V Rusku se něco děje, upozorňují odborníci. Putin chce naléhavě obnovit kontakt s Washingtonem

Geopolitická scéna řeší zásadní otázku: Je Rusko skutečně připraveno znovu jednat o ukončení války na Ukrajině? Podle analýzy Thomase Grahama z Rady pro mezinárodní vztahy (CFR) vykazuje Kreml v posledních týdnech neobvyklý zájem. Zatímco po vypuknutí války v Íránu koncem února ruská diplomacie vyčkávala, nyní se Vladimir Putin i ministr zahraničí Sergej Lavrov aktivně snaží obnovit kontakt s Washingtonem.

V centru ruských nadějí stojí takzvaný „duch Anchorage“. Jde o odkaz na loňský srpnový summit Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce. Ačkoliv detaily schůzky zůstávají zahaleny tajemstvím a žádný americký představitel tento termín nepoužívá, Moskva o něm mluví jako o souboru vzájemných porozumění, která měla přinést průlom. Putin je podle všeho přesvědčen, že mu Trump tehdy slíbil přimět Kyjev k postoupení celého Donbasu Rusku výměnou za územní kompenzace jinde.

Tento předpoklad podporuje i dřívější role amerického zvláštního vyslance Steva Witkoffa. Ten již loni na jaře prosazoval, aby územní otázka měla přednost před bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. Kreml si srpnové návrhy vyložil jako závazek USA, že dotlačí Volodymyra Zelenského k územním ústupkům v Doněcké oblasti. Avšak tři kola trilaterálních jednání začátkem letošního roku skončila bez výsledku a po zahájení amerického útoku na Írán 28. února se diplomatické rozhovory zcela zastavily.

Nynější ruská snaha o návrat k jednacímu stolu však nepramení z dobré vůle, ale z měnící se situace na bojišti. Přestože Putin během oslav Dne vítězství 9. května mluvil o „vstřícnosti“ Američanů a blížícím se konci války, realita je pro Rusko méně optimistická. Zimní ofenzíva zaměřená na ukrajinskou energetiku nezlomila morálku obránců a jarní ruský útok na frontě se zastavil. Podle některých odhadů začíná Rusko dokonce území ztrácet.

Ukrajina naopak zintenzivnila údery hluboko v ruském vnitrozemí, cílící na vojenské a energetické objekty. Samotné omezení oslav 9. května v ruských městech vypovídá o rostoucí zranitelnosti federace. Moskva si uvědomuje, že její hrozba dobytí zbytku Doněcké oblasti silou vypadá čím dál méně věrohodně. Proto se nyní Kreml pokouší o poslední diplomatický tlak na Bílý dům, aby získal u jednacího stolu to, co nedokáže vybojovat na frontě.

Analytik Thomas Graham varuje, že by Trumpova administrativa neměla podléhat vábení „ducha Anchorage“. Podmínky se od loňského srpna radikálně změnily. Kyjev prokázal, že má v rukou silné karty a dokáže je efektivně hrát. Namísto nátlaku na Ukrajinu, aby se vzdala území, která stále kontroluje, by měl Washington prosazovat příměří podél současné linie kontaktu. Jakékoli budoucí urovnání musí odrážet aktuální rovnováhu sil, která se nyní začíná naklánět v neprospěch Moskvy.

Související

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.
Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 2 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 3 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 5 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Ilustrační fotografie.

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

včera

včera

Kouř z požárů na západě Evropy doputoval do Česka. Lidé se nemusí obávat

V ovzduší nad Českem se čas od času objeví prach ze Sahary, ale to není aktuální případ. Tentokrát k nám doputoval kouř z požárů ve Francii a Španělsku, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy