Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Světová zdravotnická organizace uvádí, že s touto epidemií je spojováno již více než sto úmrtí a evidováno je téměř 600 podezřelých případů. Organizace zároveň varuje, že skutečný rozsah nákazy v Kongu je pravděpodobně mnohem větší. Situaci komplikuje fakt, že se jedná o vzácný kmen Bundibugyo, na který neexistuje specifická vakcína ani lék. Odborníci předpokládají, že virus mohl v regionu nepozorovaně kolovat i několik měsíců před svým oficiálním potvrzením.

Zpoždění v detekci viru mělo několik příčin, mezi něž patří slabá zdravotnická infrastruktura v odlehlých venkovských oblastech a etnické konflikty, které ztěžovaly testování. Opožděná reakce však také ukázala reálné důsledky amerického rozhodnutí vystoupit ze Světové zdravotnické organizace. Podle kritiků z řad humanitárních organizací vedly kroky Washingtonu k oslabení monitorovacích systémů, které jsou pro včasné podchycení takto závažných nákaz naprosto klíčové.

Americká opatření zasáhla globální zdravotnictví ve čtyřech oblastech. Vedle ukončení financování Světové zdravotnické organizace došlo k rozpuštění Americké agentury pro mezinárodní rozvoj, k rozpočtovým škrtům v Americkém centru pro kontrolu a prevenci nemocí a ke snižování přímé zdravotní pomoci pro Kongo a sousední Ugandu. Tyto kroky podle nezávislých analytiků drasticky snížily kapacitu místních úřadů včas reagovat na krizové situace.

Zástupci organizace International Rescue Committee potvrdili, že kvůli předchozímu podfinancování chybí v mnoha tamních zdravotnických zařízeních i základní ochranné pomůcky, jako jsou rukavice, roušky a nemocniční pláště. Záchranné týmy tak musí v současnosti prioritně řešit letecký transport tohoto materiálu, který přitom v minulosti býval v oblastech běžně naskladněn. Většina amerických prostředků na prevenci v této oblasti totiž skončila již v březnu 2025.

Představitelé amerického ministerstva zahraničí jakákoli pochybení odmítají a tvrdí, že strukturální změny úsilí o potlačení nákazy nijak neovlivnily. Podle oficiálního prohlášení Washington zareagoval okamžitě poté, co Světová zdravotnická organizace ohnisko identifikovala. Ministerstvo uvedlo, že programy pro boj s ebolou i schválené finanční dotace pokračují dál i po zrušení Americké agentury pro mezinárodní rozvoj a že klíčoví zaměstnanci byli v systému udrženi.

Bývalí úředníci rozpuštěné vládní agentury pro mezinárodní rozvoj však s tímto tvrzením nesouhlasí. Podle nich byla při reorganizaci propuštěna řada zkušených expertů, kteří měli dlouholeté vazby na místní zdravotnické autority. Ačkoliv agentura neměla projekty přímo v zasažené provincii Ituri, dříve fungovala jako hlavní koordinátor mezi vládními úřady, nevládními organizacemi a ostatními mezinárodními dárci, což nyní v terénu citelně chybí.

První úmrtí spojené s nákazou nastalo v provincii Ituri již 20. dubna, avšak epidemie byla oficiálně vyhlášena až 15. května. Zpoždění způsobila nutnost převážet vzorky k testování do více než tisíc kilometrů vzdálené laboratoře v Kinshase, jelikož v místě ohniska nebylo možné vzácný kmen identifikovat. Americký ministr zahraničí Marco Rubio z tohoto prodlení obvinil Světovou zdravotnickou organizaci, přestože uznal, že situaci ztěžuje špatná dostupnost válečného regionu.

Analytici upozorňují, že k výpadku personálu ve Světové zdravotnické organizaci vedlo právě zastavení amerických příspěvků, které žádný jiný stát plně nenahradil. Navíc další významní donoři, jako Velká Británie, Německo a Kanada, v roce 2025 rovněž snížili své rozpočty na globální zdravotní péči. Nedostatek financí potvrzují i další charitativní organizace přímo z Konga, podle nichž hrozí kolaps celého tamního zdravotního systému.

Zdroje z Amerického centra pro kontrolu a prevenci nemocí si stěžují na akutní nedostatek vlastních zaměstnanců v terénu. Mnoho specialistů v uplynulém roce a půl odešlo, podalo výpověď nebo odešlo do důchodu, přičemž jejich místa nebyla znovu obsazena. Důvodem je mimo jiné to, že ministerstvo zahraničí zablokovalo přibližně 700 milionů dolarů určených pro globální programy boje proti HIV a AIDS, ze kterých se dříve financovala i širší zdravotnická infrastruktura a laboratoře v Africe.

Ministerstvo zahraničí Spojených států tato tvrzení odmítá a deklaruje, že peníze na mezinárodní zdravotní pomoc nadále proudí. Jako reakci na aktuální krizi Washington mobilizoval počátečních 23 milionů dolarů na podporu laboratoří, bezpečných pohřbů, hraničních kontrol a klinického managementu. Tyto prostředky mají také pokrýt náklady na zřízení až padesáti léčebných center v zasažených oblastech Konga a Ugandy.

Odborníci na infekční nemoci připomínají, že předchozí úspěšné zásahy proti ebole stály na rozsáhlé síti smluvních partnerů, kteří zajišťovali výstavbu klinik, dovoz sanitek, trasování kontaktů a provoz izolačních center. Vzhledem k tomu, že americká administrativa v minulém roce tisíce těchto kontraktů zrušila a kliniky uzavřela, tyto zavedené kapacity již nejsou k dispozici. Podle bývalých diplomatů to vedlo ke ztrátě důvěry a kredibility USA u místních úřadů.

Do budoucna se navíc očekávají další škrty v programech mezinárodní zdravotní bezpečnosti. Americká administrativa podle dostupných informací plánuje přesunout dvě miliardy dolarů původně určených na globální zdravotnictví, aby pokryla náklady spojené s úplným uzavřením své mezinárodní rozvojové agentury. Tento plán počítá s výrazným omezením prostředků na prevenci celosvětových zdravotních hrozeb.