V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.
Okamura zdůraznil, že diverzifikace zdrojů by měla být prioritou pro zachování konkurenceschopnosti. Podle něj evropští sousedé levnější ruskou ropu stále využívají, což znevýhodňuje český trh i peněženky běžných občanů. Šéf SPD očekává, že se toto téma brzy stane předmětem oficiální diskuse na půdě Poslanecké sněmovny, protože ceny energií a pohonných hmot považuje za kritické pro stabilitu země.
Na tato slova velmi ostře reagoval předseda opoziční ODS Martin Kupka. Ten postoj vládního představitele označil za vrchol pokrytectví. Připomněl, že předchozí kabinet vynaložil obrovské úsilí, aby se Česko dokázalo od ruských energetických zdrojů definitivně odstřihnout. Kupka nešetřil kritikou a vmetl vládním zástupcům do tváře, že jejich kabinet má sice dvě tváře, ale žádnou páteř, když nyní jeden z koaličních lídrů uvažuje o návratu ke Kremlu.
Podle Kupky vedlo právě odstřihnutí od ruských zdrojů k dlouhodobě nižším cenám pohonných hmot. Zároveň varoval, že volání po nákupu z Ruska v podstatě znamená přímou finanční podporu režimu Vladimira Putina. Peníze utracené za ruskou ropu podle něj končí v rozpočtu, který financuje zabíjení lidí na Ukrajině. Tento morální rozměr věci je pro opoziční ODS naprosto nepřekročitelnou bariérou.
Tomio Okamura se však nenechal odbýt a velmi hlasitě se v televizním studiu začal odvolávat na postoj sousedního Rakouska. Argumentoval tím, že i tamní politici připouštějí obnovení odběru ruské ropy, jakmile skončí válečný konflikt. Okamura trvá na tom, že pragmatismus v oblasti národních zájmů musí převážit nad ideologií, zvláště pokud by byla ohrožena mobilita občanů a schopnost průmyslu fungovat.
Do debaty se zapojil také předseda Starostů Vít Rakušan, který Okamurův návrh přirovnal k nákupu, který se platí nadvakrát. Poprvé podle něj stát zaplatí fakturu za samotnou komoditu a podruhé pak musí vynakládat obrovské prostředky na hašení následků ruské agrese. Rakušan je přesvědčen, že nákupem ruské ropy Česko přímo dotuje diktátora a podrývá mezinárodní sankční režim, který má agresi zastavit.
Vládní postoj se však nezdá být jednotný, což vyvolalo další vlnu kritiky. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se od Okamurových úvah distancovala a uvedla, že vláda trvá na podpoře sankcí Evropské unie. Přestože Spojené státy dočasně povolily nákup ruské ropy naložené na tankerech pro stabilizaci trhů, Schillerová ujistila, že pro Českou republiku toto téma není na pořadu dne a postoj kabinetu zůstává neměnný.
Ministryně se spíše zaměřuje na monitoring tuzemského trhu a marží čerpacích stanic. Od 16. března budou muset provozovatelé denně reportovat ceny i marže, aby stát mohl zasáhnout v případě jejich nepřiměřeného růstu. Schillerová nicméně připustila, že existuje určitá psychologická a ekonomická hranice ceny paliv, po jejímž překročení by vláda do cenotvorby zasáhla. Konkrétní částku však odmítla specifikovat.
Ke snížení energetické závislosti se přihlásil i šéf Pirátů Ivan Bartoš, který jakékoli navyšování odběru fosilních paliv z nespolehlivých zdrojů odmítá. Podle něj je cesta zpět k závislosti na Rusku nebezpečným hazardem se suverenitou země. Podobně se vyjádřil i Boris Šťastný za Motoristy sobě, když uvedl, že jeho strana myšlenku na obnovení nákupu ruské ropy nepodporuje ani v době krize.
Zatímco se politické špičky přou o původ ropy, místopředseda SPD Radim Fiala v jiné diskusi naznačil, že by řešením mohlo být snížení spotřební daně. Pokud by ropa byla tak drahá, že by lidé přestali jezdit, státu by nezbylo nic jiného než ulevit daňové zátěži.
Související
Lodě se ani po uzavření míru do Hormuzského průlivu neženou
K návratu cen ropy na předválečnou úroveň možná nikdy nedojde, varují experti
ropa , pohonné hmoty , Tomio Okamura , Alena Schillerová
Aktuálně se děje
před 20 minutami
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
před 1 hodinou
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
před 2 hodinami
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
před 3 hodinami
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno před 4 hodinami
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
před 4 hodinami
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
před 6 hodinami
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
před 6 hodinami
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
před 7 hodinami
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
před 8 hodinami
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
před 9 hodinami
Počasí: Vysoké teploty se v Česku objeví i příští víkend
včera
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
včera
Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi
včera
Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám
včera
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
včera
Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk
včera
Všichni chtějí, abych zemřel, prohlásil Babiš. Přiznal, že ve vládě nemá kompetentní ministry
včera
Jak zvládnout horké počasí, nastavit klimatizaci a co si obléci? Lékaři vydali návod na tropická vedra
včera
Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?
včera
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).
Zdroj: Libor Novák