Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.
Tato strategická vodní cesta, kterou proudí pětina světové ropy a plynu, je od začátku války pro námořní dopravu prakticky uzavřena. Trump prostřednictvím sociálních sítí vyzval země jako Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie, aby se do operace zapojily. Podle něj by tyto státy, které jsou omezením dodávek přímo zasaženy, měly v koordinaci s USA zajistit bezpečnost a volný průchod průlivu.
Írán na probíhající ofenzivu odpovídá každodenními útoky na ropnou infrastrukturu v Perském zálivu i na cíle v Izraeli. V sobotu zasáhla salva balistických raket Spojené arabské emiráty, konkrétně emirát Fudžajra, který slouží jako globální centrum pro doplňování paliva lodí. Kvůli útokům musely být pozastaveny některé nakládky ropy a nad oblastí byl vidět hustý černý dým.
Íránský vojenský mluvčí vyzval obyvatele SAE, aby se evakuovali z přístavů a blízkosti amerických základen, které označil za „úkryty agresorů“. Diplomatický poradce prezidenta SAE Anvar Gargaš naopak prohlásil, že jeho země má plné právo bránit se této „teroristické agresi“. Zdůraznil však, že emiráty se stále snaží upřednostňovat rozum a hledají cestu ven z krize pro celý region.
Situace kolem íránského vývozního terminálu na ostrově Charg zůstává kritická. Trump v rozhovoru pro NBC News uvedl, že americké údery většinu zařízení na ostrově „totálně zdemolovaly“, a dodal, že by armáda mohla na místo udeřit ještě několikrát „jen tak pro radost“. Zatím sice podle svých slov ušetřil klíčovou ropnou infrastrukturu z důvodů „slušnosti“, ale varoval, že pokud bude Írán nadále blokovat Hormuzský průliv, toto rozhodnutí okamžitě přehodnotí.
Kromě amerických náletů pokračuje ve svých operacích i Izrael, jehož letectvo provedlo desítky náletů v centrálním Íránu. Při zásahu továrny v Isfahánu mělo podle místních agentur zahynout nejméně 15 lidí. Izraelská armáda uvádí, že jejím cílem je oslabit schopnost režimu odpalovat rakety a zasáhnout bezpečnostní složky, které konflikt přiživují.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci prohlásil, že íránské vedení je v zoufalé situaci a skrývá se v podzemí. Zmínil také, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při izraelském útoku zraněn a pravděpodobně znetvořen. Teherán zranění padesátiletého vůdce přiznal, ale trvá na tom, že nejsou vážná a jeho stav je stabilní.
Strategie Íránu podle analytiků spočívá v braní globální ekonomiky jako rukojmí, čímž chce vytvořit tlak na Trumpa k zastavení ofenzivy. Útoky na spojence USA a hrozba cenou ropy až 150 dolarů za barel mají za cíl vyčerpat mezinárodní společenství. I přes ztrátu některých vysokých představitelů se zdá, že íránský režim zůstává jednotný a připravený na dlouhotrvající střet.
Bezpečnostní situace se zhoršuje i v sousedním Iráku, kde americké velvyslanectví v Bagdádu vyzvalo všechny občany USA k okamžitému opuštění země. Důvodem byl noční raketový útok na budovu ambasády a zvýšené riziko ze strany milic napojených na Írán. V samotném Íránu se počet obětí odhaduje na stovky až tisíce, zatímco v Libanonu humanitární krize vyhnala z domovů přes 850 tisíc lidí.
Donald Trump zatím odmítá uvést konkrétní datum, kdy by mohly boje skončit, a tvrdí, že operace potrvá tak dlouho, jak bude nutné. Odborníci se však domnívají, že se bude snažit o brzké ukončení konfliktu, aby zabránil plnohodnotné světové ekonomické krizi. Ta by totiž kvůli rostoucím cenám paliv mohla vyvolat značnou nespokojenost mezi americkými voliči.
Související
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák