Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Podle Trumpova vyjádření nebudou do Bejrútu vyslány žádné vojenské jednotky a ty síly, které již byly na cestě, se musely obrátit zpět. Zároveň potvrdil, že prostřednictvím vysoce postavených zástupců vedl velmi úspěšný rozhovor s představiteli Hizballáhu, kteří s ukončením palby souhlasili. Oficiální prohlášení libanonského prezidentského úřadu k navrhované dohodě uvádí, že Izrael nebude útočit na jižní předměstí Bejrútu, pokud Hizballáh nespustí nové útoky proti izraelskému území.

Navzdory tomuto optimistickému prohlášení amerického prezidenta však byly z obou stran okamžitě hlášeny další útoky. Následná vyjádření izraelských představitelů i zástupců Hizballáhu navíc vyvolala značné pochybnosti o tom, jak dlouho může taková dohoda vydržet. Poslanec za Hizballáh Hasan Fadlalláh například kategoricky odmítl nabídku na částečné příměří, které mělo ušetřit pouze Bejrút výměnou za to, že skupina ukončí své operace naměřené proti Izraeli.

Do situace zasáhl také samotný izraelský premiér Netanjahu, který na sociální síti X zveřejnil své stanovisko k rozhovoru s Trumpem. Uvedl, že americkému prezidentovi jasně deklaroval připravenost Izraele zaútočit na Bejrút v případě, že Hizballáh nepřestane ohrožovat Izrael a jeho občany. Netanjahu zároveň zdůraznil, že izraelská armáda bude v jižním Libanonu i nadále pokračovat v operacích přesně podle stanoveného plánu, což potvrdily i ranní zprávy o zachycení dvou projektilů mířících z Libanonu na sever Izraele.

Trumpovo prohlášení o deeskalaci přišlo jen několik hodin poté, co Netanjahu vydal armádě přímý rozkaz k bombardování jižních předměstí Bejrútu. Tento krok okamžitě vyvolal masový exodus místních obyvatel, kteří se snažili z ohrožené oblasti co nejrychleji uprchnout. Izraelský premiér společně s ministrem obrany Israelem Katzem obhajovali rozkaz k úderům na domnělé teroristické cíle tím, že Hizballáh opakovaně a dlouhodobě porušoval dříve dohodnuté příměří.

Tento rozkaz k bombardování hlavního města znamenal nejvážnější eskalaci konfliktu v Libanonu od poloviny dubna, kdy bylo vyhlášeno předchozí domnělé příměří. Reakce ze strany politického vedení Íránu na sebe nenechala dlouho čekat a Teherán okamžitě odvolal veškerá další vyjednávání s tím, že klid zbraní v Libanonu je absolutní podmínkou pro širší dohodu s USA. Donald Trump nejprve reagoval slovy, že mu přerušení rozhovorů nevadí, avšak poté zahájil sérii telefonátů s Netanjahuem a prostředníky Hizballáhu.

Americký prezident následně pro televizní stanici ABC News uvedl, že uzavření trvalé dohody s Teheránem očekává během příštího týdne, přičemž dramatické pondělní události se snažil zlehčovat. Označil je pouze za malou chybu v programu, kterou se mu však podle jeho slov podařilo velmi rychle vyřešit. Skutečností nicméně zůstává, že bojové akce mezi Izraelem a Hizballáhem se nezastavily ani po dubnovém příměří a izraelské údery od té doby připravily v Libanonu o život stovky lidí.

Původní dohoda o příměří z poloviny dubna přitom podle všeho vyjímala Bejrút z izraelských leteckých útoků, což se dělo především na výslovnou žádost Washingtonu. Izraelská armáda sice na jižní předměstí zaútočila od té doby pouze dvakrát, což byl oproti dřívějšímu každodennímu bombardování pokrok, avšak Netanjahuova vláda v posledních dnech intenzivně lobbovala v USA za zelenou pro obnovení těchto úderů. Podle izraelských médií Netanjahu argumentoval tím, že Hizballáh nemůže v Bejrútu požívat faktické imunity.

Dopady konfliktu na civilní obyvatelstvo jsou přesto katastrofální, neboť izraelské bombardování v jižním Libanonu a údolí Bikáa vyhnalo z domovů již více než milion lidí. Izraelská armáda navíc postoupila nejhlouběji do libanonského vnitrozemí od roku 2000, když dobyla středověký hrad Beaufort a podrobila masivnímu ostřelování město Tyros. Tamní nálety srovnaly se zemí celé budovy a vážně poškodily nemocnici Džabal Ámil, kde výbuchy zdemolovaly stropy a okna.

Tento územní postup Izraele a eskalaci konfliktu v jižním Libanonu tvrdě odsoudili nejvyšší evropští představitelé. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k okamžitému ukončení bojů a prohlásil, že probíhající vojenskou operaci nelze ničím ospravedlnit. Ke kritice Paříže se přidali také ministři zahraničí Velké Británie a Německa, přičemž britská strana výslovně apelovala na to, aby bylo respektováno příměří zprostředkované Spojenými státy.

Současný válečný stav trvá od jara, kdy Hizballáh zahájil raketové útoky jako odvetu za americko-izraelské usmrcení íránského nejvyššího vůdce. Od té doby zahynuly v Libanonu tisíce lidí, včetně dětí a záchranářů, zatímco útoky Hizballáhu si vyžádaly oběti v řadách izraelských vojáků i civilistů. Podle politických analytiků je současná intenzita izraelských úderů vedena snahou způsobit Hizballáhu co největší škody předtím, než případná mírová dohoda s Íránem nastolí nové limity a ofenzívu definitivně zastaví.