Nová proruská bulharská vláda zastaví veškeré dodávky zbraní na Ukrajinu

Tento krok představuje zásadní obrat v dosavadní zahraniční politice balkánské země. Bulharsko je totiž členem Severoatlantické aliance i Evropské unie a vojenskou pomoc napadené Ukrajině poskytovalo již od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.

Podle vyjádření ministra obrany Stojanova je zřejmé, že válka na Ukrajině se na bojišti nevyřeší. Současný konflikt označil za opotřebovávací válku, kde hromadění dalšího vojenského materiálu vede pouze k dalším ztrátám na lidských životech. Ukrajinská armáda má podle něj v současnosti zbraní dostatek a to, co reálně potřebuje, jsou především lidé.

Rozhodnutí o zastavení zbrojních dodávek plně odpovídá dlouhodobým postojům nového premiéra Rumena Radeva. Tento bývalý bulharský prezident, jehož koalice Pokrokové Bulharsko zvítězila v dubnových parlamentních volbách, se proti vyzbrojování Kyjeva stavěl opakovaně a dlouhodobě volal spíše po diplomatickém řešení celé situace.

Radev nedávno během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem varoval, že vleklý konflikt vyčerpává nejen samotné válčící strany, ale také země, které je v této válce podporují. Evropskou vojenskou pomoc pro Kyjev proto podrobil kritice a zdůraznil nutnost hledat jiné cesty k ukončení bojů.

Podle Stojanova nastal čas, aby obě strany konfliktu zasedly k jednacímu stolu a začaly hledat spravedlivý mír, jehož podmínky si samy definují. Role Evropské unie je v tomto procesu sice velmi důležitá, avšak podle bulharského ministra bude obtížné vnímat unii jako nestranného zprostředkovatele, protože se do konfliktu sama aktivně zapojila svou podporou Ukrajiny.

Zastavení bulharské pomoci může pro ukrajinskou armádu znamenat citelnou komplikaci. Bulharsko je totiž jedním z největších evropských producentů munice sovětského standardu, včetně dělostřeleckých granátů, které ukrajinské síly stále masivně využívají. Bulharské dodávky zbraní ze sovětské éry přitom sehrály zásadní roli především v počátečních fázích války.

Kvůli vnitropolitickým sporům v Bulharsku putovaly tyto dodávky na Ukrajinu v minulosti často oklikou přes třetí země. Celkově Sofia od začátku konfliktu schválila třináct balíků vojenské pomoci, jejichž přesnou hodnotu a obsah úřady nikdy veřejně nekontextovaly. Domácí zbrojní průmysl navíc provázely incidenty, kdy majitel jedné z tamních zbrojovek v minulosti obvinil ruské tajné služby ze sabotáží a pokusů o atentát v souvislosti s výbuchy ve svých skladech.

Kromě oznámení o zastavení vojenské pomoci Ukrajině představil ministr obrany Stojanov také plány na posílení vlastní bezpečnosti země. Bulharsko má v úmyslu výrazně transformovat své vojenské kapacity a do roku 2030 plánuje zvýšit své výdaje na obranu až na úroveň pěti procent hrubého domácího produktu.