V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.
Okamura zdůraznil, že diverzifikace zdrojů by měla být prioritou pro zachování konkurenceschopnosti. Podle něj evropští sousedé levnější ruskou ropu stále využívají, což znevýhodňuje český trh i peněženky běžných občanů. Šéf SPD očekává, že se toto téma brzy stane předmětem oficiální diskuse na půdě Poslanecké sněmovny, protože ceny energií a pohonných hmot považuje za kritické pro stabilitu země.
Na tato slova velmi ostře reagoval předseda opoziční ODS Martin Kupka. Ten postoj vládního představitele označil za vrchol pokrytectví. Připomněl, že předchozí kabinet vynaložil obrovské úsilí, aby se Česko dokázalo od ruských energetických zdrojů definitivně odstřihnout. Kupka nešetřil kritikou a vmetl vládním zástupcům do tváře, že jejich kabinet má sice dvě tváře, ale žádnou páteř, když nyní jeden z koaličních lídrů uvažuje o návratu ke Kremlu.
Podle Kupky vedlo právě odstřihnutí od ruských zdrojů k dlouhodobě nižším cenám pohonných hmot. Zároveň varoval, že volání po nákupu z Ruska v podstatě znamená přímou finanční podporu režimu Vladimira Putina. Peníze utracené za ruskou ropu podle něj končí v rozpočtu, který financuje zabíjení lidí na Ukrajině. Tento morální rozměr věci je pro opoziční ODS naprosto nepřekročitelnou bariérou.
Tomio Okamura se však nenechal odbýt a velmi hlasitě se v televizním studiu začal odvolávat na postoj sousedního Rakouska. Argumentoval tím, že i tamní politici připouštějí obnovení odběru ruské ropy, jakmile skončí válečný konflikt. Okamura trvá na tom, že pragmatismus v oblasti národních zájmů musí převážit nad ideologií, zvláště pokud by byla ohrožena mobilita občanů a schopnost průmyslu fungovat.
Do debaty se zapojil také předseda Starostů Vít Rakušan, který Okamurův návrh přirovnal k nákupu, který se platí nadvakrát. Poprvé podle něj stát zaplatí fakturu za samotnou komoditu a podruhé pak musí vynakládat obrovské prostředky na hašení následků ruské agrese. Rakušan je přesvědčen, že nákupem ruské ropy Česko přímo dotuje diktátora a podrývá mezinárodní sankční režim, který má agresi zastavit.
Vládní postoj se však nezdá být jednotný, což vyvolalo další vlnu kritiky. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se od Okamurových úvah distancovala a uvedla, že vláda trvá na podpoře sankcí Evropské unie. Přestože Spojené státy dočasně povolily nákup ruské ropy naložené na tankerech pro stabilizaci trhů, Schillerová ujistila, že pro Českou republiku toto téma není na pořadu dne a postoj kabinetu zůstává neměnný.
Ministryně se spíše zaměřuje na monitoring tuzemského trhu a marží čerpacích stanic. Od 16. března budou muset provozovatelé denně reportovat ceny i marže, aby stát mohl zasáhnout v případě jejich nepřiměřeného růstu. Schillerová nicméně připustila, že existuje určitá psychologická a ekonomická hranice ceny paliv, po jejímž překročení by vláda do cenotvorby zasáhla. Konkrétní částku však odmítla specifikovat.
Ke snížení energetické závislosti se přihlásil i šéf Pirátů Ivan Bartoš, který jakékoli navyšování odběru fosilních paliv z nespolehlivých zdrojů odmítá. Podle něj je cesta zpět k závislosti na Rusku nebezpečným hazardem se suverenitou země. Podobně se vyjádřil i Boris Šťastný za Motoristy sobě, když uvedl, že jeho strana myšlenku na obnovení nákupu ruské ropy nepodporuje ani v době krize.
Zatímco se politické špičky přou o původ ropy, místopředseda SPD Radim Fiala v jiné diskusi naznačil, že by řešením mohlo být snížení spotřební daně. Pokud by ropa byla tak drahá, že by lidé přestali jezdit, státu by nezbylo nic jiného než ulevit daňové zátěži.
Související
EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy
Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky
ropa , pohonné hmoty , Tomio Okamura , Alena Schillerová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Je třeba se obávat hantaviru? Ročně se jím nakazí 100 tisíc lidí, současný kmen je ale extrémně vzácný
před 2 hodinami
OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací
před 3 hodinami
Lékař se těšil na vysněnou dovolenou. Teď na MV Hondius léčí nakažené hantavirem
před 4 hodinami
Babiš dorazil na schůzku s Pavlem pozdě. Prezident na summit NATO pojede v každém případě
před 6 hodinami
USA a Írán se střetly v Hormuzském průlivu, Příměří podle Trumpa stále platí
před 7 hodinami
Počasí do konce týdne. Meteorologové odtajnili předpověď na prodloužený víkend
včera
Metro čeká výluka o prodlouženém víkendu. Nahradí ho autobusy i tramvaje
včera
Zlomový moment po vítězství nad nemocí. Princezna Kate se chystá do Itálie
včera
Čeští hokejisté přišli o trénink před Švédskými hokejovými hrami. Kvůli díře v ledu
včera
Obchody se musí řídit zákonem. V pátek do center a supermarketů nechoďte
včera
Trump lituje úmrtí zakladatele CNN Turnera. Byl to přítel, svěřil se prezident
včera
Rozloučení s hitmakerem Oskarem Petrem proběhne v úterý, oznámila rodina
včera
Hasiči předali požářiště v Českém Švýcarsku národnímu parku
včera
Meteorologové opět nevylučují výskyt bouřek. Tentokrát hrozí i na východě
včera
WHO pátrá po původu hantaviru. Objevila pacienta nula
včera
Hantavirem se zřejmě nakazila i letuška. Na palubě letadla bylo téměř 400 lidí
včera
NBC: Trump musel zastavit operaci Projekt Svoboda kvůli Saúdům. Zablokovali Američanům vzdušný prostor
včera
Po cestujících z MV Hondius pátrají úřady z celého světa. Kolik jich je přitom nikdo neví
včera
Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?
včera
Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů
Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.
Zdroj: Libor Novák