Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu

Státní elektrárenská společnost v současnosti svádí každodenní boj o to, aby zajistila proud alespoň na několik málo hodin denně. Ropná blokáda ze strany Spojených států zanechala zemi zcela bez paliva a bez jakýchkoliv rezerv, což oficiálně potvrdil i ministr energetiky Vicente de la O. Čerpací stanice po celém ostrově zejí prázdnotou už celé měsíce. Lidé, kteří k vaření standardně využívají plynové bomby, jsou nyní odkázáni výhradně na dřevěné uhlí nebo na sběr dřeva.

Situaci výrazně zhoršuje prudká hyperinflace, která znehodnotila příjmy obyvatel. Například v chudší havanské čtvrti Bahía sice lze sehnat plynovou láhev v online supermarketu, její cena se však pohybuje kolem 29 amerických dolarů, přestože v minulosti stála u státního prodejce pouhých několik centů. Průměrný měsíční důchod přitom v přepočtu klesl na hodnotu necelých deseti dolarů. Zoufalá situace vyhnala část obyvatel do ulic, přičemž některé z demonstrantů následně pozatýkala policie. Kvůli tropickým teplotám šplhajícím ke 35 stupňům Celsia a vysoké vlhkosti vzduchu navíc lidé bez funkčních ventilátorů nemohou spát.

Mezinárodní tlak na kubánské představitele se v posledních dnech výrazně vyostřil. Washington uvalil nové sankce na současného prezidenta Miguela Díaz-Canela, jeho rodinu i na několik členů rodiny Castrových. Opatření zasáhla také Kubánský institut pro přátelství mezi národy (ICAP). Pětadevadesátiletý bývalý prezident Raúl Castro byl navíc po prvním máji obviněn z vraždy. V karibské oblasti demonstrují sílu Spojených států vojenská sledovací letadla a letadlová loď USS Nimitz, která nedávno opustila Jamajku. Do Havany navíc osobně přiletěl šéf CIA John Ratcliffe na jednání s kubánskými zpravodajskými službami.

Dopady nových sankcí okamžitě pocítil klíčový turistický sektor, od kterého se hromadně odvracejí velcí zahraniční hoteloví operátoři jako Iberostar, Blue Diamond či síť Melia, jež na Kubě působila tři desetiletí. Kanadská těžební společnost Sherritt, která na ostrově těží nikl, nejprve oznámila stažení z trhu, ale následně projevila snahu prodat svůj většinový podíl bývalému poradci Donalda Trumpa Rayi Washburnovi. Kubánská státní banka zároveň oznámila, že na ostrově přestávají fungovat platební karty Visa a Mastercard.

Obavy panují také mezi nově vznikajícími soukromými podniky, známými pod zkratkou Mipymes, které dosud fungovaly jako záchranné lano pro zásobování potravinami. Dvě klíčové lodní společnosti, jež zajišťují zhruba 60 procent veškerého dovozu zboží na ostrov, totiž kompletně pozastavily všechny nové objednávky, což vyvolává strach z rychlého vyprázdnění regálů v malých soukromých obchodech. Podle odborníků z University of Miami jednání mezi Washingtonem a Havanou zcela uvízla na mrtvém bodě a Spojené státy jsou zřejmě připraveny prosadit odchod současné kubánské vlády silou.

Kubánské vedení se podle vyjádření prezidenta Díaz-Canela připravuje na možný útok, který by podle něj způsobil obrovské krveprolití. Kolem Havany byly rozmístěny protiletadlové radary a státní televize vysílá záběry z vojenského výcviku. Ačkoliv oficiální obranná doktrína spoléhá na koncept takzvané „války všeho lidu“, analytici upozorňují, že kvůli zastaralému vybavení, nedostatku peněz a absolutnímu chybějícímu palivu jsou armádní zálohy zcela paralyzované. Světová meteorologická organizace navíc pro oblast Karibiku předpovídá extrémně horké a suché léto, což bez fungující elektřiny představuje pro vyčerpané obyvatelstvo smrtící hrozbu.