Lukašenko odmítl poslat běloruské vojáky na Ukrajinu: Nebudeme potravou pro děla

Ve svém vystoupení se Lukašenko snažil ujistit sousední Polsko a Litvu, které jsou členskými státy Severoatlantické aliance, že Bělorusko nemá v úmyslu vyvolat konflikt s žádnou z těchto zemí. Zdůraznil, že si přeje mírové soužití, a odmítl tvrzení, že by Minsk plánoval jakoukoli agresi. Vztahy mezi Běloruskem a jeho západními sousedy jsou přitom vážně narušeny od roku 2021 kvůli silnému migračnímu tlaku na unijních hranicích, z jehož organizování a snahy o destabilizaci bloku obviňují Polsko a pobaltské státy právě Minsk a Moskvu.

Přestože běloruský prezident přímé zapojení svých jednotek odmítl, jeho vyjádření ohledně zapojení do války zůstávají nejednoznačná. V minulém měsíci totiž nařídil výběrovou mobilizaci některých vojenských útvarů v rámci přípravy na možnou pozemní operaci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navíc již dříve varoval, že se Kreml snaží vtáhnout Bělorusko hlouběji do konfliktu a může plánovat další útoky na severní Ukrajinu nebo státy NATO právě z běloruského území, které Rusko využilo jako výchozí bod pro svou invazi již v únoru 2022.

Letos v březnu přitom Lukašenko potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

Vyjádření běloruského lídra, které zprostředkovala agentura BelTA, přichází v době zvýšeného napětí v regionu. Lukašenko netajil svou vděčnost ruské straně za to, že Bělorusku poskytla technologii, která byla dosud považována za exkluzivní součást ruského strategického arzenálu. Zároveň však dodal, že pořízení těchto zbraní neznamená změnu v politickém směřování země k agresi.

Prezident se v rámci svých prohlášení vyjádřil i k otázce legitimních cílů v případném konfliktu. Překvapivě uvedl, že za legitimní cíle pro tyto rakety nepovažuje ukrajinské baterie v blízkosti Kyjeva. Podle jeho slov by útoky nesměřovaly na tyto objekty ani v případě, že by se jednalo o polské či německé systémy, které by byly namířeny přímo proti Bělorusku.

Lukašenkův tón byl směrem k západním sousedům a Ukrajině velmi důrazný, ale zároveň se snažil působit defenzivně. Vyslal jasné varování členským státům NATO i ukrajinskému vedení, aby se nepokoušely o žádné nepřátelské akce na území běloruské republiky. Podle něj je existence komplexu Orešnik na běloruské půdě dostatečným důvodem k tomu, aby se potenciální protivníci drželi zpátky.

Minsk podle slov svého prezidenta nemá v úmyslu „zítra udeřit“ na okolní hlavní města, jako jsou Vilnius, Varšava nebo Kyjev. Lukašenko zdůraznil, že jeho jedinou prioritou je ochrana vlastního státu a zajištění bezpečnosti jeho občanů. „Aby Orešnik neudeřil, tak k nám jednoduše nelezte,“ vzkázal běloruský lídr zahraničním politikům a vojákům.

V projevu také apeloval na to, aby se veškeré sporné otázky řešily diplomatickou cestou a, jak sám řekl, „lidsky“. Odmítl obvinění, že by svými slovy někomu vyhrožoval, ačkoliv jeho rétorika byla plná varovných signálů. Uvedl, že nechce, aby západní média jeho výroky vytrhávala z kontextu a interpretovala je jako bezprostřední hrozbu útoku.