EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě

Podle ní by měla Evropa zůstat zcela nepřístupná pro kohokoli, kdo se na agresi proti Ukrajině podílel. Navrhované vízové restrikce, které musí unijní sedmadvacítka schválit jednomyslně, mají za cíl dále oslabit ekonomické základy ruského válečného úsilí a navazují na dřívější podnět Estonska, které před příchodem statisíců bývalých bojovníků a rizikem hybridních útoků varovalo již na začátku roku.

Součástí chystaných opatření je také záměr udržet cenový strop na ruskou ropu na úrovni 44 dolarů za barel až do ledna 2027. Tento krok má Kremlu zabránit v dosahování zisků z rostoucích cen surové ropy, které jsou důsledkem uzavření Hormuzského průlivu.

Brusel chce navíc na černou listinu přidat dalších 30 plavidel takzvané stínové flotily, která pomáhají Moskvě obcházet západní postihy, čímž by se celkový počet takto omezených lodí zvýšil na 662. Postihy se mají rozšířit i na 20 bank, kryptoměnových firem a obchodníků s ropou ve třetích zemích, které Rusku pomáhají vyrovnat se s odříznutím od západních kapitálových trhů.

Nový sankční seznam poprvé cílí na dovoz ruských ryb, konkrétně zavádí možný zákaz dovozu tresek a omezení obchodu s dalšími druhy. Unie plánuje zakázat také import ruských kovů, rud a automobilových součástek v hodnotě 60 milionů eur, zatímco unijní exportní omezení se dotknou kovů a slitin využívaných v leteckém a obranném průmyslu, včetně vybavení pro drony a odpalovací systémy.

Von der Leyenová zároveň potvrdila posun v přístupových rozhovorech s Ukrajinou a Moldavskem, přičemž příští týden by mělo dojít k formálnímu otevření prvních vyjednávacích kapitol týkajících se právního státu a demokratických standardů.

Na sankčním seznamu naopak chybí vývoz oxidu hlinitého, který se dostal do centra pozornosti po odhaleních investigativních novinářů. Ukázalo se, že tato surovina pro výrobu hliníku se rafinuje v Irsku v závodě Aughinish vlastněném ruskou společností a následně se přepravuje na Sibiř. Odtud podle zjištění médií putuje do ruských zbrojařských firem vyrábějících zbraně používané na Ukrajině.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová měla o této záležitosti jednat v Dublinu s irským premiérem Micheálem Martinem. Irská vláda v minulosti vazby závodu na válečnou mašinerii odmítala a argumentovala principem, že sankce nesmí mít horší dopad na členský stát než na samotné Rusko, přičemž dotčená továrna zaměstnává 900 lidí a zajišťuje zhruba 30 % unijní spotřeby této suroviny, pro kterou unijní představitelé nevidí dostupné alternativy mimo kontrolu ruských či čínských firem.