Žádná dohoda o AI, Íránu či Tchaj-wanu. Co tedy Trump v Číně vyjednal?

Byl to naopak Si Ťin-pching, kdo během jednání volil nejostřejší rétoriku, a to zejména v otázce budoucího statusu samosprávného ostrova Tchaj-wan. Americký prezident na tyto tvrdé diplomatické výpady nijak výrazně nereagoval. Ve svých závěrečných pátečních slovech před odletem z Pekingu sice Trump prohlásil, že USA a Čína uzavřely fantastické obchodní dohody a vyřešily spoustu různých problémů, žádné podrobnosti k nim však neuvedl.

Kritici summitu poukazují na to, že pečlivě naplánovaná schůzka měla spíše divadelní než věcný charakter. Jednání sice doprovázela vlivná delegace amerických technologických lídrů, včetně šéfa Tesly Elona Muska a ředitele Apple Tima Cooka, nebo prezidentova syna Erica Trumpa, ale žádný zásadní průlom v klíčových otázkách nepřinesla. Žádný viditelný posun nenastal v oblastech íránského konfliktu, budoucnosti Tchaj-wanu ani v technologických závodech ve vývoji umělé inteligence.

Místo zásadních politických prohlášení Trump při svém odjezdu na sociální síti Truth Social pouze glosoval architekturu čínského prezidentského sídla slovy, že Čína má obrovský plesový sál a Spojené státy by ho měly mít také. Odkazoval tím na svou dlouhodobou snahu vybudovat v Bílém domě nový společenský sál v hodnotě 400 milionů dolarů. Po návratu do Washingtonu však bude muset čelit realitě, ve které válka v Íránu představuje obrovský politický problém.

Na mezinárodní scéně se spekuluje o tom, jak velký tlak Washington vyvíjí na Peking, který je největším odběratelem íránské ropy, aby využil svůj vliv a přiměl Teherán ke znovuotevření Hormuzského průlivu. Zůstává však otázkou, zda je Čína ochotna takovému tlaku ustoupit. Trump v pátek v pekingské zahradě Čung-nan-chaj potvrdil, že o Íránu se Si Ťin-pchingem mluvil, a dodal, že obě strany mají velmi podobný pohled na to, jak by měl konflikt skončit, přičemž obě mocnosti si nepřejí, aby Írán disponoval jadernými zbraněmi, a požadují volný průchod průlivem.

Podle oficiálního prohlášení Bílého domu se lídři shodli na nutnosti zachovat Hormuzský průliv otevřený pro volný tok energií, přičemž prezident Si jasně vyjádřil odpor Číny vůči jakékoli militarizaci této vodní cesty. Trump později pro stanici Fox News uvedl, že zvažuje zrušení sankcí uvalených na čínské firmy, které íránskou ropu nakupují. Čínský vůdce ho prý ujistil, že Peking nebude Íránu dodávat vojenské vybavení, ale zároveň podotkl, že tam Čína nakupuje velké množství ropy a hodlá v tom pokračovat.

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek opětovně vyzvalo k příměří v Íránu a k co nejrychlejšímu otevření námořních tras. Touto cestou sice proudí polovina čínského dovozu ropy, větší hrozbou pro tamní ekonomiku by však byla globální recese způsobená blízkovýchodním konfliktem, která by drasticky snížila celosvětovou poptávku po čínském exportu. Mnoho hlasů v Pekingu navíc zdůrazňuje, že krize v Íránu není odpovědností Číny a Spojené státy se na ni pouze snaží svalit vlastní vinu.

V otázce Tchaj-wanu dal Peking jasně najevo, že tento samosprávný ostrov, který Čína považuje za součást svého území, je pro něj absolutní prioritou. Si Ťin-pching varoval, že pokud nebude tato záležitost správně uchopena, může mezi oběma velmocemi dojít ke střetům a otevřeným konfliktům. Trump následně tvrdil, že americká politika vůči Tchaj-wanu se nemění, zároveň však připustil, že možná neschválí plánovaný masivní prodej zbraní pro obranu ostrova.

Sjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou vnímá Si jako klíčovou součást svého historického odkazu a nevyloučil pro dosažení tohoto cíle ani použití síly. Hlavním požadavkem Pekingu vůči Washingtonu je okamžité zastavení dodávek obranných zbraní na ostrov. Zatímco v loňském roce USA schválily rekordní balík zbrojní pomoci pro Tchaj-wan v hodnotě 11 miliard dolarů a pro letošek byl v plánu další balík za 14 miliard dolarů, Bílý dům tyto schvalovací procesy před Trumpovou cestou do Číny pozastavil.

Jednalo se o první návštěvu amerického prezidenta v Číně po téměř deseti letech. Trump si viditelně užíval čínskou pohostinnost, která zahrnovala velkolepý uvítací ceremoniál, prohlídku Chrámu nebes i honosný státní banket ve Velké síni lidu. Na něm Si Ťin-pching americkému hostu řekl, že velké omlazení Číny může jít ruku v ruce s Trumpovým politickým heslem o znovuvybudování silné Ameriky.

Během pátečního pracovního oběda v zahradách Čung-nan-chaj Trump obdivoval tamní růže a pochlubil se, že mu Si slíbil poslat semena pro růžovou zahradu Bílého domu. Návštěvu označil za neuvěřitelnou a vyjádřil přesvědčení, že přinesla mnoho dobrého v podobě skvělých obchodních dohod pro obě země. Mezi ně započítal tvrzení, že Čína souhlasila s nákupem americké ropy, sóji a 200 letadel Boeing s opcí na dalších 750 strojů, což však čínští představitelé oficiálně nepotvrdili.

V průběhu celé cesty se téměř vůbec nemluvilo o otázkách lidských práv. Trump pouze po odletu zmínil, že mu Si přislíbil vážně zvážit propuštění vězněných křesťanských pastorů, mezi nimiž je i loni zatčený Ezra Jin. V případě vězněného hongkongského demokratického aktivisty Jimmyho Laie však americký prezident přiznal, že jde o velmi složitý a tvrdý oříšek, u kterého k žádnému posunu nedošlo.

Podle západních politických analytiků bylo hlavním cílem nové čínské diplomacie zablokovat současnou fázi strategického patu pro zbytek Trumpova funkčního období. Čína dlouhé roky pracovala na tom, aby mohla amerického prezidenta v Pekingu přivítat jako sobě rovného partnera, což se nyní stalo realitou. Odborníci na mezinárodní vztahy z čínských univerzit potvrzují, že rovnováha sil se posunula směrem k větší paritě, a zatímco v minulosti měly Spojené státy navrch a neustále útočily, nyní obě země dosáhly nového bodu rovnováhy.

Atmosféru v ulicích Pekingu během summitu provázela přísná bezpečnostní opatření. Davy lidí, které se scházely u prezidentského hotelu, aby zahlédly kolonu vozidel, v pátek ráno prořídly, k čemuž přispěla i masivní přítomnost policie bránící lidem ve shromažďování. Mnozí obyvatelé čínské metropole si stěžovali na nepříjemnosti spojené s neustálými uzavírkami silnic. Na adresu Donalda Trumpa pak od místních nejčastěji padalo slovo nepředvídatelný s tím, že to, co americký prezident říká, nemusí nutně znamenat to, co pak skutečně udělá.