Život na Kubě se v tichosti hroutí. V zemi kolabují základní pilíře společnosti, varuje koordinátor OSN

Nejzávažnější situace panuje v nemocnicích. Celostátně byly odloženy desetitisíce operací a zdravotní péče se musela drasticky omezit. Ohroženy jsou zejména nejzranitelnější skupiny – těhotné ženy mají nepravidelný přístup k předporodní péči a novorozenci v inkubátorech jsou zcela závislí na stabilitě elektrické sítě, která selhává. Pro pacienty na dialýze nebo ty, kteří bojují s rakovinou, není elektřina luxusem, ale nezbytnou podmínkou k přežití.

Krize se projevuje jako dominový efekt. Nemocnice nepotřebuje pouze světlo, ale také energii pro čerpání vody, fungující stravovací služby a palivo pro sanitky. Jakmile selže přísun energie, začínají se hroutit všechny tyto systémy najednou. Lékaři a sestry se sice snaží udržet systém v chodu v podmínkách, které by byly výzvou pro zdravotnictví kdekoli na světě, ale bez vnější pomoci je jejich úsilí neudržitelné.

Ekonomická křehkost Kuby, prohloubená americkou blokádou a omezenými vnitrostátními zdroji, byla nyní definitivně ochromena energetickým šokem. Humanitární potřeby zůstávají akutní a nevyřeší je ani omezené dodávky paliva ze zahraničí, které sice poskytují dočasnou úlevu, ale postrádají potřebné měřítko pro řešení strukturálních problémů v klíčových sektorech.

V reakci na tuto situaci rozšířil systém OSN na Kubě svůj plán reakce na hurikán Melissa, aby řešil kaskádové dopady energetické krize. Cílem je zachránit životy a zabránit prudkému zhoršení kritických ukazatelů. Nedávné návštěvy v nejhůře zasažených provinciích Santiago de Cuba a Granma potvrdily, že statisíce lidí ztratily přístup k bezpečné pitné vodě, protože většina čerpacích systémů v zemi je závislá právě na elektřině.

Ačkoli se na pomoc po hurikánu podařilo mobilizovat již 24 milionů dolarů, úspěch celé operace závisí na jedné základní podmínce: palivu. Bez něj není možné přepravit pomoc z přístavů do komunit, které ji nutně potřebují. Současný humanitární plán je proto navržen tak, aby běžel do konce roku, přičemž se neustále monitorují potřeby a prioritizují zásahy zachraňující životy.

OSN zdůrazňuje, že v jádru nejde o politickou otázku, ale o otázku lidskosti. Žádná překážka by neměla stát v cestě právu člověka na důstojný život založený na přístupu ke zdravotní péči, vodě a základním službám. Za každou statistikou se skrývají rodiny, jejichž odolnost je denně podrobována těžké zkoušce a jejichž plány na budoucnost se rozpadají.

Čas se neúprosně krátí a pro lidi na Kubě už není luxusem, ale hranicí mezi péčí a zanedbáním, mezi zotavením a úpadkem. Humanitární akce musí v tuto chvíli postupovat s maximální naléhavostí, protože v sázce jsou životy tisíců lidí, kteří již nemohou čekat na politická řešení.