Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu

Generál zároveň připustil, že prosazení tohoto kroku nebude snadné, jelikož ve výsledku závisí na politickém konsensu, nicméně právě tímto směrem by se měla aliance podle jeho názoru ubírat. Kyjev o vstup do vojenského bloku usiluje dlouhodobě, avšak naráží na odpor Německa a Spojených států, a to i za předchozí Bidenovy administrativy, přičemž po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu byla tato otázka téměř úplně stažena ze stolu.

Šéf generálního štábu v diskuzi rovněž upozornil, že Česká republika musí zvýšit své vojenské výdaje výrazně nad hranici dvou procent HDP, která byla dřívějším aliančním cílem. Domácí obranný rozpočet se v poslední době stal středem politického střetu mezi prezidentem Petrem Pavlem a „populistickým“ premiérem Andrejem Babišem.

Předseda vlády Babiš původně rozhodl o seškrtání vojenských výdajů na úroveň 1,8 procenta HDP, a to navzdory dřívějšímu závazku vůči NATO, podle kterého má Praha zvýšit obranné finance na 3,5 procenta HDP do roku 2035. Ministr obrany Jaromír Zůna nicméně začátkem tohoto měsíce oznámil, že Česká republika plánuje navýšit rozpočet na obranu ještě před nadcházejícím aliančním summitem v Ankaře.

Podle Řehky je překročení dvouprocentní hranice nezbytné, protože v opačném případě nebude možné splnit žádný z vládních slibů týkajících se protivzdušné obrany nebo podpory domácího zbrojního průmyslu. Armáda podle svého nejvyššího velitele vypracovala konkrétní obranné plány, které je nyní nutné materiálně a finančně naplnit. Zajištění dostatečných finančních zdrojů je tak klíčové pro realizaci strategických vojenských projektů, ke kterým se český stát svým spojencům v rámci Severoatlantické aliance zavázal.