Kuba se pod náporem americké blokády hroutí. Ředitel CIA přijel nabídnout řešení

Představitel CIA pro americkou stanici CBS News uvedl, že Spojené státy jsou připraveny se vážně angažovat v hospodářských a bezpečnostních otázkách, avšak pouze za předpokladu, že Kuba přistoupí k zásadním změnám. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel se nicméně nechal slyšet, že místo nabízení jednorázové pomoci by situaci na ostrově mnohem rychleji usnadnilo, kdyby Washington svou blokádu zcela zrušil.

Podle informací ze zpravodajských kruhů se jednání v Havaně zúčastnil také Raúl Rodríguez Castro, vnuk bývalého prezidenta Raúla Castra, dále ministr vnitra Lázaro Álvarez Casas a šéf kubánských tajných služeb. Americká delegace přicestovala na Kubu s cílem osobně doručit poselství prezidenta Donalda Trumpa. Ředitel Ratcliffe s kubánskými činiteli hovořil o spolupráci v oblasti tajných služeb, ekonomické stabilitě a bezpečnosti, přičemž zdůraznil, že Kuba již nesmí sloužit jako bezpečné útočiště pro protivníky USA na západní polokouli.

Kubánská strana ve svém oficiálním komentáři podtrhla oboustranný zájem na rozvoji bilaterální spolupráce mezi orgány vynucování práva. Tato kooperace by měla sloužit zájmům bezpečnosti obou států, stejně jako stabilitě v regionálním a mezinárodním měřítku. Havana a Washington sice již dříve v tomto roce přiznaly, že spolu vedou rozhovory, avšak diplomatická vyjednávání se s pokračující ropnou blokádou ocitla na mrtvém bodě.

Kuba se v minulosti při zásobování svého rafinerijního systému spoléhala na dodávky ropy z Venezuely a Mexika. Obě tyto země však dodávky paliv na ostrov z velké části zastavily poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením cel na jakýkoli stát, který Kubě pohonné hmoty poskytne. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez ve čtvrtek oznámil, že jeho země je připravena si vyslechnout podrobnosti o americkém návrhu pomoci a o způsobu jeho případné realizace.

Ministerstvo zahraničí USA již ve středu deklarovalo, že obnovuje svou nabídku poskytnout kubánskému lidu velkorysou asistenci. Americký ministr zahraničí Marco Rubio sice minulý týden prohlásil, že Havana předchozí humanitární balíček v hodnotě 100 milionů dolarů odmítla, což však Kuba důrazně popřela. Washington nyní jasně specifikoval, že distribuce této pomoci by musela probíhat v koordinaci s katolickou církví a dalšími spolehlivými nezávislými humanitárními organizacemi, čímž by byla zcela vynechána kubánská vláda.

Podle americké diplomacie je nyní rozhodnutí na kubánském režimu, zda nabídku pomoci přijme, nebo zda odepře svým občanům klíčovou podporu, za což by pak nesl plnou odpovědnost. Ministr Rodríguez reagoval slovy, že zatím není jasné, zda má mít americká pomoc podobu finanční hotovosti, nebo věcných darů. Podotkl, že kubánská vláda ze zásady neodmítá zahraniční pomoc nabízenou v dobré víře, ale za nejlepší způsob podpory označil deeskalaci energetické, obchodní a finanční blokády, která v posledních měsících dosáhla bezprecedentní intenzity.

Napětí ve vzájemných vztazích podtrhují také informace stanice CBS News, podle nichž americké úřady připravují obžalobu bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a jeho zesnulého bratra Fidela. Ta se má týkat sestřelení letadel humanitární organizace Brothers to the Rescue nad mezinárodními vodami v roce 1996, při němž zahynuli lidé. Tento krok představuje další z řady politických a právních tlaků, které Washington na kubánské vedení vyvíjí.

Mezitím kubánský ministr energetiky Vicente de la O Levy varoval, že zemi kompletně došly zásoby nafty a topného oleje. V rozhovoru pro státní média uvedl, že k dispozici je pouze omezené množství plynu a že energetický systém ostrova se nachází v kritickém stavu kvůli blokádě dodávek ropy ze strany USA. Kubánci v důsledku toho již měsíce trpí rozsáhlými, často i celostátními výpadky dodávek elektrické energie.

Po posledním masivním výpadku proudu, který postihl rozsáhlé oblasti na východě země i části hlavního města, vyšly do ulic Havany stovky protestujících. Demonstranti zablokovali silnice hořícími odpadky a skandovali protivládní hesla, což podle agentury Reuters znamenalo největší protestní akci ve městě od lednového začátku energetické krize. Obyvatelé havanské čtvrti San Miguel del Padrón během noci požadovali okamžité rozsvícení světel.

Prezident Díaz-Canel napjatou situaci na ostrově uznal, avšak plnou vinu připsal Spojeným státům. Současné dramatické zhoršení stavu označil na sociálních sítích za důsledek energetické blokády, kterou USA provádějí pod hrozbou iracionálních cel vůči všem dodavatelům paliv. Washington přitom svou blokádu vůči Havaně vystupňoval na začátku května, kdy zavedl nové sankce proti vysoce postaveným kubánským představitelům kvůli obviněním z porušování lidských práv, což kubánská diplomacie označila za nelegální a zneužívající kroky.