíce automobilů za hranice. V tomto šedesátitisícovém městě jsou azbuka a ceny v rublech běžnou záležitostí, ačkoli řada obchodů zůstává kvůli celkovému útlumu zabedněná a ambiciózní projekty, jako je vyhlídková věž směrem k Rusku, zůstávají léta nedokončené.

Po zavedení bezvízového režimu pro ruské turisty v září loňského roku se město, které jako první v Číně povolilo rubl jako legální platidlo, dočkalo dalšího přílivu ruských návštěvníků. Ti představují pro místní ekonomiku zásadní zdroj příjmů, neboť samotní čínští obyvatelé utrácejí minimálně. Majitelé kosmetických salonů zaměřených výhradně na ruskou klientelu hlásí nárůst zákazníků o polovinu. Podle čínských státních médií vzrostl počet ruských turistů v provincii Chej-lung-ťiang v prvních šesti měsících bezvízového styku o více než 60 procent, k čemuž přispívají i rostoucí komplikace Rusů při získávání evropských víz.

Zatímco odvětví navázaná na rubl prosperují, domácí čínský trh se potýká s vážnými problémy. Manažeři místních logistických center hovoří o nejhorších výsledcích za poslední roky, což přičítají klesající domácí poptávce a růstu cen paliv v důsledku konfliktů na Blízkém východě. Čína jako celek vykazuje obrovské exportní přebytky a její obchodní přebytek dosáhl v loňském roce rekordních 1,2 bilionu dolarů, avšak domácí maloobchodní tržby rostou jen minimálně, což ukazuje, že běžní čínští spotřebitelé nemají peníze nebo se obávají utrácet.

Dlouhodobým cílem Pekingu je snížit závislost ekonomiky na exportu a posílit domácí poptávku, což v březnu potvrdil i premiér Li Čchiang. Strukturální problémy, jako je stárnutí populace, krize v realitním sektoru a nízká spotřebitelská důvěra po pandemii, však tuto transformaci komplikují. Export zboží, jehož ceny drží Čína nízko i díky levným dodávkám energií z Ruska, je proto pro zemi stále mnohem snazší cestou.

Vzájemný vztah obou mocností zůstává nevyvážený a Peking si v něm drží jasnou převahu. Čína má na rozdíl od izolovaného Ruska stále otevřené dveře k mezinárodnímu obchodu a podle ekonomických analýz pochází až 90 procent sankcionovaných technologií dovážených do Ruska právě z Číny. Čínský prezident Si Ťin-pching navíc v současnosti nečelí kvůli vztahům s Putinem žádnému zásadnímu mezinárodnímu tlaku.

Během nedávného summitu Donalda Trumpa v Pekingu téma války na Ukrajině téměř nezaznělo a američtí diplomaté na čínské vedení v této věci nijak vážně netlačili. I v samotném Suej-fen-che tak místní obyvatelé, navzdory sympatiím k ruské kultuře, vnímají Rusko jako zemi v úpadku a otevřeně dodávají, že Čína již v tomto partnerství převzala roli staršího bratra.