Putin dorazil do Číny. Si Ťin-pching ho přivítal stejně jako Trumpa

Během Trumpovy návštěvy v Pekingu jednali představitelé dvou největších světových ekonomik o celé řadě zásadních témat, která zahrnovala obchod, investice, konflikt v Íránu nebo otázku Taiwanu. Středeční program ruské státní návštěvy začal nejprve v užším formátu za účasti menšího počtu delegátů, což umožnilo projednat citlivé záležitosti. Následně rozhovory pokračovaly v širším složení a celé oficiální jednání obou delegací skončilo kolem druhé hodiny odpolední místního času.

Po skončení hlavního bloku rozhovorů se oba prezidenti zúčastnili slavnostního podpisu řady bilaterálních dokumentů. Tyto dohody pokrývají širokou škálu oblastí od technologií a vzájemného obchodu až po vědecký výzkum a ochranu duševního vlastnictví. Čínská státní média potvrdila, že mezi podepsanými texty bylo také prodloužení smlouvy o dobrém sousedství, přátelství a spolupráci, jejíž historie se začala psát před pětadvaceti lety.

Si Ťin-pching po podpisovém aktu prohlásil, že vztahy mezi Pekingem a Moskvou dosáhly nejvyšší úrovně komplexního strategického partnerství. Ve svém projevu zároveň vyzval obě země, aby společně čelily jakýmkoli formám jednostranného nátlaku a šikany na mezinárodní scéně. Čínský prezident tak navázal na svá slova z úvodu setkání, kdy varoval před rizikem, že by se globální společenství mohlo vrátit k zákonu džungle.

V souvislosti s napjatou situací na Blízkém východě čínský vůdce zdůraznil, že další eskalace nepřátelství je nepřípustná a za nejvyšší prioritu označil okamžité a komplexní příměří. Vladimir Putin ve svém úvodním vystoupení rovněž ocenil vzájemné vztahy a označil je za bezprecedentně vysoké. Ruský prezident ujistil čínskou stranu, že Moskva zůstává spolehlivým dodavatelem energetických surovin i v době probíhající blízkovýchodní krize, a zároveň pozval svého partnera na návštěvu Ruska v příštím roce.

Program návštěvy zahrnoval také neformální setkání u čaje v areálu Čung-nan-chaj, bývalé císařské zahradě, která dnes slouží jako sídlo vedení Komunistické strany Číny. Podobný formát schůzky zvolili oba státníci už během své předchozí schůzky v květnu roku 2024, kdy během uvolněné konverzace v zahradách odložili kravaty. Kromě nejvyšších představitelů států jsou naplánovány také rozhovory mezi čínským ministrem zahraničí Wang I a jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Pro ruského prezidenta představují bilaterální obchod a investice klíčové body programu, protože ruská ekonomika silně pociťuje dopady mezinárodních sankcí uvalených kvůli pokračující válce na Ukrajině. Čína je v současnosti největším obchodním partnerem Ruské federace a odebírá téměř polovinu veškerého ruského exportu ropy. Od začátku konfliktu na Ukrajině navíc do čínských pohraničních měst proudí velké množství ruských rublů, které zde obyvatelé utrácejí za nejrůznější zboží od sankcionovaných automobilů až po služby na kosmetických klinikách.

Na rozdíl od často napjatých a konkurenčních vztahů mezi Washingtonem a Pekingem dávají Putin a Si Ťin-pching dlouhodobě najevo své osobní pouto. Vzájemně se označují za drahé a staré přátele, což se potvrdilo i během středečních uvítacích projevů. Ruský prezident v této souvislosti připomněl staré čínské přísloví, podle kterého člověku i jediný den odloučení od blízkého přítele připadá dlouhý jako tři podzimy.

Celkové uspořádání a atmosféra pekingských schůzek jsou mezinárodními pozorovateli často vnímány jako přímý ukazatel toho, jak velký význam čínský prezident svým hostům přisuzuje. Výsledky a symbolika nynějšího rusko-čínského summitu jsou podrobovány obzvláště detailnímu zkoumání právě kvůli tomu, jak těsně následují po Trumpově návštěvě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotazy státních médií ohledně srovnání obou návštěv reagoval prohlášením, že takové porovnání není jednoduché, protože ne všechno je viditelné na povrchu. Mainstreamová diplomacie podle něj spočívá v obsahu jednání, nikoli v samotném ceremoniálu.

V době, kdy se Peking připravoval na příjezd ruské delegace, čínské ministerstvo obchodu oficiálně potvrdilo velký kontrakt na nákup dvou set letadel Boeing od amerického výrobce. Čína bude zároveň usilovat o prodloužení obchodní dohody se Spojenými státy, která byla uzavřena minulý rok v Kuala Lumpuru. Toto prohlášení ministerstva bylo vůbec prvním oficiálním potvrzením obří letecké zakázky ze strany Pekingu, o níž přitom Donald Trump hovořil již během své minulý týden skončené cesty.

Ruská tisková agentura Interfax v souvislosti s diplomatickou aktivitou v regionu uvedla, že mluvčí Kremlu nevyloučil možnost podzimního setkání mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem. K této schůzce by mohlo dojít v listopadu, kdy se oba prezidenti pravděpodobně zúčastní summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří, který bude hostit právě Čína.