Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky. Více než čtyři roky od začátku ruské invaze vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku. Ačkoliv nelze tvrdit, že by Rusko válku přímo prohrávalo, podle ukrajinského vůdce ztrácí okupační vojska iniciativu na bojišti doslova den za dnem.

Kremelské vedení navíc v uplynulém týdnu zaznamenalo sérii citelných nezdarů v zázemí. Ukrajinské drony s dlouhým doletem úspěšně zasáhly cíle v Petrohradě, kde způsobily masivní požáry ropných terminálů. Podobné údery ochromily také okupovaný poloostrov Krym, kde útoky na logistické trasy zanechaly na silnicích desítky hořících nákladních vozidel a cisteren. Tato strategická destrukce zásobování vedla na celém anektovaném území k akutnímu nedostatku pohonných hmot.

Na východní frontě se mezitím vyčerpávající ruský postup téměř úplně zastavil. Zelenskyj s odkazem na armádní data uvedl, že Kreml v současnosti přichází o více než 30 000 vojáků měsíčně, přičemž zhruba 24 000 z nich v bojích zahyne a zbytek utrpí těžká zranění. Takto vysoké ztráty podle něj jasně demonstrují, že Rusko není schopno ve válce zvítězit. Zároveň přiznal, že vlastní lidské ztráty zaznamenává i ukrajinská armáda, avšak v nesrovnatelně menším měřítku.

Moskva se sice potýká se stagnací na frontě, ale v posledních měsících výrazně zintenzivnila vzdušný teror zacílený na civilní obyvatelstvo v ukrajinských městech. Jeden z masivních náletů z minulého týdne zahrnoval přes 70 raket a více než 650 dronů, což vedlo k úmrtí osmnácti lidí v Kyjevě a Dnipru. Podle městských úřadů ruská armáda v obytných zónách záměrně nasazuje kazetovou munici. Vladimir Putin navíc na ekonomickém fóru v Petrohradě otevřeně odmítl Zelenského písemný návrh na osobní setkání a potvrdil, že ruské územní nároky na Donbas a jižní ukrajinské provincie zůstávají neměnné.

Podle Zelenského nejsou motivy Putinova neústupného chování a neustálého lhaní podstatné, jelikož jeho lži slouží primárně jako pojivo pro udržení stability uvnitř ruské společnosti. Rusko navíc v mezinárodní politice čelí rostoucí izolaci a ztrátě vlivu v partnerských zemích, což podtrhla nedávná volební porážka maďarského premiéra Viktora Orbána i neúspěchy prokremlských sil v Moldavsku, Arménii či Ázerbájdžánu. V rámci Evropy i vůči Spojeným státům tak zůstává Moskva politicky osamocena.

Ačkoliv Donald Trump zahájil své druhé prezidentské období s příslibem rychlého ukončení války a Spojené státy následně snížily finanční pomoc Kyjevu, Zelenskyj vyjádřil Američanům vděčnost za dosavadní silnou podporu. Přiznal však, že pozornost Washingtonu se po vypuknutí tamního konfliktu s Íránem přesunula na Blízký východ. Americká administrativa v této asijské válce spotřebovala obrovské množství raket a moderních zbraní, přičemž ukrajinský prezident vyjádřil lítost nad tím, že Kyjevu se takto masivní vojenské asistence ze strany USA nikdy nedostalo.

Ukrajina se za poslední roky transformovala v dronovou velmoc a technologické centrum, které v oblasti bezpilotních letounů již samo poskytuje poradenství arabským státům. Nejvíce kritickým prvkem ukrajinské obrany tak zůstávají americké systémy Patriot, které jako jediné dokážou efektivně likvidovat ruské balistické rakety. Během nedělních jednání v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem, německým kancléřem Friedrichem Merzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem proto Zelenskyj opětovně apeloval na evropské lídry, aby pomohli zajistit ochranu ukrajinského nebe.

Vzhledem k vysoké ceně amerických protiraketových střel navrhl Zelenskyj evropským vládám, aby společně vyvinuly vlastní alternativu k systémům Patriot. Velká Británie i celé NATO projevily o tuto spolupráci velký zájem, jelikož Kyjev je výměnou ochoten sdílet své neocenitelné a rozsáhlé zkušenosti z reálného nasazení dronů v moderní válce. Tyto technologické inovace navíc ukrajinské armádě umožňují systematicky ničit kritickou infrastrukturu a vojenskou logistiku na okupovaném jihu země, což přibližuje možnost budoucího návratu Krymu.

Cílem ukrajinských dronových útoků na cíle v okolí Moskvy a Petrohradu je podle Zelenského také snaha přimět samotné ruské obyvatelstvo pocítit reálné dopady války. Skutečné vítězství totiž nastane v momentě, kdy tamní společnost pochopí, že konflikt je obrovskou tragédií i pro ně samotné. Ekonomické vyčerpání země potvrdil při tajných květnových jednáních v Kyjevě také oligarcha Roman Abramovič. Z jeho slov vyplynulo, že polovina lidí kolem Putina si přeje válku zastavit, protože si uvědomují, že ruské hospodářství se nachází těsně před kolapsem.

Závěr svého britského programu strávil Volodymyr Zelenskyj na audienci u krále Karla III., se kterým dlouhodobě udržuje velmi vřelý vztah. Britský panovník v minulosti při státní návštěvě aktivně apeloval na Donalda Trumpa, aby Ukrajinu v jejím boji neopouštěl. Ukrajinský prezident vyjádřil britskému monarchovi hlubokou úctu a dodal, že ho s ohledem na bezpečnostní situaci plánuje co nejdříve osobně pozvat na oficiální návštěvu Kyjeva.

Související

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Fotbalovou Spartu posílil exslávista Jurásek. Vlna odchodů z Letné nadále pokračuje

Ještě do konce právě probíhajícího letního přestupového období zřejmě fotbalová pražská Sparta někoho do svých řad přivede tak, aby mohla být po vyřazení z předkola Ligy mistrů konkurenceschopná v Evropské lize. I proto nyní přichází jedno nečekané jméno – exslávista Matěj Jurásek. Právě z Edenu loni v lednu odešel dvaadvacetiletý talent do anglického Norwiche. Nadále se ale sparťané budou muset vypořádat s odchody svých někdejších opor. Útočník Jan Kuchta odešel na hostování do Legie Varšava, brankář Peter Vindahl pro změnu na hostování do Sampdorie Janov a dosavadní kapitán Lukáš Haraslín pak přestoupil do saúdskoarabského Al Fatehu. A mluví se i odchodu Srba Veljka Birmančeviče.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Princezna Eugenie a Jack Brooksbank

Britská princezna Eugenie odtajnila jméno novorozené dcery

Britská královská rodina se nedávno rozrostla o dalšího člena, kterého v Portugalsku přivedla na svět princezna Eugenie. S manželem si ale ještě nějaký čas nechávala jedno tajemství. S pravdou se rozhodla jít ven až v úvodu tohoto srpnového týdne. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

Alžběta II. přála Česku prosperitu, ukazuje znovuobjevené psaní od královny

Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy