USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že americká armáda „naprosto vyhladila“ všechny vojenské cíle na ostrově. Podle jeho slov šlo o jeden z nejsilnějších náletů v historii regionu. Ústřední velitelství USA (CENTCOM) později upřesnilo, že přesné údery zasáhly více než 90 vojenských objektů, včetně skladů námořních min, bunkrů s raketami a systémů protivzdušné obrany.

Zatímco vojenská infrastruktura byla podle Washingtonu zdecimována, samotná ropná zařízení zůstala prozatím ušetřena. Donald Trump zdůraznil, že se rozhodl ropné terminály pro tuto chvíli nezničit, aby dal Teheránu poslední šanci. Varoval však, že pokud bude Írán i nadále blokovat strategický Hormuzský průliv nebo ohrožovat volnou plavbu lodí, své rozhodnutí okamžitě přehodnotí.

Reakce Teheránu na sebe nenechala dlouho čekat a byla mimořádně ostrá. Íránské ozbrojené síly pohrozily, že pokud Spojené státy zaútočí na energetickou infrastrukturu ostrova, Írán v odvetě promění všechna ropná zařízení v regionu napojená na USA a jejich spojence v „hromadu popela“. Tato hrozba se týká především těžebních a exportních center v sousedních arabských státech Perského zálivu.

Íránská polooficiální agentura Fars potvrdila, že během útoků bylo na ostrově slyšet více než 15 silných explozí. Podle tamních zdrojů stoupal z místa hustý kouř, přičemž zasaženy byly námořní základna, letištní hangáry pro vrtulníky a kontrolní věž. Navzdory rozsáhlým škodám na vojenském vybavení íránští představitelé tvrdí, že vývoz ropy z ostrova zatím pokračuje v normálním režimu.

Ekonomické dopady konfliktu jsou však již nyní drtivé. Od začátku války vzrostly ceny ropy o více než 40 % a barel suroviny se opět obchoduje za více než 100 dolarů. Charg je pro Írán životně důležitý; v roce 2025 přinesl zemi příjmy ve výši 53 miliard dolarů, což představuje zhruba 11 % ročního HDP země. Ztráta tohoto uzlu by pro Teherán znamenala ekonomický kolaps.

Zájem o ostrov Charg provází Donalda Trumpa již desítky let. Už v roce 1988 v jednom z rozhovorů prohlásil, že kdyby byl prezidentem, reagoval by na jakýkoliv útok na americké lodě tvrdým úderem právě na tento ropný terminál. Současné operace se tak zdají být naplněním jeho dlouhodobé strategické vize o oslabení Íránu skrze jeho energetické srdce.

Situaci v regionu dále vyhrotila zablokovaná doprava v Hormuzském průlivu, kudy protéká pětina světových dodávek ropy a třetina celosvětové produkce hnojiv. Íránský nový nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí ve svém prohlášení potvrdil, že hodlá v blokádě této klíčové tepny pokračovat. To vyvolává obrovský tlak na globální dodavatelské řetězce a hrozí nedostatkem pohonných hmot v mnoha částech světa.

Na pozadí těchto událostí Spojené státy oznámily vyslání dalších 5 000 mariňáků a námořníků do širší oblasti Blízkého východu. Američtí představitelé naznačují, že by americké námořnictvo mohlo začít doprovázet komerční tankery průlivem, aby zajistilo jejich bezpečnou plavbu. Prezident Trump přislíbil, že k tomuto kroku dojde „velmi brzy“.

Kritika mezinárodního společenství na sebe nenechala dlouho čekat. Analytici upozorňují, že americká hrozba totálního zničení íránské infrastruktury bez ohledu na civilní následky může porušovat mezinárodní právo. OSN již dříve vyzvala Teherán k zastavení útoků na sousedy, ale zároveň panují obavy z nekontrolované eskalace, která by mohla uvrhnout svět do hluboké energetické krize.

Aby Spojené státy stabilizovaly trh, nečekaně zmírnily sankce na ruskou ropu, což umožnilo dostat na trh surovinu uvízlou na moři. Tento krok však vyvolal nevoli v Evropě a na Ukrajině, kde je vnímán jako ústupek Moskvě. Ukazuje to, jak hluboce se blízkovýchodní válka prolíná s globální geopolitikou a jak zoufale se Washington snaží zabránit drastickému růstu cen benzínu u svých čerpacích stanic.

Americký ministr obrany Pete Hegseth situaci v Hormuzském průlivu zlehčuje a tvrdí, že jde o projev čiré zoufalosti íránského režimu. Podle něj jsou Spojené státy na dobré cestě k úplnému zničení íránských vojenských kapacit tempem, které svět dosud neviděl. Armáda se podle něj soustředí na likvidaci hrozeb tak, aby minimalizovala potřebu dlouhodobého pozemního nasazení.

Nicméně někteří vojenští experti pochybují o tom, že lze Írán porazit pouze ze vzduchu. Obsazení ostrova Charg by sice Írán odřízlo od příjmů, ale vyžadovalo by nasazení pozemních vojsk přímo na íránské území, k čemuž se Trumpova administrativa zatím staví váhavě. Přesto by kontrola nad ostrovem mohla sloužit jako silný vyjednávací trumf v jakýchkoliv budoucích mírových hovorech.

Tragickou bilanci bojů doplňují ztráty na životech civilních námořníků. Mezinárodní námořní organizace uvádí, že za poslední dva týdny bylo při útocích v průlivu zabito osm námořníků a další čtyři se pohřešují. Tato čísla potvrzují, že Perský záliv se stal v roce 2026 nejnebezpečnější vodní cestou na planetě, kde jsou civilní plavidla v první linii válečného střetu. Prezident Trump v pátek uklidňoval veřejnost s tím, že jakmile válka skončí, ceny energií a benzínu půjdou prudce dolů.