Trump odletěl z Číny. Ostře sledovaná cesta žádný průlom nepřinesla

Během dvoudenních jednání se oba státníci věnovali tématům, která zásadně ovlivňují vztahy mezi těmito dvěma supervelmocemi. Donald Trump po skončení schůzky prohlásil, že se podařilo vyřešit celou řadu různých problémů. Přestože byl tón jednání v mnoha ohledech pozitivní, konkrétní a hmatatelné výsledky v klíčových otázkách soupeření obou zemí zatím nebyly oficiálně oznámeny.

Jedním z hlavních bodů diskuse byla situace kolem Íránu, kde v současnosti hrozí ozbrojený konflikt. Trump uvedl, že se se Si Ťin-pchingem shodli na tom, že Teherán nesmí získat jadernou zbraň. Americký prezident zároveň podotkl, že Spojené státy nepotřebují volný průjezd Hormuzským průlivem tolik jako Čína, pro kterou je tato cesta klíčová.

Čínské ministerstvo zahraničí se k otázce Íránu vyjádřilo kritičtěji a uvedlo, že k válce v této oblasti nemělo nikdy dojít. Tato neshoda v pohledu na příčiny napětí ilustruje hloubku rozporů mezi oběma zeměmi. I přes shodu na jaderném odzbrojení Íránu tak zůstává přístup k řešení aktuální krize v regionu předmětem dalších diplomatických debat.

Velká pozornost byla během summitu věnována také otázce Tchaj-wanu, o které Si Ťin-pching hovořil jako o nejdůležitějším bodu čínsko-amerických vztahů. Čínský vůdce varoval, že nesprávné zacházení s tímto tématem by mohlo vést k velmi nebezpečné situaci. Reakce americké strany přišla od ministra zahraničí Marca Rubia, který potvrdil, že politika USA zůstává v této věci nezměněna.

V hospodářské oblasti se podařilo dosáhnout několika dílčích dohod, které mají zmírnit obchodní napětí. Trump oznámil, že Si Ťin-pching souhlasil s objednávkou dvou set letadel od společnosti Boeing. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer navíc naznačil, že se očekává uzavření dohody o čínských nákupech amerických zemědělských produktů v hodnotě desítek miliard dolarů.

Analytici však upozorňují, že tyto nákupy patří mezi takzvané snadné cíle, které nemusí mít dlouhodobé trvání. Historie vztahů mezi Washingtonem a Pekingem ukazuje, že i mnohomiliardové smlouvy mohou snadno ztroskotat při prvním náznaku nových politických neshod. Naplňování podobných závazků často trvá roky a poskytuje dostatek prostoru pro vznik nových třenic.

Skeptický pohled na výsledky summitu podporují i zkušenosti z minulosti, například z Trumpovy návštěvy Číny v roce 2017. Tehdy byly oznámeny investice přesahující 250 miliard dolarů, které zahrnovaly projekty v Západní Virginii nebo na Aljašce. Většina z těchto ambiciózních plánů se nakonec nerealizovala kvůli následnému zhoršení vzájemných vztahů v dalších letech.

Současná ekonomická vyjednávání jsou navíc komplikována kontrolami exportu technologií, které Washington na čínské firmy uplatňuje. Právě rozšiřování seznamů omezení pro čínské technologické společnosti v minulosti vedlo k obnovení obchodních válek. Aktuální příměří v obchodních sporech má vypršet koncem letošního roku, což vytváří tlak na rychlé dosažení trvalejších dohod.

Před samotným summitem byla očekávání odborníků spíše nízká právě kvůli přetrvávajícímu napětí v oblasti technologií a bezpečnosti. Přestože představitelé obou vlád naznačují, že by mohly následovat další dohody, panují obavy o jejich stabilitu. Každý náhlý nárůst napětí může podle analytiků ohrozit i ty smlouvy, které se během nynějšího pobytu v Pekingu podařilo předjednat.

Prezident Trump se s čínským lidem i vedením rozloučil gestem se sevřenou pěstí při nástupu do letadla. Na letišti jej vyprovázel dav lidí v modrém oblečení, kteří mávali americkými i čínskými vlajkami. Návštěva tak skončila ceremoniálem, který navenek demonstroval dobrou vůli, i když skutečný dopad jednání na globální stabilitu prověří až čas.