Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot

Dosavadní údery sice mířily primárně na vojenské cíle a ropná zařízení prozatím ušetřily, přesto trhy reagují prudkými výkyvy. Skutečné nebezpečí totiž nespočívá jen v samotném poškození infrastruktury, ale v nutnosti zcela uzavřít ropná pole. Kvůli blokádě průlivu nemají těžaři v Perském zálivu jak vyvážet surovinu. Jakmile se naplní skladovací kapacity a potrubí, nezbude producentům nic jiného než zastavit těžbu, což by mohlo z trhu vymazat miliony barelů denně.

Kritická situace již nastala v Saúdské Arábii, kde bylo tento týden uzavřeno pole Safaniya, největší offshore naleziště na světě. Podobné kroky musel podniknout i Irák nebo Kuvajt, které na rozdíl od Saúdské Arábie nemají dostatečnou kapacitu ropovodů k tomu, aby Hormuzský průliv obešly. Podle Mezinárodní energetické agentury by kombinace poškozené infrastruktury a nucených odstávek mohla snížit světovou produkci o závratných 10 milionů barelů denně.

Obnova těžby po takovém uzavření polí je navíc technicky nesmírně náročný a zdlouhavý proces. Odborníci varují, že návrat k původní kapacitě může trvat týdny i měsíce, a u starších ložisek existuje riziko, že se produkci už nikdy nepodaří plně obnovit. To znamená, že ceny ropy mohou zůstat na extrémně vysokých úrovních pro domácnosti i firmy po velmi dlouhou dobu, i kdyby se válečný konflikt podařilo brzy ukončit.

Válka nezasáhla pouze ropný trh, ale drtivě dopadá i na dodávky plynu. Katar, který zajišťuje pětinu světového námořního obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG), musel po íránských útocích na své terminály zastavit výrobu. Ceny plynu v Evropě v reakci na to vyskočily o 80 %. Katarský ministr energetiky varoval, že návrat k běžným dodávkám bude trvat měsíce a že současná krize má potenciál srazit na kolena světovou ekonomiku.

Saúdskoarabská společnost Aramco se sice snaží situaci stabilizovat přesměrováním ropy do přístavu Yanbu v Rudém moři, ale ani tato cesta není spásná. Kapacity ropovodů jsou omezené a Saúdské Arábii zbývá podle analytiků zhruba týden, než se její zbývající sklady definitivně zaplní. Pro státy jako Irák, kterým zbývá méně než pět dní skladovacích kapacit, je situace ještě zoufalejší. Právě tyto nucené odstávky jsou nyní hlavním motorem, který žene ceny pohonných hmot vzhůru.